Hlavní obsah

Kybernetických podvodů přibývá. PPL varuje před různými typy zločinů

Foto: Policie ČR, Seznam Zprávy

Jak mohou vypadat podvodné zprávy o objednávce zboží?

Kyberkriminalita stále roste. Nyní tvoří již 10 % veškeré registrované kriminality. Přibývá podvodných případů, mezi něž patří falešné telefonáty a SMS zprávy, před kterými varuje i společnost PPL.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Kriminalita v online prostředí se neustále rozšiřuje a podvodů přibývá. Jen za minulý rok zaznamenala Policie ČR nárůst o více než tisíc nahlášených trestných událostí. Společnosti PPL to sdělil tiskový mluvčí Policie ČR Jakub Vinčálek.

Denně se na PPL obracejí i čeští spotřebitelé, kteří s kybernetickými podvody měli problémy. „Průměrně nám zákazníci na naši zákaznickou linku hlásí jednotky případů podvodných praktik denně,“ komentuje ředitelka zákaznického servisu společnosti PPL CZ Lenka Janatová.

Typy podvodů, na které si dát pozor

PPL registruje dva typy podvodů, které podvodníci na oběti zkoušejí. U prvního typu podvodu nejprve zloděj vyláká z oběti citlivé údaje, většinou se jedná o přístup do internetového bankovnictví. „Velmi často se jedná o trestnou činnost, kterou páchají organizované skupiny ze zahraničí. Typickými případy jsou reverzní inzertní podvody nebo podvodné SMS,“ uvádí Vinčálek.

U druhého typu zasílají podvodníci falešné balíčky na dobírku „Zákazníka kontaktuje kurýr přepravní společnosti s tím, že pro něj má balíček na dobírku. Balíček je často v hodnotě přestupkové škody (často 600–2800 korun). Velké množství lidí zaplatí a následně zjistí, že se jedná o balík, který si vůbec neobjednali. Balík pochází ze zahraničí a prakticky není možné kontaktovat odesílatele a věc reklamovat. Pachatelé zde jistě sází na zvědavost, ztrátu přehledu o objednaném zboží, shodu okolností, tlak, že zákazník nechce zdržovat kurýra, a mylné přesvědčení, že může zboží případně vrátit zpět,“ říká Vinčálek.

Janatová dodává, že k podvodům může dojít i při objednávce zboží. „Zákazník si z e-shopu objedná zboží na dobírku. Jakmile ho ale zaplatí a následně rozbalí, najde v něm buď něco jiného, než si objednal, většinou v minimální hodnotě, nebo tam je dokonce pouze výplň, aby balík působil věrohodně.“

Zločinci už dávno necílí jen na seniory

V minulosti bývalo zvykem, že se zloději soustředili převážně na starší generaci, která neměla tolik povědomí o dnešním digitálním světě a jednoduše pachateli „skočila“ na falešnou nabídku. Dnes už je tomu jinak.

„S nárůstem podvodů pomocí digitálních technologií dochází také k rozšíření způsobů, pomocí kterých se podvodníci snaží zneužít důvěřivost napříč širokou veřejností i věkovými skupinami. Podvodné stránky a platformy jsou přizpůsobovány zájmům jednotlivých skupin, přičemž podvodníci často zneužívají i jejich názvy, tedy i naše jméno společnosti,“ upozorňuje Petr Horák, generální ředitel společnosti PPL CZ.

Nyní registruje podvodné situace i mladší generace, u které zloději zneužívají slevových a bazarových portálů. „Typická je situace, kdy podvodníci projeví zájem o nabízené zboží. Při domlouvání, jak dojde k předání zboží, poté nabídnou, že si jeho vyzvednutí zařídí například přes řidiče PPL, který zásilku na místě zabalí, a prodávající má jen potvrdit přijetí platby. Následně ‚potenciální kupující‘ zašle odkaz na falešné stránky přepravce, které vyžadují vyplnit formulář citlivými údaji – například datum narození, přihlášení do banky a také nasdílení čísla platební karty,“ vysvětluje Janatová, jak podvody fungují.

Zloději zneužívají i jména bank

PPL upozorňuje, že by zákazníci měli zbystřit, když má zaslaná webová adresa jiný formát než ten, který začíná ppl.cz a za lomítkem pokračuje upřesněním konkrétní stránky. „Zákazník by především nikdy neměl s nikým sdílet citlivé informace, jako jsou hesla, PIN nebo bankovní údaje. V případě, že údaje nasdílí, měl by neprodleně kontaktovat Policii ČR,“ varuje Horák.

Zloději využívají k zisku osobních informací podvody, které stále vylepšují. Většinou se vydávají za banky, dopravní společnosti nebo úřady státní správy. A to prostřednictvím SMS zpráv nebo zasíláním e-mailů.

„Přetrvává rozesílání podvodných SMS zpráv, které předstírají, že jsou zasílány institucemi nebo přepravními společnostmi. Cílem je vylákat přístupové údaje do internetového bankovnictví oběti a neoprávněně odčerpat jejich finanční prostředky. V současnosti zaznamenáváme nárůst případů s velmi nebezpečným modem operandi, a to kombinací podvodné SMS zprávy a podvodného telefonátu,“ doplňuje Vinčálek.

Ochrana před podvodníky

Co se stane, když zákazník podvodníkovi podlehne a balík opravdu převezme? Důležité je neprodleně kontaktovat policii.

„Zákazníci se mnohdy obrací přímo na řidiče, případně na naši zákaznickou linku. Nicméně PPL jako přepravní společnost nemůže odpovídat za kvalitu a obsah zásilky. Odesílatel takového typu balíku je navíc nejčastěji zahraniční e-shop, který má smlouvu se zprostředkovatelem, který následně s žádostí o doručování zásilek v ČR osloví nás. Naše společnost tak nemá šanci dohledat reálný e-shop, ze kterého zboží nebo prázdný balík pochází,“ sděluje Janatová s odkazem na Policii ČR, která jediná je schopná vydat příkaz na pozastavení dobírky. Zákaznický servis společnosti PPL však pravidelně nahlášené případy monitoruje.

Objasněnost kybernetické kriminality je bohužel nízká. „Objasněnost u trestné činnosti v online prostředí zejména u podvodných jednání je nižší než běžná. Souvisí to především s tím, že trestní řízení není otázkou jen České republiky. To je samozřejmě náročné na čas i nákladnost celého vyšetřování. Na pachatele této trestné činnosti umíme ve spolupráci se zahraničními kolegy dosáhnout a dovést je před soud,“ uzavírá Vinčálek. Ne vždy se však podaří peníze obětem vrátit.

Doporučované