Podcasty se nám vrací jako bumerang, říká ředitel rozhlasu

Český rozhlas a Česká televize už si připravují úsporné verze rozpočtu na rok 2025. Sněmovnou totiž téměř jistě nestihne projít zvýšení koncesionářských poplatků, které navrhla vláda. Kde bude šetřit rozhlas?

Hostem Ptám se já byl generální ředitel Českého rozhlasu (ČRo) René Zavoral.

S navýšením koncesionářských poplatků od roku 2025 počítá návrh takzvané velké mediální novely, který je v současné chvíli před druhým čtením ve Sněmovně. Je ovšem stále pravděpodobnější, že poslanci ho do konce roku schválit už nestihnou.

Novela má přinést zvýšení rozhlasového poplatku ze 45 korun na 55 korun měsíčně a televizního ze 135 korun na 150 korun měsíčně. Poplatky kromě jejich jednorázového navýšení také valorizuje jednou za tři roky podle míry inflace. Navíc rozšiřuje okruh poplatníků, domácnosti mají nově platit za zařízení schopné jakýmkoli způsobem přijímat vysílání, tedy i prostřednictvím internetu.

Generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral opakovaně varoval, že bez zvýšení poplatků bude muset ČRo zrušit 300 až 350 pracovních míst, tedy čtvrtinu současného stavu. Zřejmě také sníží počet stanic a omezí počet premiér.

Schválí Sněmovna navýšení poplatků? Jakou službu má Český rozhlas jako veřejnoprávní médium vlastně nabízet? A nejsou oblasti, kde už zbytečně konkuruje těm soukromým?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 Už máte připravenou variantu rozpočtu bez navýšených koncesionářských poplatků od ledna 2025? – Byl bych asi špatný manažer, kdybych takový scénář už neměl v hlavě a neměl něco i na papíře. Na druhou stranu já nechci vyvolávat nějakou hysterii dopředu. Na druhou stranu už samozřejmě ty informace probublávají mezi kolegy, jednáme teď s odborovou organizací na příští rok. Už jsme se dotkli otázky valorizace mezd a podobně.

1:30 Počítám samozřejmě s tím, že rok 2025 je pro nás kruciální. Říkal jsem to celou dobu. Víme, že ještě letos na příští rok rozpočet postavíme s odřenýma ušima. Rovnou použiju slovo, že už kouzlíme s nemožným. A pokud poplatek nebude navýšen, tak ty poměrně černé scénáře nastanou.

2:30 Vy už jste těmi čísly trochu postrašil včera, byl jste na rozhovoru na Aktuálně.cz a tam jste říkal, že by to mohlo znamenat propuštění až čtvrtiny zaměstnanců. To vyvolalo paniku v rozhlase? – Snažím se po celou dobu komunikovat se zaměstnanci v tom smyslu, že sice na jednu stranu je vládní prohlášení a snaha o zvýšení rozhlasových poplatků. Na druhou stranu buďme všichni realisté, buďme nohama na zemi. Myslím si, že už jsme se dočkali v mnoha ohledech různých překvapení na tomto poli.

3:00 Hospodaříte s rozpočtem kolem 2,3 miliardy korun, poplatek je stejný od roku 2005. Pokud nedojde k jeho navýšení, co nejdříve budete škrtat? – My jsme se snažili šetřit už v minulosti. V roce 2018 jsme snížili počet pracovních míst o 160. Pak jsme dělali kosmetické úspory. Teď vím, že musíme sáhnout do celku. To se týká třeba počtu stanic, které ČRo nabízí. Logicky se nemůžeme dotýkat regionálního vysílání, to nám určuje zákon. Logicky samozřejmě nemůžeme sahat na celoplošné stanice, které určuje zákon, jako je Radiožurnál, Dvojka, Vltava.

3:30 Ale máme řadu digitálních stanic, speciálních žánrových stanic. Máme některé digitální kolony: Třeba u Radiožurnálu je Radiožurnál Sport, u Dvojky třeba Český rozhlas Pohoda.

4:00 Pokud jde o regionální stanice, určitě bude k diskuzi, zda nespojovat jejich program. Třeba s Dvojkou, že by v noci regiony nevysílaly v podstatě svůj program. (…) Máme rozhlasová tělesa. Zanedlouho bude 100 let slavit symfonický orchestr. Rušit stoleté těleso, které je, troufám si říci, jedno ze tří čtyř nejlepších vůbec v Česku, asi není úplně to, co bychom si přáli. Ale všechny tyto věci by byly součástí nějakého scénáře.

4:30 Na co byste nesáhl? – Nesáhl bych výrazně do oblasti zpravodajství a publicistiky, na druhou stranu i tam musím připustit, že se budeme muset bavit, jestli máme mít osm zpravodajů zahraničí, jestli máme vysílat tolik pořadů, jestli nemáme více propojovat Radiožurnál s Plusem. I na Radiožurnál Sport bychom se museli dívat.

6:00 Kolik stojí Radiožurnál Pohoda? – Pohoda je poměrně velmi levný produkt, protože to je stanice, která vysílá hlavně z archivu. To, co nás zatěžuje, jsou spíše práva a vypořádání autorských práv než ten samotný provoz. Není tam ani velký tým. Ten rozpočet je nízký. – Jaký? – V řádu jednotek milionů korun. Ani to ne. – Když jste to startovali, tak jste to kalkulovali na osm milionů korun. – To nejsou náklady na chod té stanice, v tom jsou započtena autorská práva, která stejně platíme, protože ty věci vysíláme na Dvojce, na Vltavě a podobně. Ale samozřejmě tady bychom ušetřili, protože bychom neodvedli tolik autorským svazům.

6:30 A mohu zmínit i stanice, které jsou pro děti a mládež, jako je Rádio Junior, jako je Radio Wave. Stojí miliony korun, protože musíme ještě do nákladů započítat i náklady na vysílače. Což je poměrně vysoká položka v rozpočtu.

7:00 A Radiožurnál Sport tedy stojí kolik? – Jde o desítky milionů. – Vy to nevíte přesně? Já jsem se to snažila najít v rozpočtu Českého rozhlasu. – Nevím, protože je to taky provázané hodně s rozpočtem Radiožurnálu jako celku.

8:00 Je to podle vás nezbytná součást veřejné služby? – Jsem přesvědčen, že ano, protože i sport patří do média veřejné služby. Koneckonců my to vidíme i z našich výzkumů. (…) A sportovní práva na rozhlasové přenosy jsou v úplně jiných řádech (než jsou v případě televize), my se bavíme úplně o jiných cifrách, to nejsou takové obrovské stamiliony.

8:15 Já to nevím. Vy jste mi neřekl náklady na Radiožurnál Sport. – Ale musíte rozlišovat náklady na práva na sportovní přenos a náklady na celou stanici. – Tomu rozumím, ale pak ten balík nákladů na sport je velký. – Ano. – A já chci vědět, kolik byste ušetřili, kdybyste tu stanici škrtli. – Neznám jedinou privátní stanici v českém rozhlasovém prostředí, která vysílala sport obecně, kromě sportovního zpravodajství.

11:00 ČRo má hodně nemovitostí. Nepřemýšlel jste, jestli neredukovat jejich počet? – Bavíme se o tom, zda se některých budov nezbavovat. Ale například u Českého rozhlasu Ostrava, který má tři budovy, tak ta jedna je pro nás opravdu zbytná, ale prakticky neprodejná, je v památkově chráněné zóně. Máme také zámek v Přerově nad Labem, který jsme zdědili a který nepotřebujeme. Je zatížen smlouvami, které podle mě byly špatně napsány v devadesátých letech, a je neprodejný.

14:00 Připouštíte kritiku, že příliš často v některých oblastech vstupujete na komerční trh? Třeba proč potřebuje rozhlas podcast, jako je Kriminálka? – Dobře víte, že Kriminálka není podcast, ale pořad ČRo, který Dvojka vysílá už x let. Mimochodem, já se fakt musím u celé té diskuze hodně usmívat. Protože Český rozhlas, respektive Československý rozhlas, vysílá podcasty už 101 let, nejde o nic jiného než o rozhlasový pořad. My jsme mimochodem trh učili, jak se podcasty dělají. A dnes se nám to vrací jako bumerang.

16:00 Na prstech jedné ruky spočítáte pořady, které nemají otisk ve vysílání, které jsou dělány třeba pro danou cílovou skupinu, pro kterou nemáme stanici. Třeba stanici pro děti mezi 13 a 17 lety, pro teenagery, nemáme. A těmto skupinám generujeme nějaký podcast.

17:00  Potřebuji vůbec za koncesionářské poplatky pořad, který je běžně nahraditelný komerčními pořady? – Myslíte, že to je Kriminálka? – Například. – Kdybychom měli podlehnout tomu, co někdo říká, zejména tedy privátní rádia, tak rozhlas bude pouze pro menšiny a pro nemocné.

17:30 Součástí těch argumentů je, jestli ČRo má tyto formáty nabízet na privátních komerčních platformách jako ostatní tvůrci, jestli byste je neměli nabízet třeba na svých vlastních platformách. – ČRo musí být tam, kde má posluchače, to říká i zákon. My máme ze zákona určeno oslovovat co nejširší publikum. Jestliže posluchači dnes běžně vedle FM přijímačů, televize nebo tabletu přijímají rozhlas i v rámci onlinu, tak ČRo musí vstoupit do tohoto prostředí.

20:00 Co placená propagace jednotlivých pořadů a podcastů? – Český rozhlas platí veškeré náklady, které jsou na marketing a propagaci z komerčních výnosů. (…) Ročně dáme na marketing a reklamu 40 milionů korun. Nebudu říkat čísla, kolik do marketingu dává privátní rádio. Stoprocentně o těch věcech musíme dát vědět. Máme zájem informovat veřejnost, že jsme něco natočili, aby si to poslechla, jinak bychom mohli taky vysílat do zdi.

24:00 (k debatě s opozicí o navýšení poplatků) Šel jsem tam s tím, že jsem věděl, že nepřesvědčím přesvědčené. Ale zase jsem si říkal, že nebudu srab, nemám problém se jít podívat do očí někomu, kdo vůči médiím veřejné služby bojuje velmi horentně. A snažil jsem se je přesvědčit, ale věděl jsem, že to nemá smysl.

30:00 Na co se připravujete, že by se mohlo stát po sněmovních volbách? Opoziční strany, které jsou vůči veřejnoprávním médiím velmi kritické, mluví o tom, že by chtěly financování ze státního rozpočtu. – Nechci strašit, ale myslím, že Slovensko je nádherným příkladem toho, co může nastat tady. (…) Financovat médium veřejné služby ze státního rozpočtu je ohrožením nezávislosti a nestrannosti média veřejné služby.

35:00 Jsem přesvědčen, že (poslanci ANO) vůbec nevědí, co všechno Český rozhlas vysílá, jaká je jeho šíře služeb, co všechno děláme, a vždy se ta debata strhne na zpravodajství. A tam se to strhne vždy do momentu, kdy rozhlas něco odvysílá.

39:00 Chcete u toho být? – Jako řádný hospodář u těch redukcí budu muset být a budu muset být lídr těch věcí a těch škrtů. A je to něco, co by mě netěšilo a co bych si opravdu nepřál. – Já jsem tam mířila, jestli po devíti letech v čele rozhlasu toužíte být u toho? – Po tom netoužím. Po tom, abych v závěru mého druhého mandátu byl v roli generálního ředitele kata. To jsem si nikdy nepřál a já pořád pevně věřím, že budu naopak v roli generálního ředitele, který po 20 letech zajistí stabilní financování Českého rozhlasu do budoucna.

40:00 Co škrtnete u sebe? – My jsme hlavně aktivní v rámci Evropské vysílací unie, takže v tu chvíli samozřejmě nebudu asi vyrážet tak často do zahraničí. Budeme se bavit o tom, jestli náklady na moji kancelář nejsou velké, jestli seškrtat třeba i počet lidí v sekretariátu, to všechno se samozřejmě bude nabízet, stoprocentně. Já půjdu příkladem. Věřte mi, že ano.