Jak se změní důchody. Přinášíme přehled úprav

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Sněmovna schválila nejzásadnější zákon v tomto volebním období – důchodovou reformu. Seznam Zprávy přináší aktualizovaný pohled na všechny konkrétní kroky, které byly schváleny.

Oproti původnímu vládním návrhu se totiž řada rozhodujících bodů změnila, od věku odchodu do důchodu přes podmínky pro předčasné penze až po výchovné.

„Předcházející vlády neměly odvahu něco takového udělat, my ji máme. Důchodová reforma zajistí, že stát bude mít dostatečné finanční prostředky na důchody lidí, kteří jsou dnes třicátníci a čtyřicátníci,“ uvedl po schválení novely premiér Petr Fiala (ODS).

Opozice s návrhem nesouhlasí a označuje ho za paskvil. Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová uvedla, že zákon „dlouho platit nebude“.

Projděte si všechny detaily změn důchodů, které teď zamíří k posouzení do Senátu.

Vláda odstoupila od svých původních plánů a rozhodla se pevně určit hranici věku pro odchod do důchodu. Sněmovna schválila pozměňovací návrh, podle kterého půjdou lidé do penze nejvýše v 67 letech. Aktuálně dobíhá postupný nárůst věku odchodu do důchodu až na hranici 65 let.

Dále bude růst o měsíc ročně pro jednotlivé ročníky až na hranici 67 let. Tento strop bude platit pro lidi narozené po roce 1988.

Původně přitom vláda chtěla pevně daný limit opustit. Hranice měla být svázaná s nadějí dožití 50letých osob tak, aby průměrná doba strávená v důchodu byla 21,5 roku. Od toho se ale ustoupilo.

Rozšiřuje se okruh lidí, kteří budou smět do důchodu odejít dříve bez toho, že by přišli o peníze. Jde o zaměstnance pracující na nejrizikovějších pracovištích, konkrétně jde o čtvrtou kategorii rizik. Původně měla být ale tahle skupina širší i o část nižší – třetí kategorii.

Vláda ale přišla na poslední chvíli s kličkou. Pozměňovací návrh poslanců Jana Jakoba z TOP 09 a Marka Bendy z ODS tuhle skupinu vyškrtl kompletně. Původně navrhovaný okruh pracovníků se tak zúžil na desetinu.

Za 2200 odpracovaných směn budou moci zaměstnanci v náročných profesích odejít do důchodu o 15 měsíců dříve, za 4400 směn o 30 měsíců a za každých dalších 74 směn o jeden další měsíc. Maximálně ovšem budou moci odejít o 60 měsíců dříve. Podle ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) půjde odchod zkombinovat i s předčasným důchodem.

Prošla také úprava, podle které by stát z pohledu důchodového pojištění považoval období péče o osobu blízkou, jako by daný člověk odváděl na pojistném průměrnou mzdu.

Jde o takzvaný fiktivní vyměřovací základ, o kterém Marian Jurečka raději mluví jako o „rodinném“ než fiktivním. Novinka začne platit pro nové důchodce od roku 2027.

Důchodový systém bude fiktivní vyměřovací základ započítávat za péči o první dvě děti do věku do tří let a o závislou osobu. Za další děti dostane pečující osoba ocenění v podobě výchovného.

Aktuálně se péče řadí do náhradní doby, která se počítá do doby pojistného, ovšem nenavyšuje průměrný celoživotní příjem, který se používá k výpočtu důchodu.

Výchovné, čili navýšení o 500 korun k důchodu, se tedy bude nově vztahovat jen na třetí a další dítě. Smyslem bylo odstranit rozdíly ve výšce penzí mužů a žen.

První dvě vychované děti budou v rámci důchodového systému ale oceněny už zmíněným fiktivním vyměřovacím základem. Nově se také výchovné nebude započítávat do základu důchodu, který se valorizuje.

Prošel ale pozměňovací návrh, který zamezuje negativnímu dopadu přechodu od výchovného k ocenění za péči. Zamezí se tak tomu, aby byla výchova prvního a druhého dítěte oceněna nižší částkou, než je právě 500 korun.

Už vzniklých nároků na výchovné se úprava nijak nedotkne, platit bude pro nově přiznávané důchody.

Jednou ze základních podmínek přiznání důchodu je splnění délky pojištění. Pro lidi, kteří dosáhli důchodového věku po roce 2018, je to 35 let.

Pokud délku pojištění nezvládli splnit, mohou zažádat o takzvaný odložený důchod pět let poté, co dosáhnou důchodového věku, a platili alespoň 15 let pojištění.

Nově budou moci žádat už dva roky po dosažení důchodového věku. Podle důvodové zprávy se v konkrétních případech ukazuje, že současné podmínky se jeví příliš přísné.

Sáhne se i do způsobu výpočtu nových penzí, konkrétně do takzvaných redukčních hranic. Cílem je podle důvodové zprávy snížení nově přiznaných důchodů oproti současnému stavu o osm procent.

Změna má být v zákoně od roku 2025, bude ale nabíhat postupně až od roku 2026 do roku 2035, aby nedošlo ke skokovému znevýhodnění jednoho ročníku.

Podle dřívějšího vyjádření ministra Jurečky bude u každého ročníku změna znamenat snížení o zhruba 180 korun. Zároveň ministr zdůrazňuje, že i nadále budou důchody růst, za následujících deset let zhruba o 10 tisíc korun.

Dojde konkrétně ke dvěma změnám: Postupně se sníží zápočet příjmů pod první redukční hranicí ze stávajících 100 procent na 90 procent a sníží se zápočet za každý rok pojištění z takzvaného výpočtového základu důchodu z 1,5 procenta postupně na 1,45 procenta.

Důchod se skládá ze základní výměry, která je stejná pro všechny, a individuální procentní výměry. Základní výměra představuje 10 procent z průměrné mzdy. Minimální procentní výměra je aktuálně 770 korun, nově má také představovat 10 procent průměrné mzdy.

Minimální důchod aktuálně představuje 5167 korun (770 korun + 4396,7 koruny), za těchto podmínek by nově měl nejnižší možný důchod být 8794 korun. Změna má platit od ledna 2026.

Receptem, jak udržet seniory na trhu práce i poté, co pobírají důchod, má být odpouštění sociálního pojištění, které platí zaměstnanec. Tedy 6,5 procenta z hrubé mzdy.

Fakticky by tak pracující penzista měl dostat podle MPSV s hrubou mzdou 20 tisíc korun měsíčně o 1300 korun víc, s 30tisícovou mzdou o 1950 korun více a 40tisícovou o 2600 korun více.

Pracujícím důchodcům se ale naopak už nebude dále navyšovat důchod. Podle Jurečky to bylo administrativně složité a reálně rostly důchody jen o desetikoruny.

Do náhradní doby pojištění se navrhuje započítávat úspěšně dokončené první studium doktorského typu, a to v rozsahu 80 procent.

Pro účely stanovení osobního vyměřovacího základu bude hodnocena jako tzv. vyloučená doba, a to s platností od roku 2026.

Loni v říjnu začaly platit přísnější podmínky pro odchod do předčasného důchodu. Nově na to má ale navázat i zmírnění pro lidi, kteří získali 45 let pojištění, a to od roku 2026.

Pro tyto osoby má být penalizace za předčasnost poloviční (tedy 0,75 % výpočtového základu za každých i započatých 90 dnů předčasnosti namísto 1,5 procenta).

Podle důvodové zprávy se ovšem do 45 let nebude započítávat doba, po kterou byla osoba v evidenci uchazečů o zaměstnání, pobírání dávek nemocenského pojištění po skončení zaměstnání ani doba studia na střední škole po dosažení věku 18 let a studium na vysoké škole, dokonce ani doktorské studium, které se jinak bude nově započítávat do náhradní doby pojištění.

Manželé nebo registrovaní partneři se budou moci dobrovolně rozhodnout o tom, že se podělí o své odvody na důchodové pojistné. A to jak ve stáří, tak i v průběhu, například když jeden začne pečovat o děti nebo osobu blízkou.

Pokud se jeden z partnerů rozhodne a zažádá, bude možné důchody zase rozdělit. Pokud ovšem dojde k rozvodu, bude to předmětem případného řízení. Úprava by měla začít platit v roce 2027.

Prodlouží se doba pro obnovení nároku na vdovský důchod, a to z dvou na pět let. Jde tedy o návrat k pravidlům, která platila do roku 2012.

Vdovský důchod totiž lze pobírat za podmínky péče o dítě nebo dosažení důchodového věku. Bez splnění těchto podmínek nárok na vdovský důchod po roce zanikne. Obnoví se, pokud v horizontu dvou let člověk začne opět podmínku splňovat. Nově se tedy toto období prodlouží na pět let.