Všichni chtějí všechno hned. Generace Z si zvykla komunikovat jinak

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Neustále mají mobil v ruce. Když se jim ale chcete dovolat, je dost možné, že se vám to nepodaří. Se svými kamarády si radějí chatují, posílají hlasové zprávy nebo si vyměňují vtipné memy a na sociálních sítích chtějí být „real“.

I za pomocí těchto slov by se dala ve zkratce popsat generace Z - generace lidí narozených zhruba mezi lety 1997 a 2010, kteří dospívali s profily na sociálních sítích a komunikace skrze ně se pro většinu z nich stala nedílnou součástí života.

„Telefon mám pořád u sebe, což občas rodičům a prarodičům vadí. Říkají, že jsme závislí na telefonech. Myslím si ale, že je to i kvůli nárokům dnešní doby,“ svěřuje se Seznam Zprávám devatenáctiletý Šimon Pěnička, který je zástupcem zmíněné generace.

„Mám pocit, že ty nároky vyvíjí spíše společenský tlak. Nechceme, aby někdo dlouho čekal na odpověď. Je to i tlak vrstevníků – všichni chtějí všechno hned, a tím se vše zrychluje,“ dodává.

Dnešní doba bývá často charakterizována za pomocí slov zrychlená, anonymizovaná a individualizovaná. A mnozí varují před vyprazdňováním komunikace, která se často místo v rovině face to face odehrává v online světě.

Podle antropoložky Marie Heřmanové, která se věnuje tématům spjatým s internetem a digitálními komunikačními platformami, ovšem pandemie covidu-19 ukázala, že dopady komunikace skrze sociální sítě jsou převážně pozitivní.

„I výzkumy ukazují spíše to, že digitální technologie můžou mezilidský kontakt posilovat a zprostředkovávat,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy. Zmiňuje příklad mladých, kteří ve svém okolí nemají vrstevníky se stejnými zájmy a svou komunitu naleznou až v online světě.

„Myslím, že předpoklad „lidi se nepotkávají, protože jsou online“ je mylný - lidi dělají oboje, pokud můžou,“ dodává. Rovnítko mezi rostoucí osamělost ve společnosti a rozmach digitální komunikace nelze dát, upozorňuje.

Sami zástupci generace Z mají za to, že sociální sítě mohou využít ve svůj prospěch. Podle pětadvacetileté Adély Šponerové, která, jak sama říká, používá ze sociálních platforem nejčastěji Instagram, mohou přispívat k větší otevřenosti a citlivosti.

„Pro někoho je face to face komunikace a to jít s kůží na trh v reálném životě mnohem složitější než to filtrovat skrze sociální sítě. Dovedu si představit, že je to pro někoho úleva a do jisté míry mu to pomáhá s otevřenou komunikací,“ popisuje pro Seznam Zprávy.

K tomu, že by sociální sítě vedly k výraznému průlomu, je ovšem skeptická. „Řada věcí zůstane ztracena v překladu, skryta a zamazána, včetně nonverbálních projevů, které jsou zásadní pro komunikaci. Drobné nuance, které by mohly vést k větší otevřenosti, upřímnosti a hloubce, se často na sítích rozmělní,“ upozorňuje na úskalí online komunikace.

Přes všechny tyto limitace se dnešní mladé generace čím dál častěji uchylují k chatování přes sociální sítě a podobné platformy raději než například k telefonování, které nabízí možnost bezprostřední intereakce.

Nedávno provedený průzkum, na který upozornila stanice BBC, odhalil, že čtvrtina lidí ve věku od 18 do 34 let, kteří se řadí ke generaci Z a mileniálům, nikdy nezvedá telefon a zhruba 70 % radši dostane zprávu, než aby si s někým zavolala.

Šestadvacátník Jan Dlouhý říká, že v pracovním prostředí mu telefonování problém nedělá, v osobním životě se mu ale raději vyhne.

„Přijde mi často lepší si vyměnit pár zpráv během dne, než se pět minut v kuse soustředit na to, co ti někdo povídá,“ vysvětluje. Telefonování ho mnohdy stresuje a má problém u něj udržet pozornost a dál rozvíjet konverzaci. Zároveň ale přiznává, že s přibývajícím věkem ho už nebaví si s kamarády chatovat, jako byl zvyklý dřív. Když se chce o něčem doopravdy pobavit, raději se s nimi osobně sejde.

Odborníci z řady psychologů a sociologů upozorňují na to, že jelikož generace Z měla odmala možnost si všechno jednoduše sdělit po zprávách, telefonování se pro ně nestalo běžnou součástí života.

Proto, když se spustí vyzvánění a na tapetě se rozsvítí ikona příchozího hovoru, může to v nich vyvolat strach, že něco není v pořádku.

„S tím, jak jsou naše životy čím dál tím více vytížené a pracovní rozvrhy nepředvídatelné, máme méně času zavolat příteli, abychom si popovídali. Telefonní hovory se tak stávají vyhrazenými pro důležité zprávy v našem životě, které mohou být často komplikované a náročné,“ popisuje psychoterapeutka Elois Skinnerová, proč telefonování může v mladých vzbuzovat negativní emoce.

Místo něj mladí často využívají hlasové zprávy, které jim nabízí vyjádřit emoce stejně jako telefonování. Avšak bez nutnosti přímé konfrontace a rychlého rozhodování, překážek, kterou mohou některé z nich odradit od toho, aby přijali příchozí hovor nebo sami vytočili číslo.

K pocitu většího propojení u nich přispívají také sociální sítě jako je BeReal. Ta, jak už napovídá název, uživatele nabádá k tomu, aby byli sami sebou a často se o ní mluví v protikladu k Instagramu, který svádí k prezentování pečlivě budované image.

„Od hodně stylizovaného, aspiračního lifestylového obsahu na Instagramu se gen Z přesouvá na TikTok nebo BeReal, protože jí více baví bezprostřednost, nedokonalost, každodennost,“ popisuje jeden ze současných trendů týkajících se mladé generace antropoložky Heřmanová.

BeReal v předem neznámý čas pošle uživateli upozornění, které mu připomene, aby zaznamenal, co právě dělá. Po spuštění aplikace se zapne kamera vepředu i vzadu mobilního telefonu, která na kliknutí pořídí dva snímky naráz a nasdílí je s přáteli, kteří už se podělili o své snímky.

Čtyřiadvacetiletá Natálie Motyčková říká, že si BeReal oblíbila, jelikož má díky němu neustále přehled o tom, co se děje v životě jejich přátel a cítí se jim tak nablízku. Zejména těm, se kterými se už nemá prostor tak často potkávat a jinak by ji z každodenního života vymizeli.

„Každý den vidím, co dělá moje kamarádka ze střední, aniž bych ji musela napsat,“ pochvaluje si. A přemítá nad tím, že mnohým zástupcům její generace může zřejmě vyhovovat, že jsou se svými přáteli v úzkém kontaktu, ale zároveň si udržují odstup a nemusí se nikomu vnucovat.

Podle analytika Trevora Boffone z Univeristy of Houston, který se věnuje populárním kulturám, si generace Z oblíbila BeReal, Snapchat a TikTok pro jejich autenticitu a pocit komunity, který skrze ně získávají a v „reálném“ životě nebo na jiných platformách se jim z různých důvodů ho nedostává.

Oslovení zástupci generace Z sami přiznávají, že autenticita je pro ně na sociálních sítích, které představují prostředek sebeprezentace, důležitá. „Svůj obraz na sociálních sítích stylizuji málo, fotky, které tam dávám, moc neupravuji,“ říká šestadvacetiletý Jan.

Podobně to vidí i o rok mladší Adéla, která si na instagramu za roky vybudovala širokou základnu sledujících a pravidelně s nimi komunikuje skrze běžné příspěvky i čtyřiadvacetihodinové Instagram Stories. Od estetického obsahu, který je jejímu profilu vlastní, se občas nebojí udělat krok stranou a ukázat, jak vypadá její život bez příkras.

„Co se týče sebeprezentace a formátu, naše generace je v tom podle mě autentičtější,“ říká. Zamýšlí se přitom nad tím, jak moc jde o trend, který je platný pro sociální sítě, a do jaké míry je odrazem toho, jaká generace Z skutečně je - více otevřená a méně zatížená stereotypy a škatulkami.

„Do určité míry může být to, že jsme více bez filtru, věcí, která je symptomatická pro sítě. Zároveň si ale myslím, že to skutečně reprezentuje generační změnu a to, jak přistupujeme k tématům, problémům a věcem, které doteď byly tabu nebo černobílé,“ uvádí Adéla.

Popsané proměny ve stylu komunikace i sebeprezentace u představitelů generace Z, se promítají i do způsobu, jakým konzumují média a zpravodajství.

„Asi není překvapivé, že čím dál tím více lidí používá sociální sítě jako zdroj informací, to víme už dávno,“ říká socioložka Heřmanová.

„Jen mám dojem, že tohle je často vnímané jako nějaký úpadek mediální gramotnosti, což je za mě hodně chybné vyhodnocení toho trendu. Gen Z nemá nižší mediální gramotnost kvůli tomu, že častěji čerpá ze sítí, protože například má mnohem lepší skills (dovednosti, pozn. red.) ve vyhodnocování toho, co je na sítích důvěryhodné a co ne,“ říká a upozorňuje na to, že tendenci sdílet dezinformace na Facebooku mají častěji lidé starší 50 let.

Ve snaze konkurovat tvůrcům na sociálních sítích v poslední době vznikají média, která se specializují přímo na mladou generaci a snaží se svou tvorbu upravit na míru jejím potřebám a přáním.

O svou zkušenost z práce v takovém médiu se se Seznam Zprávami podělil Matěj Kučera, který nyní působí v Bold News - serveru, který sám sebe prezentuje jako „médium pro mladé, zvídavé, chytré lidi, kteří se zajímají o svět kolem sebe“.

„Hlavní myšlenka je taková, že jednoduše děláme obsah pro lidi, kteří normálně běžné zpravodajství nesledují,“ říká. Přiznává, že odhadnout, co generaci Z osloví, je někdy složité, obecně ale platí, že je mezi nimi oblíbený videoobsah, včetně anket, které redaktoři Bold News natáčí přímo v ulicích.

Jelikož dříve působil v tradičních Lidových novinách a Právu, které mají výrazně odlišnou čtenářskou základnu, má porovnání, jak se oslovují jednotlivé generace. Jelikož je sám součástí generace Z, oslovování jejich zástupců a potenciálních čtenářů jeho serveru je pro něj přirozenější.

„Snažím se s nimi mluvit naším společným jazykem,“ vysvětluje. Články se u nich v redakci snaží psát odlehčenější formou a nebojí se používat cizí a slangové výrazy, které jsou běžnou součástí slovníku dnešní mladé generace.