Ministerstvo má plán, jak Česku zajistit víc vysokoškoláků

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Jen 22 procent lidí má v Česku vysokoškolské vzdělání. Průměr Evropské unie přitom atakuje třicetiprocentní hranici. Jsou před námi i všichni naši sousedé. Například v Polsku je to 27 procent, na Slovensku necelá čtvrtina populace.

„V roce 2023 jsme měli přibližně stejnou populaci 19letých jako v roce 2013, ale loni jsme měli výrazně menší kapacitu vysokých a vyšších odborných škol. My jsme zúžili přístup k terciárnímu vzdělávání,“ popisuje ministr školství Mikuláš Bek (STAN).

Plán ministerstva nabírat více studentů je tak v podstatě nutností. K věku nástupu na vysokou školu se totiž blíží silná generace dětí, která si „užila“ už chybějící kapacity mateřských, základních i středních škol. Dalších 15 let bude ze středních škol vycházet podobně vysoký počet absolventů.

Záměr resortu školství je tedy následující – svázat financování s podmínkou navyšovat počty studentů.

Financování vysokých škol je vícezdrojové. Na jejich provoz jdou ale peníze z Ministerstva školství. A největší balík prostředků je fixní. Jestliže tedy vysoká škola udrží z roku na rok stejnou výkonnost měřenou počtem studentů (neklesne o více než 10 procent) a finanční náročností studia, dostane předvídatelnou částku. Vzhledem k celkovému objemu prostředků tedy zůstane na svém.

Ministerstvo školství ale chce tuto částku nyní podmínit tím, že počty studentů porostou. Nemá jít o nějaký dramatický nárůst. Patrně by šlo o jednotky procent z roku na rok.

Ministr Bek také zvažuje, že ne na každou vysokou školu by nová podmínka dopadla stejně. Uměleckých oborů by se například nárůsty týkat nemusely, méně by mohly mít povinnost nabírat také výzkumné univerzity a více naopak ostatní veřejné vysoké školy.

„Jde o směr, kterým uvažujeme. Budeme o tom ale ještě diskutovat,“ dodává Bek

Vysoké školy už o plánu ministerstva byly informované. V zásadě s tím nemají problém. Jen upozorňují, že naprostým základem je zajištění stabilního financování v následujících letech.

„Budeme to bez problému schopní akceptovat ve chvílí, kdy pan ministr splní, co slíbil, a to meziroční navyšování prostředků,“ říká předseda Rady vysokých škol Tomáš Kašparovský.

„Kapacity na školách jsou, potřebujeme ale prostředky na zaplacení vyučujících,“ dodává.

Ministerstvo školství chce také výrazně šlápnout do podpory kratších studijních programů. Větší část poptávky po terciárním vzdělávání než dosud tak mají obsloužit vyšší odborné školy.

Za posledních deset let podíl výdajů k HDP na vysoké školy ze státního rozpočtu výrazně klesl. Za minulé vlády Andreje Babiše (ANO) se zvýšila podpora mateřských, základních a středních škol, u vysokých škol se ale naopak snižovala. V případě současné Fialovy vlády se finanční podpora školství propadá celkově.

Nicméně pro příští rok se počítá s navýšením rozpočtu vysokých škol o čtyři miliardy korun.

„Snažím se to změnit od svého nástupu. Samozřejmě v tomto roce se to nepovedlo vzhledem k objemu prostředků, ale podaří se to v příštím roce, o tom teď vyjednáváme s reprezentacemi vysokých škol,“ dodává Bek.

Resort školství se chce ale také zaměřit na vyrovnávání rozdílů napříč republikou. Ministr Bek tak chce usilovat o to, aby i z pohledu financování vysokého a vyššího odborného školství dostaly větší podporu regiony, kde je podíl vysokoškoláků velmi nízký.

Ministerstvo školství si k tomu dělalo i analýzu. Z ní vyplynulo, že třeba v Praze je 52 procent mladých lidí s vysokoškolským vzděláním a v Jihomoravském kraji 37 procent. Pak jsou tu ale regiony, na které se chce resort zaměřit.

V Ústeckém a Karlovarském kraji se totiž podíl pohybuje jen okolo 15 procent. Zrovna v Karlovarském kraji musí podpora stát na kratších programech, protože zde není žádná veřejná vysoká škola.

Při červnové návštěvě kraje apeloval také prezident Petr Pavel na vládu a Ministerstvo školství, aby vyjádřily vůli ve zdejším regionu veřejnou vysokou školu zřídit.