Plyn za dva roky zdraží kvůli emisním povolenkám. Nikdo ale neví o kolik

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Od roku 2027 se domácnostem zvedne cena zemního plynu, protože ji nově zatíží emisní povolenky. Domácnosti si však nebudou „odpustky za znečišťování“ kupovat samy, ale udělá to za ně jejich obchodník s energiemi a cenu jim promítne do konečného účtu za energie.

Na evropské úrovni kvůli tomu vznikne zcela nový systém obchodování s povolenkami, tzv. ETS 2, který bude fungovat nezávisle na stávajícím systému EU ETS 1.

Zatím však tento systém neexistuje a je kolem něj mnoho nejistot, které dodavatelům dělají vrásky na čele. „Aktuální nejistota je nepříjemná pro obchodníky i zákazníky. Určitě by ke zklidnění situace přispělo, kdybychom měli jasný právní rámec co nejdříve,“ říká mluvčí innogy Pavel Grochál.

Zatím není jasné nic nad rámec obsahu evropské směrnice, který je však poměrně obecný, a otazník visí i nad tím, jak a kdy zákonodárci k zavedení legislativy pro ETS 2 přistoupí.

Obchodování s emisními povolenkami v rámci nového systému má být umožněno až od ledna 2027. „O této problematice ještě budeme dále jednat na evropské úrovni s novou Evropskou komisí a s novým Evropským parlamentem,“ uvedla Veronika Krejčí, mluvčí Ministerstva životního prostředí, které má povolenky v gesci.

Obchodníci s energiemi se shodují na tom, že potřebují znát podrobnosti co nejdříve. Nejistota ohledně nové povinnosti je také důvodem, proč někteří z nich nenabízejí tříleté fixace u plynu. „Aktuálně jsme v situaci, kde bohužel nemáme možnost cenu povolenek započítat do celkové ceny produktu pro zákazníky. Z toho důvodu nemůžeme zákazníkům nabízet fixované produkty sahající za konec roku 2026,“ říká mluvčí společnosti ČEZ Alice Horáková.

Fixaci cen plynu na tři roky pro maloodběratele tak nenabízí ani Centropol, Pražská plynárenská, Pražská energetika, MND nebo Yello. „Nicméně tříleté fixace nabízíme zejména v segmentu B2B, kde poptávka je a zákazníci je vyžadují,“ říká mluvčí Pražské plynárenské Miroslav Vránek.

Innogy naopak tříleté smlouvy uzavírá už nyní, což znamená, že na dané období nakupuje i plyn. „Od října tak zákazníci najdou v cenících innogy novou klauzuli, ve které je o budoucí změně legislativy a jejích dopadech informujeme,“ popisuje Grochál. Jak se nová položka za emisní povolenku ukotví ve smlouvách, o to se teprve bude hrát.

Podle ředitele dodavatele energií Yello Michala Kuliga by bylo dobré právně ošetřit případný nárůst ceny, ke kterému by po zohlednění povolenky došlo. „Například v nějaké vyhlášce by se mohlo objevit, že zákazník má povinnost plat za povolenku obchodníkovi uhradit a toto navýšení ceny nebude důvodem k odstoupení od smlouvy,“ říká Kulig s tím, že by opatření platilo pro smlouvy uzavřené před datem 1. ledna 2027.

Ideálně během roku 2025 by dodavatelé chtěli mít jasno, jak bude nový systém fungovat. „Dvouleté smlouvy zákazníci uzavírají poměrně často. Ve chvíli, kdy je zahájena dodávka v roce 2025, na období 2027 už musíme mít zajištěné povolenky,“ vysvětluje Kulig.

Dodavatelé doufají, že půjde zajistit povolenky pro veškerou spotřebu, tedy i na několik let dopředu.

„Největším problémem teď je, že obchodování bude spuštěno až společně se samotným systémem, tedy že není možné povolenky zajistit pro zákazníky dopředu. EU rovněž nesdělila ani konkrétní množství povolenek, jaké do systému uvolní, a stanovila pouze orientační cenu,“ říká Horáková.

Podle MŽP však není vyloučeno, že nákup bude možný s předstihem. „Pokud se ale rozhýbe sekundární trh, tak na něm bude možné koupit deriváty, např. forwardy, tak, jak je to běžné v ETS 1,“ říká Krejčí.

I kdyby však bylo možné nakupovat povolenky už před lednem 2027, problém se tím podle obchodníků nevyřeší. „Již dnes jsme poptáváni o dodávku zemního plynu pro rok 2027,“ upozorňuje marketingový ředitel Centropolu Jiří Matoušek.

Evropská směrnice hovoří o možném zastropování ceny povolenky, pokud by přesáhla 45 eur za kus neboli tunu CO2, čímž by se podle ní měl snížit dopad ceny na spotřebitele. Tímto opatřením by se ale cena ohlídala jen dočasně. Emitent v tu chvíli vypustí na trh další povolenky, a cena by tak měla zase klesnout. To však směrnice umožňuje jen jednou do roka.

„Prakticky to bude znamenat, že onen ‚jeden zásah‘ sníží cenu emisní povolenky na jeden měsíc, kdy se cena udrží pod hranicí 45 eur, dále bude cena růst a již nebude možné postup opakovat a do trhu zasahovat. Ochrana před růstem ceny nebude fungovat dlouhodobě a nebude plnit svůj účel,“ vysvětluje Matoušek.

Pražská plynárenská už z dosud známých údajů spočítala, jak by mohla cena plynu za dva roky vypadat. „S ohledem na to, že se povolenky budou obchodovat na spotových trzích, nemůže nikdo zodpovědně říct, kolik bude cena ve skutečnosti stát,“ říká Vránek. Podle kalkulace by při ceně povolenky 45 eur a ceně komodity 1400 Kč za MWh plyn zdražil o 14 procent, tedy 203 Kč.

Na cenu bude mít vliv i celkový počet vydaných povolenek a jejich následné stahování z trhu, které by podle informací MŽP mělo odstartovat už v roce 2027. „To vše vede k vysoké nejistotě, jak vlastně cena povolenky bude vypadat a jaký dopad bude mít,“ dodává Horáková.

Povinností dodavatelů plynu bude vykazovat, jakým způsobem promítají náklady na povolenky do konečných cen. „Členské státy a Evropská komise tak budou moci tyto praktiky dozorovat, a pokud by se prokázalo, že dodavatelé situaci zneužívají k neúměrnému navyšování cen, legislativně by se tomu zabránilo,“ upozorňuje Krejčí.

Podle ní má stát řadu nástrojů na snížení sazby DPH, které by mohl použít, kdyby ceny plynu kvůli povolenkám příliš stouply.

Matoušek ale vidí také problém v tom, že nákup povolenek bude výsadou dodavatelů, což vyplývá přímo z evropské směrnice. Podle něj by však bylo lepším řešením, aby povolenky nakupovala jedna entita pro celý trh. „Jiný počet či díl povolenky bude potřeba pro dodávku kombinované výroby tepla a elektřiny a jiný počet pro domácnosti a pro vytápění budov. Odběratelé budou kategorizováni,“ vysvětluje Matoušek.

Jediné, co dodavatelé mohou dělat, je povinný monitoring emisí od roku 2025. „Z toho vznikne predikce objemu emisí ze zemního plnu,“ říká Matoušek. Množství emisí budou vykazovat zpětně, vždy v první čtvrtletí následujícího roku po dodávce. „Neslouží tedy jako podklad pro nákup povolenek, ale jako doklad o dostatečném zajištění povolenek na dodané množství plynu,“ dodává Horáková.

Evropská směrnice zakládající ETS 2 však povolenkami nezatíží jen zemní plyn. Obecně zpoplatňuje emise v silniční dopravě a emise budov. Týká se to benzinu, nafty, zemního plynu, topných olejů či uhlí. Cena těchto zdrojů proto bude od roku 2027 navýšena o náklady na emisní povolenky.