„Resorty zaspaly.“ S úřady nebude od února možné komunikovat jen digitálně

Zákon předpokládal, že budou digitalizované všechny státní služby bez rozdílu. Myšlenka je jednoduchá: jakýkoli občan České republiky, pokud nebude chtít, tak nemusí fyzicky dojít na úřad. Dávky, žádosti, povolení, to vše by měl stát přijímat digitálně.

Vláda měla rok na přípravu harmonogramu a ministerstva i úřady další čtyři roky na přípravu digitálních služeb. Nyní je ale jisté, že se to nestihne. Na pracovní snídani to potvrdil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) a ministr dopravy Martin Kupka (ODS).

Připravenost resortů není podle Karla Trpkoše, náměstka pro IT na Ministerstvu práce a sociálních věcí, taková, jaká by měla být. „Resorty zaspaly, to je fér říct. Někdy to pro ně ale bylo těžké,“ říká pro Seznam Zprávy. Trpkošovi lidé to zjistili, když se změnila koordinace státní digitalizace, respektive když přešla od Ivana Bartoše na Mariana Jurečku.

„Zadali jsme kolegům z Digitální a informační agentury (DIA), aby zjistili připravenost jednotlivých ministerstev. A ta nebyla dostatečná,“ přibližuje Trpkoš.

„Digitální ústava“ platí od ledna 2020. „Uživatel služby má právo využívat digitální službu a orgán veřejné moci má povinnost poskytovat digitální službu,“ zní ustanovení zákona.

Po více než čtyřech letech příprav se vláda nakonec rozhodla pro jiné řešení. Nedává jí totiž ekonomický smysl, aby byly digitalizované i ty služby, které využívá jen pár lidí ročně. „Některé věci jsou tak málo využívané, že by to byly vyhozené peníze,“ říká Kupka.

Podle Jurečky podá vláda pozměňovací návrh o posunutí účinnosti zákona o dva roky, na začátek února roku 2027. Zároveň připraví novelu, která zákon upraví, úřady budou mít možnost požádat DIA o přezkoumání, jestli je daná služba opravdu nutná digitalizovat.

„Finální rozhodnutí pak bude na vládě,“ informuje Jurečka.

Odklad má smysl i podle Rakušana. V čase se totiž objevují situace, na které zákonodárci musí reagovat. Jako například tragická střelba na Filozofické fakultě, kvůli které vláda zpřísňuje „zbraňový“ zákon. „Kdybychom ho dříve digitalizovali, jak je, byly by to zbytečné výdaje,“ přibližuje Rakušan.

Úřady v současnosti na digitalizaci stále pracují. Celkově jde ale o více jak 9 tisíc služeb, z nichž 6 tisíc je nejprve nutno popsat v katalogu služeb, a následně je zdigitalizovat. Tedy připravit digitální formuláře a portály, přes které budou uživatelé k jednotlivým službám přistupovat.

„Podle aktuálního stavu prací je pravděpodobné, že všechny služby během zbývajících tří měsíců zdigitalizované nebudou, ale některé možná nebudou zdigitalizované z hlediska četnosti jejich využití nikdy, protože to prostě nebude dávat ekonomický smysl,“ informuje Jan Hainz, mluvčí DIA.

Naopak bývalý koordinátor státní digitalizace, Ivan Bartoš, odklad o dva roky kritizuje. Podle něj by bylo vhodné prodloužit lhůtu pro resorty maximálně o rok. „Mně na tom teď vadí ten velkorysý odklad, který znamená, že už se tady další rok víc seriózně nezdigitalizuje,“ komentuje rozhodnutí bývalých vládních kolegů Bartoš.

„Mrzí mě to, ale chápu, že odklad je jediným možným řešením,“ řekl Seznam Zprávám poslanec a člen sněmovního podvýboru pro e-government Jiří Havránek (ODS).

„Jelikož jsem byl na úplném začátku vzniku zákona, tak mě trápí, že za poslední roky nedošlo k racionalizaci a prioritizaci těch nejdůležitějších digitálních agend,“ dodává.

Zákon o právu na digitální služby přitom v roce 2019 s velkým náskokem vyhrál anketu Zákon roku. Bylo vidět, že na digitální služby státu tu čeká nejen veřejnost, ale i odborníci.

„Právo na digitální služby je zásadním krokem k tomu, aby byla komunikace mezi občany a státní správou jednodušší a efektivnější. Díky tomuto právu můžeme úřední záležitosti vyřídit pohodlně online, což šetří čas občanům a zároveň snižuje administrativní náročnost pro státní úřady. Tento směr odpovídá současným technologickým trendům a potřebám společnosti,“ vysvětluje důležitost zákona Adam Bárta ze společnosti DigiApp, která se zabývá digitalizací firem.

Na fakt, že ministerstva i úřady nestíhají, upozorňoval opakovaně ředitel Digitální a informační agentury Martin Mesršmíd. „Díváme se na to se značnou nervozitou, jestli je vůbec možné za dva nebo tři měsíce připravit funkční portál,“ řekl v dubnu serveru Lupa.

Podobně varoval i v rozhovoru pro Seznam Zprávy na podzim. „Jsou úřady, které teprve teď mají ve výstavbě portálové (vstupní webové stránky jako např. u funkčního portálu dopravy, pozn. red.) řešení. Je možné, že jim to časově nevyjde,“ řekl.

Digitální agentura před měsícem poslala na vyžádání ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL), který má digitalizaci pod sebou, zprávu o plnění digitálních slibů úřadů i ministerstev. Doporučila „akceleraci“.

Jenže akcelerace nenastala dostatečná. Digitalizace státu navíc vázne ve více oblastech. Kromě stavebního řízení je to viditelné například u Ministerstva spravedlnosti, kde se neustále prodlužuje digitalizace soudní agendy.

Podle dat je zatím nejhorší v naplňování zákona právě Ministerstvo spravedlnosti vedené Pavlem Blažkem (ODS), které má hotových pouze 57 procent služeb a celých 37 procent (nejvíce ze všech ministerstev) je bez aktivity.

Naplnění programového prohlášení vlády a slibu, že „dokončíme realizaci zákona o právu na digitální služby“ a že „pokud občan státu data jednou poskytne, už je po něm stát nesmí znovu vyžadovat,“ se tak oddaluje.

„Zpoždění ukazují na problémy s plánováním a realizací klíčových projektů, což může být způsobeno nedostatkem investic do potřebné infrastruktury a technologií. Aby digitalizace skutečně fungovala, je potřeba nejen jasná strategie, ale také dostatek finančních prostředků a politická podpora, které zajistí její realizaci,“ analyzuje odklady Adam Bárta.

AKTUALIZACE: Text jsme aktualizovali o úterní oznámení ministrů o odkladu zákona. Doplnili jsme také vyjádření Ivana Bartoše.