Ukrajina dostane mocnou zbraň. Amerika jich má miliony a neví, co s nimi

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Na Ukrajinu podle zdrojů deníku Washington Post (WP) z administrativy amerického prezidenta Joea Bidena poputuje blíže nespecifikované množství protipěchotních min.

Jde o další zbraň, kterou Kyjev od Washingtonu dostává po letech amerického odmítání. Na rozdíl od nedávného svolení k použití raket ATACMS k útokům na ruské území, však tato zbraň není „kontroverzní“ kvůli obavám z ruské reakce, ale sama o sobě. Dlouhodobě totiž představuje jednoho z největších zabijáků civilistů napříč válečnými konflikty.

Ještě než se pustíme do tohoto tématu, alespoň v krátkosti shrňme, co se od min čeká na bojišti.

Účel protipěchotních min je jednoduchý –⁠⁠ lze pomocí nich zpomalit postup nepřítele, nebo ho donutit použít k postupu jinou cestu, než on sám zamýšlí. Samozřejmě miny pěchotě působí i ztráty a zvyšují také efektivitu protitankových minových polí, protože ta je v kombinaci s nášlapnými minami těžší vyčistit.

Přesně to si od nich nepřekvapivě slibuje i Bílý dům na Ukrajině.

Zdroje uvedly, že Bidenova administrativa je „hluboce znepokojena“ vývojem na bojišti, kde Rusko nepřestává postupovat kupředu. Použití protipěchotních min podle nich patří k „nejlepším“ způsobům, které mohou Ukrajině pomoct tento postup zpomalit a „nasměrovat“ ruské jednotky tam, kde budou zranitelné vůči dělostřelectvu.

„Rusko útočí ve vlnách bez ohledu na ztráty. Samozřejmě to znamená ztráty i na ukrajinské straně a čím dál víc městům hrozí dobytí. Tyto miny byly vyrobeny přesně pro takové případy,“ řekl jeden ze zdrojů.

Někteří vojenští analytici, konkrétně například Rob Lee z amerického think tanku Foreign Policy Research nebo bývalý australský generál Mick Ryan, se domnívají, že protipěchotní miny by mohly mít na vývoj bojů dokonce ještě větší vliv než zmiňované rakety ATACMS a povolení jejich použití proti cílům v Rusku.

Záleží samozřejmě na tom, kolik jich USA pošlou a o jaké typy půjde, o čemž zatím nejsou vůbec žádné informace.

Obecně ale lze říct, že protipěchotní miny v amerických skladech nepatří mezi nedostatkové zboží. Pentagon sice po poslední změně přístupu k těmto zbraním v roce 2022 ujistil, že nebude nové miny vyrábět ani nakupovat. Zároveň ale uvedl, že na skladě jich má asi tři miliony.

Bidenova administrativa znovu zavedla příkaz bývalého prezidenta Baracka Obamy (zrušený Donaldem Trumpem), v rámci něhož se USA zavázaly protipěchotní miny nepoužívat jinde než na Korejském poloostrově.

Naposledy USA podle WP ve velké míře použily miny v roce 1991 během války v Perském zálivu s jedinou výjimkou, kterou bylo použití v Afghánistánu v roce 2002. Skladované miny začnou podle vyjádření Pentagonu z roku 2022 ztrácet funkčnost do 10 let a za 20 let budou „zcela nepoužitelné“.

Jinými slovy tedy Spojeným státům na skladě „rezavějí“ tři miliony protipěchotních min, které Washington pro vlastní účely nepotřebuje a nejspíš ani potřebovat nebude. Čistě z hlediska dostupnosti by tak pravděpodobně nebyl problém jich poslat Ukrajině mnoho.

Jak už jsme ale zmínili, protipěchotní miny jsou samy o sobě kontroverzní zbraní.

Většina zemí (včetně Ukrajiny) se zavázala podpisem Ottawské úmluvy, že je nebude využívat. USA tuto smlouvu sice dosud nepodepsaly, ale dodáním min Bidenova administrativa porušuje svůj závazek nepoužívat je jinde než v Koreji. Rozhodnutí jistě vyvolá i odpor mezinárodních a lokálních organizací zabývajících se kontrolou šíření zbraní.

Podle zdrojů WP má být použití min omezeno jen na území na východě Ukrajiny, kde se bojuje a zároveň nejde o hustě obydlené oblasti. Má jít také pouze o tzv. „chytré“ miny.

To znamená, že Ukrajina má dostat pouze takové protipěchotní miny, jaké se dají nastavit k samodestrukci po určitém čase, což významně snižuje riziko pro civilisty, kteří se po nynějším bojišti budou pohybovat v dalších letech či desetiletích.

Některé novější typy min jsou dokonce propojené s „dálkovým ovládáním“, díky kterému je lze odpálit na povel, nebo si zobrazit jejich přesnou polohu.

I přesto jsou ale miny nadále považovány za velké riziko pro civilisty, protože se nedá spolehnout na to, že budou vždy fungovat.

Téma se v USA hodně řešilo naposledy, když tehdejší prezident Trump zrušil zmíněný Obamův příkaz. Pentagon tehdy sice uvedl, že americká mina zůstane aktivní i po stanovené lhůtě jen v šesti případech z milionu. Experti z komunity kontroly zbraní ale namítali, že toto číslo nejspíš vychází z hypotetických kalkulací chybovosti elektronických komponentů a nikoliv z reálného pozorování položených min.

Když přitom USA použily „chytré miny“ v Kuvajtu, jejich chybovost byla podle zprávy vládního kontrolního úřadu (GAO) „vyšší, než se čekalo“ a jen v jednom ze sedmi sektorů byly nalezeny necelé dva tisíce nevybuchlých min.

Ani Rusko signatářem Ottawské úmluvy není a protipěchotní miny používá na Ukrajině běžně. Po stažení z okupovaných území v roce 2022 je Rusové hojně pokládali i přímo do domů, kam se pak vraceli civilisté, což působilo vysoké ztráty na životech.

Ukrajina úmluvu podepsala, ale lidskoprávní organizace už dlouho upozorňují, že i ta, ač v omezenější míře, protipěchotní miny použila.

Americké rozhodnutí tedy v tomto ohledu nepřinese něco zcela nového, ale stávající problém se zaminováním a nepřeberným množstvím dalších výbušnin v ukrajinské půdě prohloubit (připomeňme, že nevíme, o jaké typy má jít).

Podle odhadu nevládní organizace, které se zabývá likvidací min, byly letos na jaře na Ukrajině asi dva miliony min.