Slavnosti sněženek 2024: Policisté loví divočáky, myslivci skřípou zuby

Z odstřelu divočáků za pomoci policejních snajprů v Libereckém kraji se stal nevšední příběh. Myslivci mluví o zbytečném a špatně naplánovaném podniku, zároveň kriminalisté prošetřují možné snahy o sabotování celé akce. Dění v lesích na severu rozebíráme s reportérem Seznam Zpráv Tomášem Svobodou.

V lesích na Jablonecku a Liberecku v těchto dnech působí netradiční „lovci“. Policejní snajpři mají preventivním odstřelem divokých prasat pomoci snížit riziko šíření nebezpečného afrického moru prasat, který se podle Státní veterinární správy v tamní populaci divočáků vyskytuje. V tuzemských poměrech nejde o úplnou novinku – střelci z řad policie podobně zasahovali na Zlínsku v roce 2017.

Tentokrát ale odstřel provázejí pozoruhodné komplikace. Pozornost upoutaly fotografie, které zachycují myslivce močící na takzvaném vnadišti, kde se divoká prasata běžně shromažďují. Anebo zpráva o nálezu bílého prášku v prostoru honitby, který laboratorní testy určily jako prací prášek.

„Mluví se také o petardách a dalších schválnostech, které měly lov snajprům ztížit. (…) Z těchto ‚klukovin‘ se stala vážná věc, když policie oznámila, že prověřuje (jestli nebyl spáchán) trestný čin šíření nakažlivé nemoci. Zákon totiž říká, že i maření prevence může být trestné,“ popisuje reportér Seznam Zpráv Tomáš Svoboda. V rozhovoru pro podcast 5:59 podotýká, že celý příběh má tolik „groteskních odboček“, že není od věci ho přirovnat k jakémusi novému vydání slavného filmu Slavnosti sněženek, který proslul i scénou komického honu na divočáka a vykreslením řevnivosti mezi dvěma mysliveckými spolky.

Myslivecké organizace se nicméně od zmíněného močení na vnadišti distancovaly. Třeba předseda Českomoravské myslivecké jednoty Jiří Janota v rozhovoru pro Seznam Zprávy označil chování svých kolegů za „obrovský exces“. On i další myslivci ale zároveň nešetří výhradami vůči postupu, který veterináři s využitím policejních sil aplikují.

„Myslivci tu šestitýdenní akci, do které jsou zapojeny vrtulníky, drony nebo termovize, od počátku kritizují. Podle nich je v této podobě zbytečná,“ říká novinář Svoboda. Popisuje stížnosti, které od myslivců slyšel: Že veterináři údajně nadhodnotili stav černé zvěře v revíru nebo že opomněli do plánování odstřelu zapojit právě myslivce. A poukazují třeba i na to, že se zatím u žádného zastřeleného divočáka – dosud jich policisté skolili asi dvě desítky – nákaza morem nepotvrdila.

Podle reportéra Seznam Zpráv se nicméně dá postoj myslivců vyložit ještě jedním způsobem: „Z jejich vyjádření je patrné, jak jsou naštvaní, že mají v revíru – s nadsázkou řečeno – cizáky. Jsou zvyklí, že jsou víceméně pány toho lesa a rozhodují, jak se s tou zvěří bude hospodařit.“ Svoboda zmiňuje i slova hospodáře Mysliveckého spolku Zelené údolí Jana Bejdáka, který dokonce uvedl, že „myslivci byli historicky tak trochu partyzáni“ a že to v některých z nich mohlo zůstat.

Skepsi ohledně rozsáhlé akce na Liberecku však vyjadřují i někteří odborníci. Radim Plhal z Ústavu ochrany lesů a myslivosti Mendelovy univerzity v Brně upozornil například na odlišnosti nyní probíhajícího odstřelu od toho již zmiňovaného na Zlínsku v roce 2017, kde se potenciálně nakažená prasata mohla pohybovat na mnohem menším území než v libereckém případě. Podle něj tak současný podnik „nedává úplně smysl“.

Státní veterinární správa každopádně své počínání hájí. „Snížení populace divokých prasat je jedním z důležitých instrumentů proti šíření nákazy. (…) Myslivci v oblasti neloví tolik, aby se dařilo populaci černé zvěře redukovat,“ uvedla správa v oficiálním vyjádření.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, že do sporu o „policejní odstřel“ zasahuje i hlubší debata o regulaci počtu divočáků v českých lesích nebo co dosud víme o efektivnosti postupu úřadů na Liberecku. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.