Vězněn a mučen. Kdo byl íránský aktivista, jenž spáchal protestní sebevraždu

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Tisíce Íránců se ho snažily přesvědčit, aby své rozhodnutí změnil a nevzdal se. Aktivista za lidská práva Kijanúš Sandžarí přesto ve středu večer spáchal sebevraždu, jak avizoval. Vyjádřil tak protest proti diktatuře nejvyššího vůdce Íránu ajatolláha Alího Chameneího.

Někteří lidé se mu vysmívali za plané výhrůžky. Mnozí se ho pokoušeli kontaktovat, odpovědi se ale nedočkali.

V jeho domě ho před smrtí navštívili jen dva lidé a terapeutka, všichni se ho snažili od jeho záměru odradit. Sandžarí byl ale rozhodnutý a brzy se objevily záběry mrtvého těla ležícího na mokrém chodníku v Teheránu – Sandžarí skočil ze střechy. Kolemjdoucí muž a žena se mu snažili dát první pomoc a oživit ho, bylo už ale pozdě.

Ve svém posledním příspěvku na sítích vyjádřil přání, aby se Íránci „jednoho dne probudili a překonali otroctví“. Dvaačtyřicetiletý Sandžarí byl známým kritikem íránského režimu a zastáncem demokracie. „Nikdo by neměl být uvězněn za vyjadřování svých názorů,“ citovala z jeho prohlášení britská stanice BBC. „Protest je právem každého občana Íránu.“

Svou sebevraždu ohlásil předem na sociálních sítích. „Pokud dnes do 19:00 nebudou Fáteme Sepehríová, Nasrín Šakaramíová, Túmadž Sálihí a Aršam Rezéí propuštěni z vězení, ukončím svůj život na protest proti diktatuře Chameneího a jeho spojenců,“ napsal ve středu ráno.

Všichni čtyři věznění, jejichž propuštění Sandžarí požadoval, byli zadrženi kvůli protestům po smrti Kurdky Mahsá Amíníové, která zemřela v roce 2022 po zatčení íránskou mravnostní policií.

Amíníovou tehdy zadrželi, protože se pohybovala na veřejnosti bez správně nasazeného hidžábu, který je v Íránu pro ženy povinný. Podle policie dostala při výslechu zástavu srdce, ale svědci tvrdí, že byla opakovaně bita, což vedlo k fatálním zraněním.

Smrt tehdy dvaadvacetileté ženy vyvolala masivní vlnu protestů po celém světě, při kterých si ženy na protest sundávaly hidžáby nebo si stříhaly vlasy. Šlo o největší protestní vlnu v Íránu od roku 2009.

Sandžarí byl za své politické aktivity v Íránu opakovaně zatýkán a vězněn. V roce 2007 emigroval do Norska, kde s pomocí lidskoprávní organizace Amnesty International získal azyl. Pracoval pro perskojazyčné vysílání americké stanice Voice of America ve Washingtonu.

V roce 2016 se vrátil do Íránu, aby mohl být s rodiči, a byl znovu zatčen. Byl odsouzen k 11 letům vězení, ale brzy byl kvůli zdravotním problémům propuštěn na kauci a později hospitalizován v psychiatrické léčebně.

Íránským nezávislým médiím řekl, že byl vystaven elektrickým šokům, připoután k posteli a injekčně mu byly podávány neznámé látky.

„V noci mi sestra píchla něco, co mi zablokovalo čelist… Když jsem se probudil, měl jsem ruce a nohy připoutané k posteli,“ citoval ho server Iran International.

„Kijanúš Sandžarí není jen jméno, ale symbol let bolesti, odporu a boje za svobodu,“ napsal na platformě X aktivista za svobodu slova Hosejn Ronaghí. „Jeho smrt je pro nás všechny varováním, jak vysoká může být cena za mlčení a lhostejnost,“ dodal.

Sandžarího smrt navazuje na sebevraždu 38letého Mohammada Moradiho v Lyonu ve Francii. Muž se utopil v prosinci 2022, aby přitáhl mezinárodní pozornost k íránskému potlačování lidských práv.

Sandžarího pohřeb proběhne v pátek. Není vyloučeno, že se na něm sejde velké množství odpůrců režimu.