Honzíkova cesta do totalitní říše. Jak český tiktoker přijal nabídku z Číny

Českými sociálními sítěmi v těchto dnech hýbe debata o čínské propagandě. Spustil ji případ tiktokera Jana Michálka, který se na pozvání čínské reklamní agentury vydal do provincie Sin-ťiang. Co bude režim známý třeba i potlačováním lidských práv dělat se záběry z výletu, se ale neptal. Podle expertů je nejspíš Čína využije k vytváření pozitivního obrazu v zahraničí.

Čínská propaganda může mít mnoho podob. Někdy se tamní komunistická strana, ale třeba i firmy, které v zemi působí, snaží oslovovat politiky ze zahraničí, se kterými by mohly navázat spolupráci. Jindy třeba akademiky nebo studenty, kterým nabízí stáže či studijní pobyty v Číně. Další velkou skupinou, na kterou cílí, jsou potom influenceři.

A zdá se, že jedním z těch, kteří se nechali čínskou propagandou využít, je i Čech Jan Michálek. Dvacátník, kterého na TikToku sleduje téměř milion fanoušků a na Instagramu více než 200 tisíc, během léta sdílel nejrůznější fotky a videa z čínské provincie Sin-ťiang. Obdivoval na nich třeba krásy čínského venkova nebo tamní toalety.

Teď se ale ukázalo, že do Číny dorazil – alespoň podle jeho vlastních slov – na pozvání tamní reklamní agentury. „Jak vám chodí spolupráce, tak mně přišel nějaký čínský e-mail. (…) Tak jsem na to odpověděl a oni mi fakt napsali. A letěl jsem do Číny, měl jsem všechno zaplacený a ještě jsem dostal peníze,“ popsal svou zkušenost v pořadu Hype-Cast. „Oni to točí do čínské televize nebo na čínský mediální web asi pro Čechy nebo pro Číňany, kteří se učí česky. Něco takovýho, nevím, ale je to libový,“ pokračoval.

Celá cesta se tak náhle ukázala v jiném světle. V provincii Sin-ťiang, po které s čínským štábem cestoval, totiž dlouhodobě podle zprávy OSN dochází k porušování práv tamního ujgurského obyvatelstva a dalších menšin. A Michálek tak i podle analytičky Středoevropského institutu pro asijská studia Veroniky Blablové „spolupráci nevyhodnotil vhodným způsobem“.

„Nicméně z jeho slov vyplývá, že tam nebyl žádný záměr té čínské propagandě nějak napomáhat. Z jeho strany je tam hodně naivity a nedostatečné vyhodnocení dostupných informací,“ popisuje v podcastu 5:59.

Co se tedy pod povrchem líbivých obrázků pořízených na čínském venkově skrývá?

„Já bych asi podtrhla slovo distrakce. Jde o to přetáhnout pozornost od témat, jako je porušování lidských práv, na jiná témata,“ vysvětluje analytička. Na co přesně bude čínská strana záběry používat, zatím není jasné, podle samotného Michálka zatím žádné výstupy zveřejněny nebyly. A on sám krátká videa a fotografie z výletu, které měl na profilu uložené, smazal.

Blablová podotýká, že je může čínská propaganda využít ke komunikaci s domácím i zahraničním publikem. Michálkovy postřehy a komentáře se ale mohou objevit i na profilu česky mluvícího influencera čínského původu „Pepy“, který s ním po čínské provincii cestoval a který navíc pracuje pro Čínský rozhlas pro zahraničí, tedy rozhlasovou stanici provozovanou propagandistickým oddělením čínského režimu.

„Když si pak nějaký uživatel na sociální síti vyhledá klíčové slovo ‚Sin-ťiang‘, tak se mu objeví nejenom kritika lidských práv, ale i spousta videí, která tuto provincii a život v ní ukazují v pozitivním světle, takže to odvede pozornost od tématu, které je potřeba řešit a je pro Čínu citlivé,“ říká Blablová.

Natáčení podobných videí s využitím zahraničních návštěvníků přitom podle ní neorganizuje jenom čínský komunistický režim, ale i soukromé firmy, jako třeba společnost Huawei, která je i českými úřady považována za bezpečnostní riziko, nebo Shein, jež je kritizována kvůli špatným podmínkám v továrnách na oblečení.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, proč v Číně nejde aplikaci TikTok stáhnout, přestože ji vyvinula čínská firma ByteDance, nebo jak moc souvisí snaha čínského státu podchytit si mladé influencery ze Západu s výzvou čínského prezidenta Si Ťin-pchinga „lépe vyprávět čínské příběhy“. Poslechněte si v přehrávači na začátku článku.