Biden povolil Ukrajině útočit americkými raketami na ruské území

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Americký prezident Joe Biden dva měsíce před svým odchodem z Bílého domu svolil, aby Ukrajina v omezené míře použila rakety dlouhého doletu k úderům na ruském území. Napsaly to deníky The New York Times a The Washington Post, později s odvoláním na své zdroje i agentury Reuters či AP.

Podle nejmenovaných amerických představitelů budou zbraně zpočátku zřejmě použity proti ruským a severokorejským jednotkám při obraně ukrajinských sil v Kurské oblasti, napsaly NYT.

The Washington Post označil rozhodnutí za „významný obrat v politice USA“, který přichází v době, kdy bylo do Kurské oblasti podle dostupných zpráv vysláno přibližně 10 tisíc elitních severokorejských vojáků, aby pomohli moskevským silám získat zpět území získané Ukrajinou.

Jeden z amerických představitelů se nechal slyšet, že zelená k použití systému ATACMS má částečně za cíl odradit Pchjongjang od vyslání dalších vojáků. „Kim Čong-un musí pochopit, že počáteční nasazení bylo ‚nákladnou‘ chybou,“ řekl pod podmínkou anonymity.

Serhij Kuzan, předseda kyjevského Ukrajinského centra pro bezpečnost a spolupráci, řekl BBC, že rozhodnutí Joea Bidena je pro zemi velmi důležité. „Není to něco, co by změnilo průběh války, ale myslím, že to naše síly zrovnoprávní,“ dodal.

Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková v pondělí také rozhodnutí ocenila. V rozhovoru s rádiem RBB uvedla, že ničit místa, ze kterých na zemi míří rakety, je součástí práva na sebeobranu.

Ukrajinský prezident zprávy zatím nepotvrdil, ale ani nevyvrátil. „Dnes mnohá média uvádějí, že jsme dostali povolení k příslušným krokům. Údery se ale neprovádějí slovně. Takové věci se neoznamují. Střely budou hovořit samy za sebe. Budou,“ poznamenal.

Ani Vladimir Putin se k nedělním zprávám zatím nevyjádřil, ačkoli jiní vysoce postavení politici Kremlu je označili za vážnou eskalaci konfliktu.

Kyjev o souhlas Washingtonu a dalších západních spojenců usiluje už řadu měsíců, dosud ale bezúspěšně.

Institut pro studium války (ISW) v září identifikoval okolo 245 ruských vojenských a polovojenských objektů, na které by Ukrajina mohla zaútočit.

Pokud by ukrajinská armáda na ruské území mohla mířit střelami Storm Shadow, byla by schopná zasáhnout zhruba 200 ruských základen. Na zbývající objekty by pak dosáhla díky americkým střelám ATACMS, které mají dolet 300 kilometrů a jsou v současné době zbraněmi s nejdelším doletem, kterými Ukrajina disponuje.

Server The Kyiv Independent v minulosti napsal, že mezi možnými cíli by mohlo být několik míst, která se v minulosti stala terčem dronových útoků.

Mezi nimi například letecká základna Lipeck, na kterou ukrajinské bezpilotní letouny zaútočily v srpnu, vojenské letiště Millerovo v Rostovu nad Donem, poškozené při červencovém útoku, i vojenské letiště Jejsk v Krasnodarském kraji, na které drony udeřily v červnu a dubnu.

Cílem útoků by se mohla stát i letecká základna Šatalovo, logistické a řídicí centrum v Rostově na Donu, které se stalo ústředním velitelstvím ruské invaze na Ukrajinu, i letecká základna Primorsko-Akhtarsk v Krasnodarském kraji, odkud ruská armáda vysílá nad Ukrajinu drony Šáhid.

Spojence od postoje k užití dalekonosných zbraní odrazovalo zejména riziko ruské odvety, která by mohla vtáhnout země NATO do války, nebo v krajním případě vyprovokovat i jaderný konflikt.

Senátor a místopředseda výboru pro mezinárodní záležitosti horní komory ruského parlamentu Vladimir Džabarov podle agentury TASS v neděli prohlásil, že americké povolení je bezprecedentním krokem, který může vést k začátku třetí světové války.

Na zprávy reagovala podle serveru RBK také mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová, která uvedla, že ruský prezident Vladimir Putin se už k takové možnosti vyjádřil dříve.

Šéf Kremlu k tématu v minulosti prohlásil, že ukrajinské útoky vysoce přesnými západními zbraněmi na ruské území by znamenaly, že země NATO jsou přímo zapojeny do války. Zdůraznil, že takový krok „změní samotnou podstatu a povahu konfliktu“.

RBK vyjádření Zacharovové spojuje nejen se zprávami o americkém rozhodnutí, ale píše také o podobném údajném kroku Británie a Francie, přičemž se odvolává na zprávu listu Le Figaro, podle něhož Londýn a Paříž zrušily omezení pro použití střel dlouhého doletu SCALP a Storm Shadow. Británie ani Francie to zatím nepotvrdily.

Jak napsala ČTK, Polsko naopak zprávy o změně dosavadního přístupu Washingtonu přivítalo. „Prezident Biden na vstup severokorejských vojáků do války a na (dnešní) masivní nálet ruských raket zareagoval jazykem, kterému Putin rozumí - zrušením omezení pro Ukrajinu v používání západních raket,“ uvedl ministr zahraničí Radosław Sikorski. „Síla odrazuje, slabost provokuje,“ dodal na síti X.

AKTUALIZACE: Doplnili jsme reakce.