Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Návrh rozpočtu není reálný, transparentní ani srozumitelný, zároveň hrozí, že nedodrží limity dané zákonem. Poslední rozpočet vlády Petra Fialy (ODS) odsoudila Národní rozpočtová rada ostrými slovy. Přidali se k ní experti opozice v čele s exministryní financí Alenou Schillerovou (ANO) i někteří ekonomové včetně prezidentova poradce Davida Marka.
Národní rozpočtovou radu a jejího předsedu Mojmíra Hampla překvapivě nerozzlobilo, že návrh rozpočtu prozrazuje blížící se volby. O částku poblíž sta miliard se rozpočtové výdaje obvykle zvyšují v časech, kdy dorazí nějaká krize, například při finanční krizi v roce 2009, po příchodu covidu v roce 2020 a po zdražení energií v roce 2023. Druhým důvodem jsou blížící se volby, jak předvedl v roce 2006 Jiří Paroubek (ČSSD), o 11 let později Bohuslav Sobotka (ČSSD) a v roce 2021 Andrej Babiš (ANO).
Rozpočet na příští rok prozrazuje, že Fialova vláda podlehla stejnému zlozvyku. Přesto se rozpočtová rada věnuje méně důležitým detailům.
Návrh ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) prý „nadhodnotil“ o deset miliard korun příjmy z emisních povolenek, naopak „podhodnotil“ o pět až sedm miliard výdaje na valorizaci důchodů. Za nejhorší chybu však experti rozpočtové rady považují plán rezervovat na podporu obnovitelných zdrojů „jen“ 8,5 miliardy korun, když Ministerstvo průmyslu a obchodu odhaduje dotační povinnost státu na 31 miliard (sama rozpočtová rada připouští 25 miliard).
Námitka překvapuje v jednom ohledu. Stejně postupovalo Stanjurovo ministerstvo v přípravě rozpočtu na rok 2024, a tehdy rozpočtová rada tak hlasitě neprotestovala. Dnes už je jasné, že důvod k obavám opravdu nebyl. Stanjura rezervoval pro obnovitelné zdroje v roce 2024 také jen 8,5 miliardy, po půl roce se zjistilo, že peníze nebudou stačit, proto ministr financí přidal šest miliard a další tři miliardy si může ministr průmyslu vzít z nespotřebovaných zdrojů z minulých let. Problém zřejmě už nenastane, protože dosud stát poslal na obnovitelné zdroje 15 miliard a pár miliard ještě zbývá.
Rozpočtu na rok 2025 přitom ve srovnáni s letoškem pomůže nástroj, který dříve nebyl k dispozici. Dotační nároky provozovatelů solárních elektráren má snížit novela zákona o obnovitelných zdrojích, o níž bude Sněmovna hlasovat v pátek. Ovšem sám ministr financí dosud neprozradil, kolik tím chce ušetřit.
Předseda rady Hampl a jeho experti mají pravdu v tom, že rozpočet by měl vycházet z platných zákonů a z čísel, která lze ověřit. Ovšem do tuzemského folkloru patří také zlozvyk používat nepřesná čísla, případně schvalovat zákonné normy, ze kterých rozpočet vychází, zároveň s tímto rozpočtem. Když nejde o víc než o jednotky miliard, pak to nemusí být zásadní potíž.
Více k tématu si přečtete zde:
Bylo šest dnů před Štědrým dnem 2020, když Sněmovna schválila návrh rozpočtu na rok 2021 od ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) s plánovaným deficitem 320 miliard. „Je otázkou, do jaké míry může být vážně myšlen, když neodpovídá vůbec realitě. Je to spíše pohádka o nějakém rozpočtu,“ postěžovala si tehdy předsedkyně opoziční TOP 09 Markéta Pekarová Adamová podobnými slovy jako dnes předseda Hampl. Myslela tím, že už předtím byl Sněmovnou i Senátem schválen daňový zákon, který na návrh Andreje Babiše rušil superhrubou mzdu a snížil tak plánované příjmy rozpočtu o 100 miliard. V rozpočtové dokumentaci mohlo být cokoli, schodek skutečně vyrostl na dosud rekordních 420 miliard.
Podobné kritice čelil ministr Miroslav Kalousek (KDU-ČSL) s rozpočtem na rok 2009, u kterého navrhl schodek 38 miliard. To si ovšem mohl dovolit jen z toho důvodu, že očekával hospodářský růst o 4,8 procenta. „Tomuto číslu už dnes nevěří ani sám ministr financí,“ postěžoval si vůdce opozice Jiří Paroubek těsně předtím, než rozpočet schválila Sněmovna. Nereálnost Paroubek dokládal odhadem banky JPMorgan Chase, podle kterého ekonomika Česka naopak o procento klesne. Varoval, že v takovém případě schodek překročí 100 miliard. Skončilo to o dost hůře. Ekonomika poklesla o 4,8 procenta, deficit překonal dosavadní rekord a skončil jen těsně pod dvěma sty miliardami.
Snížit deficit vyrobený v roce 2009 na civilizovanou úroveň pak trvalo Kalouskovi čtyři roky. Se schodkem od Schillerové se dosud nevypořádal ani její nástupce.
