Článek
Na světě je k nalezení už jenom pět kusů, z toho pouze dva v soukromých sbírkách – rumělkový Merkur. Nově jeden exemplář vlastní i český sběratel, který jej od 12. listopadu ukazuje poprvé veřejnosti, a to na filatelistické výstavě v pražské Point Gallery v rodném domě Franze Kafky.
Informace a záběry si můžete poslechnout i prohlédnout v úvodní videoreportáži.
Soudní znalec ocenil raritu na 12 milionů korun, přitom jde o kousek s rozměry 23 × 30 milimetrů.
„Pochází ze série prvních novinových známek na světě v té nejdražší barvě. Je červeno-oranžový. Ostatní, které jsou také vzácné, jsou žluté a růžové a velmi běžné jsou modré. Dá se říct, že je to v českém historickém kontextu nejvýznamnější a nejdražší známka. I co do významu, kontextu i ceny se jí nic nevyrovná. A to jak skrz naskrz Rakouskem-Uherskem, první republikou a dále,“ popisuje pro SZ Byznys soudní znalec David Kopřiva.
Kdo a jak koupil nejcennější známku v Česku
Evropská i světová rarita vyšla za vlády Františka Josefa I. a získat ji do Česka trvalo desítky let. Soukromý prodej se podařilo dokončit letos v červnu. Jeden z posledních razítkovaných exemplářů historické poštovní známky se od rakouského majitele rozhodl koupit český podnikatel Zdeněk Matějovský.
„To byla shoda náhod, kdy mi vlastně pan magistr Kopřiva řekl, že se vlastník této známky – rakouský sběratel už staršího věku – rozhodl, že ji prodá, a jestli bych o ni neměl zájem. Já jsem zájem projevil, a tak se domluvil obchod,“ vysvětluje Zdeněk Matějovský v úvodní videoreportáži.
Rumělkový Merkur v detailu.
Tržby podniku Matějovský, který vyrábí textil na severovýchodě Čech v Semilech, se pohybují okolo 300 milionů korun za rok. Zhruba půlku jeho obratu přitom tvoří ložní povlečení. Kromě toho ale prodává i další látky – od utěrek přes pleny až po záclony, a to v Česku i do zahraničí. Filatelie, tedy sbírání známek, patří mezi koníčky šéfa firmy.
Záliba, ale také návratná investice
„Pro mě to z 80 procent je samozřejmě filatelie. Jsem filatelista už od dětství, a když jsem po revoluci začal podnikat, tak jsem se tomu nemohl moc věnovat. Pořádně jsem začal až pořádně po roce 2000, když jsem si na tu filatelii zase udělal trochu čas. A já se tedy specializuji na sbírání z období Rakouska-Uherska a Československa,“ dodává Matějovský.
„Samozřejmě známky jsou zároveň i velká investice. V každé své době mají hodnotu a neustále rostou. Za posledních deset let šly některé opravdu až desetinásobně nahoru,“ doplňuje český textilní průmyslník.
Další rarity mezi exponáty
Na výstavě v pražské Point Gallery se představí i zkušební tisky první známky světa Penny Black, psaní s modrým Mauriciem nebo takzvaný Facing Slip – poštovní lístek pocházející z paluby Titanicu.
„Penny Black vyšla 6. května 1840 a tady je tisková deska, která obsahuje 240 známek, je tedy nasbíraná kompletně,“ popisuje svůj exponát Jaroslav Stuna, podnikatel a zakladatel firmy MCAT Automation. Jeho hodnota se pohybuje kolem 4,5 milionu korun.
Stuna ji získal v Londýně od jednoho významného dealera, který se rozhodl, že skončí s filatelií, a jeho exponát byl téměř kompletní, on kompletoval jenom několik kousků a ten původní majitel, který ho dal na prodej, ho sbíral osm let.
„Největší příběh u věcí, které prošly poštou – jsou to dopisy, jak my říkáme, artefakty poštovní historie – je Titanik,“ popisuje znalec a vlastník unikátu David Kopřiva a ukazuje na artefakt z nejslavnějšího parníku světa. „Je to poštovní lístek s palubními razítky, jediný v Evropě, s hodnotou jeden milion korun.“
Český trh se známkami se zotavuje po válce a komunismu
Celková hodnota všech 23 vystavených exponátů v rodném domě Franze Kafky se odhaduje na více než 50 milionů korun. Výstava potrvá do 17. listopadu.
„Vyprávíme příběhy. Nejde, jak říkám, tolik o samotnou hodnotu, je to výstava pro nefilatelisty, které chceme oslovit zajímavým příběhem a snad i trošku inspirovat. Ukázat, že filatelie není jen nesrozumitelná zábava, ale že i pro lidi z 21. století to přináší významy a zážitky,“ doplňuje Kopřiva.
Ještě za Rakouska-Uherska byla česká filatelie na vysoké úrovni. Po válce a také za komunismu se však řada známek vyvezla do zahraničí a teprve posledních 30 let se vracejí zpátky.
Český trh je tak poměrně malý, jeho obrat je necelá miliarda korun, a to i včetně nákupů Čechů v zahraničí. Světový trh je na úrovni 15 miliard dolarů, tedy skoro 350 miliard korun, z čehož dvě třetiny dělají Spojené státy. Zájem o sběratelství v tuzemsku však i podle soudního znalce Davida Kopřivy roste.
„Mezi top českými podnikateli, například podle Forbesu v první dvacítce nejmovitějších lidí, vím o čtyřech osobnostech, které intenzivně investují do známek nebo je sbírají. Dá se říct, že jsou to filatelisté,“ doplňuje český odborník.
