Doprava v Praze kolabuje. Provoz už je za hranou, varují dopravní experti

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Bydlím v Dolních Břežanech a pracuju na Praze 2. Dřív mi cesta trvala 20 nebo 25 minut, teď se nedostanu pod 50. Rekord mám hodinu a 30 minut,“ popisuje Petr a upozorňuje na to, že podél jeho trasy rostou stovky nových bytů, ale silnice nikdo nenafoukne.

Iveta bydlí ve Stodůlkách a do zaměstnání dojíždí na Smíchov. Před letními prázdninami to autem zvládala za čtvrt hodiny. „Teď mi to kolem osmé ráno trvá tři čtvrtě hodiny. Z kopce k řece lze jet Radlickou nebo Plzeňskou, ale obě jsou věčně rozkopané a zacpané. Nepomáhá ani kličkovaná přes Malvazinky,“ hovoří o svém denním trápení. Aby děti rozvezla do školy včas, vyjíždí o 20 minut dřív. „Od září se to totálně zhoršilo. A je to určitě horší než minulý rok,“ konstatuje.

Nikola bydlí s manželem v centru Kladna, oba pracují ve středu Prahy. „Když se vracíme večer, tak „dveře–dveře“ máme za 40 až 45 minut. V ranní špičce jsme to jezdívali kolem hodiny, poslední rok tak hodinu a 20 minut,“ stěžuje si. Extrémy jsou třeba pondělky, kdy jí cesta trvá hodinu a tři čtvrtě. „A co hůř, na naší trase nejsou žádné uzavírky nebo opravy. Ty jsou buď v okolí, nebo je prostě víc aut, takže nemáme vizi na zlepšení,“ obává se.

Tři příběhy a tři reálné dopravní komplikace v Praze a okolí. Každý řidič se s tím potýká denně: opravy, uzavírky, objížďky, zavřené pruhy i celé silnice. Podzim je tradičně dopravně nejhorším obdobím v roce, tento ale trvá dlouho, rozsah prací je vyšší, omezení jsou na nejexponovanějších místech a termíny oprav se prodlužují.

Stránky Technické správy komunikací (TSK) sledují, kde je situace nejhorší. Aktuálně je v Praze šest červených míst, kde řidiče čeká zdržení 30 minut a déle. Kolem magistrály, u Václavského náměstí, v okolí Barrandovského mostu a na Praze 4, kde se staví metro D.

Kromě toho se v Praze realizuje 20 akcí se střední mírou komplikací (zdržení deset až 30 minut) a dalších 40 mírně komplikovaných akcí (zdržení do deseti minut). K tomu je nutné připočíst omezení naplánované jednotlivými městskými částmi.

„V Praze dopravu výrazně komplikuje zejména rekonstrukce Barrandovského mostu, kterou již nešlo déle odkládat, a už se blížíme do finále čtvrté etapy,“ komentuje množství kolon mluvčí TSK Barbora Lišková.

„Jedná se o nejzatíženější část české silniční sítě, po které projede přes 144 tisíc vozidel každý den, takže je zde jakékoliv omezení velmi znát a ovlivňuje celou nadřazenou komunikační síť Prahy. Předpoklad ukončení je konec týdne,“ slibuje Barbora Lišková.

Původně měla rekonstrukce Barrandovského mostu skončit koncem srpna, ale během prací na severní části mostu se objevil problém s kvalitou použitého betonu a mizerným stavem konzol na okraji mostu. Celá akce se tedy prodloužila o čtvrt roku, což způsobilo lavinový efekt a dopravní komplikace se přelily víceméně do celé Prahy.

„Dám příklad. Když jakožto řidič jedoucí přes centrum vím, že je Barranďák zacpaný, nepojedu Modřanskou ulicí, ale Vídeňskou přes magistrálu a rázem se problém začne rozlévat tam. Nebo ve chvíli, kdy jsou na mostě kolony, začne se provoz v tunelech řídit časově a máte dopravní kolaps v Letňanech, na druhém konci Prahy,“ vysvětluje, jak jedna oprava zkomplikuje dopravu na úplně jiném místě Petr Kumpošt, zástupce vedoucího Katedry dopravního inženýrství a dopravního plánování Fakulty dopravní ČVUT.

„Města to mají nastavené tak, že od června do září plánují uzavírky a opravy. Když se to nestihne, tak uzavírky nejenže zůstávají, ale přibývají nové, které měly navazovat. Tento rok se dá říci, že jsme si v podstatě prodloužili léto až do listopadu,“ upozorňuje pražský koordinátor BESIP Oldřich Kassl.

Dokazují to i data z analytického oddělení Mapy.cz. Zatímco u silnic III. třídy počátkem září počet uzavírek klesl (graf č. 1), u hlavních silnic a místních komunikací v metropoli pokračoval ve víceméně stejné intenzitě i během podzimu (graf č. 2).

„V největším ‚píku‘ v červenci bylo v Praze zhruba 160 dopravních omezení. Teď jsme na zhruba 85. Když se ale podíváme na tu časovou řadu, tak u toho druhého grafu je vidět, že pokles uzavírek je velmi pozvolný. Takže chápu ten pocit Pražanů, že tento podzim se jim zdá z dopravního hlediska mnohem horší,“ zhodnotil data Jakub Faifer, produktový senior manažer Mapy.cz

„Problémem nejsou ani tak jednotlivá dopravní omezení, ale jejich špatná koordinace, na což jako městská část dlouhodobě upozorňujeme,“ stěžuje si radní Prahy 2 pro oblast dopravy Tomáš Halva. A kritika vůči TSK, která prostřednictvím města zajišťuje rozvoj, výstavbu, správu, údržbu a opravy většiny silnic v Praze, zní i z dalších městských částí.

„Oprava Barrandovského mostu, především rozhodnutí o sloučení dvou etap, a tím i zahájení prací o dva měsíce dříve, které bylo provedeno bez konzultací a bez ohledu na ostatní stavby naprosto nekoordinovaně, přinesla už na jaře velký zmatek a chaos,“ kritizuje postup TSK Jaroslav Míth, radní pro dopravu Prahy 4.

„Následné prodloužení oprav pak tuto situaci ještě násobně zhoršilo, protože už řada oprav nemohla čekat. Výsledkem je chaos v dopravě, kolize s jinými opravami, prodražení stavby a zpatlání dvou technologií do jednoho stavebního celku. Rozhodnutí o sloučení dvou etap do jedné považuji za naprosto katastrofální,“ nebere si servítky.

TSK se brání, že dělá maximum. Snaží se spravovat a udržovat stávající infrastrukturu a současně zachovat průjezdnost Prahy. Mluvčí Barbora Lišková uvádí, že v oblasti dopravy koexistuje řada subjektů.

„Organizace a koordinace stavebních prací jsou velmi složité a zajišťují je příslušné silniční správní úřady. Každoročně se zpracovává rozsáhlá a detailní koordinace stavebních záměrů všech investorů tak, aby se jednotlivé stavby vzájemně příliš neovlivňovaly ani časově, ani územně s ohledem na průjezdnost, na složky IZS, zajištění MHD a postupné koordinování prací jednotlivých investorů. V průběhu roku se průběžně aktualizuje,“ odává mluvčí.

Dopravní situace v Praze je podle dopravních odborníků beztak už neúnosná. Pokud se budou silnice jen opravovat či omezovat (snižování pruhů ve prospěch cyklistů nebo MHD) a nebudou se budovat nové, bude prý hůř.

„Chybí tu městský i dálniční okruh. Chybí tu radiály Radlická, Břevnovská. Hovoří se o tom desítky let, a kde nic tu nic,“ připomíná Petr Kumpošt, který vede mobilní laboratoř pro dopravní analýzy na ČVUT.

„Praha už nestačí. Kapacita je přeplněná. Silnice nelze zvětšit, provoz ve špičce je na hraně, nebo spíš za hranou propustnosti. Když ráno vyjíždíte, musíte při průjezdu Prahou počítat s půlhodinou navíc,“ shrnuje svou zkušenost pražský koordinátor BESIP Oldřich Kassl.

„Celá spádová oblast středních Čech, prstenec kolem Prahy, se sjíždí do metropole. Aut v Praze loni přibylo téměř o 44 tisíc na více než 1,3 milionu a počet najetých kilometrů na území města meziročně vzrostl o více než 355 tisíc kilometrů na 23,17 milionu,“ dodává Oldřich Kassl pár statistických čísel.

„Do toho tu máme kamionovou dopravu, která je už naštěstí svedená na okruhy, ale dejte si trasu z Černého Mostu na letiště. Víceméně polovinu trasy potkáte v jedné obrovské koloně stojící kamiony,“ popisuje realitu všedních dnů na okruzích.