Do voleb sami, po volbách klidně zase ke Spolu. Kam poplují Piráti?

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Těch proher je už zkrátka moc. Piráti místy vypadají jako fotbalový tým, kterému se nedaří a neví, co má změnit, aby se z krize vyhrabal. Nejprve potupné „vykroužkování“ koaličním partnerem v posledních volbách do Parlamentu, poté neúspěchy v evropských a hlavně krajských volbách, kde ztratili skoro vše, co za poslední roky budovali.

Po nich se předseda strany Ivan Bartoš na dlouhé desítky minut zavřel do prosklené pracovny s Jakubem Michálkem, předsedou poslaneckého klubu Pirátů. Co spolu řešili, zůstává dodnes tajemstvím, situace nicméně od té doby eskalovala. Průšvih s digitalizací stavebního řízení, nabídnutí rezignace Bartoše a spol. na funkce ve vedení strany, vyhazov Bartoše z pozice ministra, odchod Pirátů z vlády do opozice.

Piráti, kteří jsou i přes poslední neúspěchy nejúspěšnější z obdobných stran v Evropě a jsou vůbec první pirátskou stranou, která usedla do vlády, se ocitli na křižovatce. Budou si vybírat nový směr, kterým se vydat. Opět sportovním obratem: tým hledá nového trenéra.

Do konkurzu se přihlásilo šest jmen, z toho tři relativně známá. Zdeněk Hřib, pražský náměstek pro dopravu a exprimátor hlavního města. Lukáš Wagenknecht, auditor a donedávna senátor. A také právnička a senátorka Adéla Šípová.

Mezi Piráty se mluví o finále Hřib versus Wagenknecht. Což by šlo označit také jako střet o pražský dopravní podnik (DPP). Právě neschopnost vyřešit jeho korupční kauzy někteří Piráti Hřibovi vyčítají, dopravu má přece jen na magistrátu na starosti. Wagenknecht se o DPP také zajímá, ale z druhé strany. Jako auditor na nesrovnalosti v dopravním podniku dlouhodobě poukazoval.

Boj s korupcí je –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ spolu s digitalizací –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ pro Piráty dlouhodobě důležité téma, jenže coby opoziční strana se teď musí soustředit především na parlamentní volby. S pouhými čtyřmi poslanci toho Sněmovnou zkrátka mnoho neprotlačí.

Seznam Zprávy oslovily všechny kandidáty na šéfa strany s několika dotazy na směřování partaje do budoucna. Ptali jsme se na to, zda přemýšlí o předvolebních a povolebních koalicích, i na to, co bude dál s pirátským internetovým fórem.

Všichni se shodnou na tom, že do předvolební koalice už ne. PirStan, tedy koalice se Starosty, se Pirátům krutě vymstila, toho se všichni bojí. Cestou není ani spojení „progresivistů“, které se v posledních měsících rýsuje na politické levici jako protiváha k možnému spojení Konečná–⁠⁠⁠⁠⁠⁠Maláčová, tedy komunisté a sociální demokraté.

„Po zkušenosti z posledních sněmovních voleb si nedovedu představit, že by se ve straně jakákoliv formální předvolební koalice dala prosadit,“ říká Hřib.

Podobně mluví i Wagenknecht. „Koalice se skládají po sečtení hlasů. Piráti by měli být připraveni stát se opět hrází proti populismu a extrémismu ve vládě,“ míní kandidát, který mimochodem neúspěšně kandidoval na šéfa Pirátů i v roce 2022.

Podle Šípové se musí Piráti vrátit zpět k předkládání vizí o tom, jaká může být budoucnost.

„Progresivně smýšlející voliči v dnešní době stále mají koho volit. Mohou volit Piráty, aktuálně jedinou progresivní parlamentní stranu,“ myslí si Šípová a dodává, že strana potřebuje znovu najít hrdost a jistotu, že je na politické mapě unikátní. Třeba svou vnitrostranickou demokracií.

Když se řekne Piráti, hodně lidem naskočí historky z jejich internetového fóra. To vidí někteří kandidáti spíše jako slabinu, stoprocentní transparentnost všech diskuzí podle nich vede k zjednodušování –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ nepřítel si vybere jednu neuváženou větu a má na Piráty nabito. Podle jiných by ale definitivní uzavření pro veřejnost znamenalo popření stranických hodnot.

Piráti budou na sjezdu hlasovat mimo jiné o změně stanov, předpokládá se, že právě o podobě internetového fóra se budou vést intenzivní diskuze.

„Můj názor je ten, že si máme na fóru problémy a body interně vykomunikovat a odhlasovat a teprve až ten výsledek zveřejňovat. Jinak totiž padají ven citace z debat, které jsou jen vytrženou větou z diskuze, ne závěrem,“ myslí si Zdeněk Miklík, další z kandidátů na předsedu Pirátů.

Podle Davida Witosze naopak zavření fóra nic neřeší. Drby se podle něj i tak budou šířit přes sociální sítě. „Mělo by se opět otevřít, protože to, co nyní provádíme, je jen iluze řešení. V dnešní době sociálních sítí je prakticky nemožné zabránit nekontrolovaným únikům, takže samotný problém to neřeší, naopak to dává možnost s informacemi ‚obchodovat‘, jednoduše je zneužívat,“ přibližuje svůj pohled Witosz, ostravský radní.

Zajímavé řešení nabízí Štěpán Štrébl, manažer úspěšné kampaně z roku 2017, který kandidaturu do čela Pirátů oznámil na poslední chvíli; popsal ji jako vzpouru na pravoboku. Štrébl by vstup na Pirátské fórum zpoplatnil.

„Rozhodnutí uzavřít Pirátské fórum pro veřejnost hodnotím jako správný krok. Preferuji ve veřejném prostoru hájit politiku, která z Česka udělá bohatší zemi. Naopak nechci řešit bulvární témata, jichž je fórum zdrojem. Pokud však někdo takový obsah k životu potřebuje nebo na něm chce vydělávat jeho další publikací, nejsem proti umožnit placený přístup,“ popisuje Štrébl.

Na uzavření fóra se shodnou Hřib s Wagenknechtem, Šípová by ho nechala otevřené s omezením. „Určitě lze nastavit systém veřejnosti jednání tak, aby nás jako stranu nepoškozoval, a přitom nevylévat s vaničkou i dítě,“ přemýšlí nahlas senátorka.

Kromě proměny fóra se pod „změnou stanov“ může podle oslovených schovávat také více pravomocí pro budoucího předsedu či předsedkyni.

Jednou z nejdůležitějších otázek pro budoucnost Pirátů je, kam se posadí po volbách. Samozřejmě v případě, že překročí pětiprocentní hranici pro vstup do Sněmovny, z čehož mají někteří členové reálnou obavu.

Pokud by ale na podzim příštího roku měli Piráti možnost si vybírat nějakého koaličního partnera, nebránili by se spolupráci s těmi, které teď nazývají kmotry.

„I když spolupráce mnohdy skřípala, tak si dovedu představit, že Piráti, a tentokrát se silným zastoupením ve Sněmovně, sehrají roli bariéry proti autoritářům,“ říká Wagenknecht.

Také Hřib spolupráci s kýmkoliv z trojice ODS, KDU-ČSL a TOP 09 předem nevylučuje.

„Mám v Praze koalici se Spolu a STAN. Piráti v Praze chtějí dodržovat koaliční smlouvu a jsem rád, že to naši koaliční partneři vidí podobně,“ konstatuje Hřib.

Všichni samozřejmě chtějí čekat na programy stran a hlavně na počet mandátů; tedy jakou vyjednávací pozici budou po volbách mít. Piráti tuší, že ji nemusí mít dobrou.

„Povolební spolupráci s koalicí Spolu jsme stále otevření, co si budeme nalhávat, nabídka na politickém spektru je omezená. A to přesto, že způsob jednání profesora Fialy, který v našem případě porušil koaliční dohodou smluvené vyjednávací postupy, se nebojím označit za nehorázný,“ vysvětluje Šípová.

Podobně to vidí i Witosz, Miklík a Štrébl. Ani jeden z kandidátů spolupráci se Spolu nevylučuje, byť ji nyní Piráti z opozice okopávají kotníky.

Pro fungování a vůbec další existenci jsou potřeba především lidé a peníze. Kvůli volebním neúspěchům budou muset Piráti výrazně spořit, a to i na kampani.

Například za poslední sněmovní volby Piráti dali 81 milionů, dalších 36 milionů utratili v roce 2022 za obecní a senátní volby. Předpokládá se, že desítky milionů půjdou na kampaň v roce 2025.

Mohlo by to ale být na delší dobu naposledy, co se Piráti „rozšoupnou“. Ačkoliv mají ve Sněmovně jen čtyři poslance, za které čerpají ze státního rozpočtu oficiálně jen 3,6 milionu korun ročně, ve skutečnosti je to mnohem víc.

Pirátům totiž díky předvolební dohodě posílá peníze STAN, který má poslanců 33. Loni tak třeba Pirátům poslalo hnutí 25 milionů korun. Teď ale Piráti deklarují, že do příštích voleb půjdou sami za sebe. Takže co si nevydělají, to nedostanou.

Piráti mají navíc ze všech parlamentních stran nejmenší členskou základnu, na konci minulého roku jich bylo něco málo přes 1800. A to může být problém.

„V okamžiku, kdy je členská základna relativně malá, tak to může vést k tomu, že se do politiky dostávají méně zkušení politici, což může limitovat rozhodovací proces. Případně prostor pro výběr nominantů na různé úřady,“ popsal webu iROZHLAS.cz politolog Jakub Charvát z Metropolitní univerzity v Praze.

Právě nedostatek zkušenějších lidí může Piráty stát úspěch. Příkladem budiž osud ministra zahraničních věcí Jana Lipavského. Ten se vyprofiloval jako jedna z nejviditelnějších tváří Fialova kabinetu, stal se hvězdou Pirátů. Které –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po odchodu partaje z vlády –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ bez sentimentu opustil.