Reportér: Rusko nemá jak eskalovat, do útoku proti NATO se mu chtít nebude

Ukrajinská armáda zasahuje cíle uvnitř ruského území. Američané dali Ukrajincům svolení, že mohou jejich zbraně včetně raketového systému ATACMS použít k obraně přímo na půdě agresora. Přinese to průlom na frontě? A s jakými pocity očekávají Ukrajinci příchod už třetí válečné zimy?

V úterý informoval generální štáb ukrajinských ozbrojených sil o úspěšném útoku na muniční sklad u města Karačev v Brjanské oblasti na západě Ruska. Neupřesnil, jakými prostředky byl ruský arzenál zasažen, podle informací ukrajinských médií odvolávajících se na anonymní zdroje ale mělo jít o první případ použití amerických raket ATACMS k útoku v hloubi Ruska.

Mohlo by širší nasazení těchto zbraní, jejichž použití k úderům na ruské teritorium se Bílý dům až do konce minulého týdne bránil, znamenat významný mezník či přímo obrat v dosavadním průběhu války?

„Myslím si, že ne, protože přichází dost pozdě a v malé míře,“ říká v rozhovoru pro podcast 5:59 zahraniční reportér a válečný zpravodaj Aktuálně Martin Novák, který se na Ukrajinu od začátku ruské invaze pravidelně vrací. „Určitě to Ukrajincům pomůže, ale nemyslím, že jde o ‚game changer‘ z hlediska nějakého zvratu v té válce.“

Změnu v postoji Bílého domu si redaktor vysvětluje nutností reagovat na nasazení severokorejského vojenského kontingentu, před jehož zapojením do ruského válečného úsilí namířeného proti Ukrajině Washington Moskvu i Pchjongjang varoval.

Z druhé strany se ale Novák nedomnívá, že Rusko nyní v reakci na použití amerických raket proti cílům na ruském území přistoupí k další eskalaci konfliktu. „Ono (Rusko) nemá moc čím eskalovat, protože v podstatě nasadilo už všechno kromě taktických jaderných zbraní. Takže jediné, co by mohl Putin udělat, je buď nasadit tyto jaderné zbraně, anebo přímo zaútočit na nějaký cíl v členských státech NATO. Ale nedomnívám se, že to v tuhle chvíli chce udělat,“ usuzuje Novák.

A žádný další výrazný krok směrem k rusko-ukrajinskému konfliktu už do výměny v Bílém domě reportér neočekává ani ze strany končícího prezidenta Joea Bidena. Nic menšího než výrazné navýšení vojenské pomoci ze strany USA, či dokonce nasazení vojáků NATO by podle něj válečnou situaci stejně zvrátit nemohlo.

A jaká je před nadcházející zimou situace na frontové linii?

Jako válečný zpravodaj byl Martin Novák několikrát v oblasti bojů. Naposledy navštívil na Ukrajině Lvovskou oblast, kde se sice přímo neválčí, zato odtamtud pochází velké množství vojáků a dobrovolníků. „A tam už jsou tím lidé unavení a chtěli by, aby to vzalo nějaký konec. Ale pořád je tam cítit ten vzdor, že musí vydržet, zatnout zuby a uhrát to tak, aby aspoň v Kremlu se neradovali z nějakého velkého vítězství.“

Nadcházející zima ale podle reportéra Nováka bude pro Ukrajince velmi krušná vzhledem k tomu, jak velká část energetické infrastruktury už byla zničena: „Očekává se, že až udeří mráz, tak Rusové ty útoky ještě zintenzivní (…) A tím, že už je to třetí válečná zima, tak Ukrajinci to prostě nestíhají obnovovat.“

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se už dříve nechal slyšet, že by chtěl válku ukončit nejpozději příští rok. Pokud by tento harmonogram měl být dodržen, neobejde se to podle Martina Nováka bez ztráty přinejmenším části ukrajinského území, a to „na roky nebo desítky let“. Navíc je prý otázka, zda by se Putin za situace, kdy Rusové přece jen postupují, i když jen pomalu a za cenu velkých ztrát, spokojil s tím, čeho zatím na Ukrajině dosáhl.

„Myslím si, že jako minimum bude chtít dobýt celou Doněckou oblast. Že budou chtít za každou cenu dojít do Slovjansku a Kramatorsku, aby Putin mohl říct: Tak, získali jsme celý Donbas,“ dodává válečný zpravodaj Aktuálně.

V podcastu 5:59 také uslyšíte, co se dá směrem k ukrajinsko-ruskému konfliktu očekávat od příchodu Donalda Trumpa do Bílého domu nebo jak pravděpodobné je, že by Putin mohl chtít provést vojenský výpad do Pobaltí. Poslechněte si v přehrávači na začátku článku.