Článek
Komentář si také můžete poslechnout v audioverzi.
S určitou dávkou cynismu se dá říct, že svět se mění, nepředvídatelné události se zkrátka valí jedna za druhou, leč alespoň na Kreml je spolehnutí. Vždy reaguje stejně, jako třeba když Ukrajinci začali dostávat protitankové střely Javelin a z ruských obrněnců se pak stávaly hromady ohořelého šrotu. Nebo když na Ukrajině obdrželi moderní německé mobilní houfnice Panzerhaubitze a začali z nich drtivě ostřelovat základny vagnerovců daleko v týlu. Podobně když převzali první těžké bojové tanky západní provenience či jim přiletěly první stíhačky F-16. To je vážná eskalace, která jen přilévá olej do ohně a zvyšuje nebezpečí jaderného konfliktu, rozezněla se pokaždé dobře známá ozvěna z ruských lesů.
Není tomu jinak ani nyní, když prezident Joe Biden schválil Ukrajincům to, oč dlouho marně žádali. Aby mohli dodanými americkými raketami dlouhého doletu ostřelovat cíle hluboko v ruském vnitrozemí. Kreml hned pohrozil jadernou válkou. Potud tedy vše v pořádku.
Ovšem až na jednu věc. Ta přitom ani tak nesouvisí s ustálenými kremelskými manýry či naopak s tím, že agresí sužovaný národ ani nyní – s odvázanýma rukama ohledně nasazení dodaných raket – zjevně nebude mít na to, aby zastavil pomalé, trvalé okusování svého území. Bidenovo rozhodnutí proto působí dojmem čehosi opožděného, zoufalého a dočasného. V lednu nastoupí Donald Trump, který se chce na vše dívat jinak. Amerika souhlas možná stáhne.
Analýza
Ve vzdušné válce sáhly obě strany v posledních dnech po silných zbraních. Rusko po dlouhé době nasadilo větší počet řízených střel, Ukrajina poprvé použila americké střely ATACMS k útoku na ruské území.
Válka trvá už tři roky, nebo 11 let, záleží, odkdy to chceme počítat. Je únavná, zákopová, opotřebovávací, vizuálně zdrcující, leč vlastně dost neměnná. S Trumpovým nástupem však získá mnohem větší slovo nová – a tím pádem možná pro kdekoho přitažlivá – optika, že na konflikt nelze nazírat jako na střet se zlem. Svobodnému světu ji zatím vnucoval hlavně Viktor Orbán. Ten je ale v podstatě jen dotěrnou mouchou, takže nemohl změnit hlavní směr uvažování, který si zakládal na tom, že je nutné Ukrajině pomáhat vojensky tak dlouho, dokud to bude zapotřebí. Amerika, vedená brzy Trumpem, je jiná káva. Dodává polovinu všech zbraní, které Ukrajinci dostávají.
Pro tohoto muže, zejména ale pro tu část USA, která jej zvolila, je ukrajinské bojiště jen jistou arénou, v níž liberální, čti levicový, svět prosazuje demokracii, pokrytecky ale sází na vládu Volodymyra Zelenského. Ten přitom už dávno přesluhuje, místo aby uspořádal nové volby, a jeví se jako loutka v rukou ukrajinského Machiavelliho v pozadí, svého poradce Andrije Jermaka, už vůbec nikdy nikým nevoleného bývalého filmového producenta. Proč tuhle partu tak podporovat, tážou se mnozí, kteří nosí trumpovskou červenou kšiltovku.
Navíc, pokračuje jejich krédo, liberální názorový tábor považuje Trumpa za svého druhu Putinovo dvojče. Pokoření jednoho by tedy logicky interpretoval jako pokoření druhého. Tomu je nutné zabránit.
A zatřetí, ať si levicový svět strčí za klobouk argument, že by to byla zrada, kdyby se Trump obrátil k Ukrajině zády. Copak Joe Biden neudělal totéž, když nechal na holičkách Afghánce? V Afghánistánu navíc umírali američtí vojáci, takže si bylo nutné položit otázku, za co vlastně. Na Ukrajině žádný americký voják nezemřel. Jakékoliv dilema ohledně dluhu vůči padlým odpadá.
Potud tedy ono jiné, původně orbánovské vidění, s nímž bude nutné svádět zejména od ledna dál boj – a jehož zástupným problémem se mohou stát právě rakety, které Ukrajinci už začali odpalovat směrem na Rusko.
Biden si sice může říct, že teď projevil odvahu a opět jednou nedbal na ruské zastrašování. Faktem ale je, že ani on, ani nikdo jiný z proukrajinského západního tábora zatím neukázal cestu, jak zabránit postupné ideologizaci konfliktu, která – ruku na srdce – by byla pro Ukrajince zničující.
A s nimi pro všechny, kteří trvají na tom, že ten konflikt je černobílý a takový musí i zůstat. Na jedné straně je zlo, jemuž se je třeba bránit všemi prostředky, tedy i raketami dlouhého doletu, a na straně druhé dobro, jakkoliv by se na něm samozřejmě dalo najít spoustu zásadních vad a chyb, třeba i v podobě lidí, jimiž se Zelenskyj obklopuje.
