Přijmout euro, nebo ne? Experti z NERV dali argumenty, každý je čte jinak

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Fialova vláda dostala dva nové dokumenty o tom, co by obnášelo přijetí eura. Z jednoho plyne, že se nemusí měnit ústava, ale jen zákon o České národní bance. Druhý rozebírá ekonomické přínosy a náklady, jasné doporučení ale nepřináší.

Právní a ekonomickou analýzu si ministři objednali v únoru, když potřebovali po Novém roce uzavřít spor o to, jak se k euru postavit. Redakce SZ Byznys má oba materiály k dispozici, vláda by je měla projednat v nejbližších týdnech.

Rozbory začaly vznikat poté, co prezident Petr Pavel vládu v novoročním projevu překvapil pobídkou, ať dál neotálí, protože euro je pro zemi jako Česko „logickou budoucností“. Menší koaliční strany se začaly za euro stavět s argumentem, že v rámci příprav už není co dál vylepšovat.

Euroskeptiky v ODS ale nepřesvědčily a vymohly si jen odklad a objednávku dalších analýz. Ty jsou nyní hotové a střet může začít nanovo.

Právní analýzu sepsala Legislativní rada vlády. Ústavní změna kvůli euru se podle ní „nejeví jako nezbytná“. Zákon o České národní bance je potřeba upravit kvůli začlenění banky do evropských struktur. Analýza připomíná, že novela už jednou úspěšně prošla v roce 2010, ale vetoval ji tehdejší prezident Václav Klaus a Sněmovna se k ní už kvůli volbám nestihla vrátit.

Ekonomickou analýzu zpracovala Národní ekonomická rada vlády (NERV). Dvacetistránkový dokument začíná bilancí povinných kritérií vstupu, jako je inflace a rozpočtový deficit, kde se Česko blíží cíli. „Česká republika v současnosti neplní maastrichtská kritéria, lze však předpokládat, že na konci roku 2024 je již plnit bude,“ uvádí zpráva.

Dál rozebírá plusy a minusy případného vstupu. Připomíná, že podniky už euro běžně používají a formální vstup by jim vzhledem k provázanosti s EU ještě víc usnadnil život. Zmiňuje pozitivní impulz pro vzájemný obchod a investice a rozptyluje obavy ze skokového zdražování.

Zároveň ale varuje před „politickým napětím“, pokud by někdo novou měnu vnucoval veřejnosti proti její vůli. Mezi zápory zmiňuje ztrátu vlastní měnové politiky a upozorňuje, že jednotná evropská měna má sice plno praktických výhod, ale nelze od ní automaticky očekávat větší blahobyt.

Hnutí STAN bude podle ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka prosazovat, aby se na předložené dokumenty reagovalo aspoň minimálním procedurálním posunem. Ten by se měl odehrát ve dvou rovinách.

Jednak že se obsadí post koordinátora pro přijetí eura, který sice formálně existuje, ale už deset let na něm nikdo nesedí. A jednak že se čas do voleb využije k tomu, aby si Česko s Evropskou komisí a Evropskou centrální bankou oficiálně vyjasnilo, co vše je před případným spuštěním přijímacího procesu potřeba připravit.

„Aby ta další vláda, která nastoupí někdy na konci příštího roku, to měla v mašličkách nachystané a mohla se rozhodnout podle sebe. Už by věděli, jaké jsou podmínky vstupu,“ přibližuje svou představu Dvořák – dlouhodobý stoupenec eura, který na něm hájí hlavně to, že v nejisté geopolitické době jde o užitečnou kotvu směrem na Západ.

Zda mu vláda vyhoví, ale vůbec není jisté. Sice by nešlo o žádné závazné či nevratné kroky, ale každý posun v otázce eura je velké politikum.

Hnutí STAN chce jít do voleb s tím, že posbírá hlasy stoupenců hlubší evropské integrace. ODS se dlouhodobě drží opatrnějšího přístupu, který i odpovídá postojům veřejnosti. Kolem 70 procent populace v průzkumech dlouhodobě odpovídá, že nevidí důvod korunu rušit.

„Ta analýza potvrdila naši argumentaci,“ říká k dokumentu z NERV ministr dopravy a místopředseda ODS Martin Kupka. „Prvotní motivací“ podle něj musí být růst ekonomiky, jemuž euro nebrání, ale ani ho nezaručuje. „V přijetí eura to prostě nevězí. Na tom se shodují všichni. Z hlediska načasování dalších kroků pokládám za nejdůležitější plnění všech maastrichtských kritérií. To nám dá pochopitelně i silnější pozici ve všech jednáních,“ dodává Kupka.

Maastrichtská kritéria stanovila eurozóna pro každého nového uchazeče a Fialova vláda má v programovém prohlášení slib, že se je bude snažit plnit už jen kvůli dobré kondici domácí ekonomiky. Patří k nim nízké úroky, inflace, rozpočtový deficit a dluh (viz box níže), ale také stabilita měny a účast v mechanismu ERM II.

Ten funguje jako předpokoj eurozóny a při hodnocení kritérií o něj byly už loni ve vládě největší spory. Kandidátský stát musí v ERM II vydržet minimálně dva roky a prokázat v něm kurzovou stabilitu, konkrétně udržovat směnný kurz domácí měny v koridoru plus minus 15 procent vůči euru.

S kurzovými výkyvy by Česko nemělo problém, háček je ale v tom, že vstup do ERM II už je formálním krokem směrem k euru. S reálnými ekonomickými dopady, ale také s politickým rizikem, že opozice by vládu začala za příklon k euru kritizovat a že by přetáhla euroskeptickou veřejnost ještě víc na svou stranu.

Hnutí STAN bere programové prohlášení tak, že si strany slíbily splnit všechna kritéria. Proto chce začít něco podnikat i v tomto směru a spustit podle Dvořáka aspoň „jednání o podmínkách vstupu“ do ERM II. ODS, ale i TOP 09 toto však odmítly už v předchozím kole koaličních jednání na začátku roku – s odůvodněním, že zatím není kam spěchat.

Podle člena NERV a předsedy Národní rozpočtové rady Mojmíra Hampla panovala mezi autory zprávy shoda, že ekonomicky není výhodné pobývat v ERM II příliš dlouho. „Vstupovat do předpokoje má smysl, až když vím, že chci i do pokoje, a mám pro to termín,“ říká Hampl. Ideální by podle něj bylo, kdyby vše provedla jedna vláda, která může po vstupu do ERM II „doručit“ během jednoho mandátu i samotný vstup do eura.

S tím souhlasí i ministr Dvořák, považuje ale za chybu nedělat nic. Nežádá před volbami vstup do ERM II, ale jen pověření začít s Bruselem vyjednávat podmínky případného vstupu. Právě proto, aby další vláda v případě zájmu o euro nemusela ztrácet čas tím, co lze vyřídit už nyní.