Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Sklo je dnes zcela běžným materiálem, ať už jako součást budov, osvětlení nebo mnoha předmětů denní potřeby. Původně však bylo luxusním artiklem, k jehož získávání vedl náročný proces. První doklady o jeho využití známe z doby zhruba 3000 let před Kristem, největší rozkvět ale odvětví zažilo během středověku.
Právě tehdy bylo zaseto i semínko pozdější úspěšné tradice tuzemského sklářství. České země nabízely k jeho produkci ideální podmínky - dostatek nerostných surovin i množství lesů, které posloužily jako vydatný zdroj pro pokrytí obrovské spotřeby paliva. Neméně důležitá pak byla zručnost zdejších řemeslníků a podnikavost obchodníků, kteří šířili dobré jméno českého skla i v dalekých krajích.
Magazín Seznam Zpráv
Cestování | Jídlo | Životní styl | Architektura | Historie
Na počátku 18. století byl český křišťál v Evropě již tak populární, že začal vytlačovat i proslulé benátské sklo. Dovednost zdejších řemeslníků byla natolik vyhlášená, že panovník dokonce zrušil jejich obvyklé tovaryšské vandry a patentem jim zakázal vystěhovat se z Čech.
K obrovskému rozkvětu pak došlo ruku v ruce s rozvojem průmyslu. Vedl nejen k vyšší produkci užitkového skla, ale také k dokonalejšímu zpracování výrobků uměleckého charakteru.
Díky zručnosti českých sklářů a bohatým zdrojům kvalitních surovin se tuzemské sklo postupně stalo synonymem pro kvalitu, inovaci a uměleckou hodnotu. Jedinečný design, precizní řemeslné zpracování a mimořádné optické vlastnosti mu přinesly uznání po celém světě.
V posledních desetiletích se mnoho skláren znovu otevřelo veřejnosti. Turisté nejen z Česka, ale i z celého světa tak mají možnost vidět tradiční postupy na vlastní oči nebo si je dokonce sami vyzkoušet.
Sklárna Moser, Karlovy Vary
Jednou z nejznámějších a nejluxusnějších českých skláren je bezesporu Moser. Založena byla Ludwigem Moserem v roce 1857. Mladý sklářský mistr, který se učil například u slavného Mattoniho, dostal po úspěchu na Světové výstavě ve Vídni od Františka Josefa I. privilegium stát se hlavním dodavatelem císařského dvora a zdobit křišťál emailovými barvami či zlatem. Jeho sláva navíc brzy překonala i hranice monarchie a moserovský křišťál si objednávali perský šáh Mozaffar ad-Din i anglický král Edward VII.
Po smrti zakladatele v rodinné tradici úspěšně pokračovali jeho synové. Při stoletém výročí založení značky vznikl populární Klub obřích číší, jehož členy se v následujících letech staly známé osobnosti jako Louis Armstrong nebo španělský král Juan Carlos I.
Po celou dobu své existence dostávala sklárna prestižní zakázky: exkluzivní kolekci „Kodaň“ pro české ambasády všude po světě, soupravu se státním znakem pro Pražský hrad a vybavení prezidentského sídla v Lánech. Nebo cenu pro Mezinárodní filmový festival v Karlových Varech, kterou si v podobě postavy držící dokonalou křišťálovou kouli odnesly světové hvězdy jako Morgan Freeman nebo John Malkovich.
Za kouzlem křišťálu se do Karlových Varů můžete vypravit osobně - sklárna nabízí hned několik variant zážitků. Najdete tu prodejní galerii i muzeum, představující historii i nejúspěšnější kolekce. Nebo se můžete vydat na některou z prohlídek hutě.
V základní variantě se seznámíte s technologiemi i tvůrčí ruční prací sklářských mistrů. Díky speciálním prohlídkovým okruhům můžete ale i sami přiložit ruku k dílu a vyzkoušet si rytecké řemeslo nebo dekorování sklenic pravým 24karátovým zlatem.
- Více informací: oficiální webové stránky.
Sklárna Harrachov, Harrachov
Sklárna v Harrachově je nejstarší fungující výrobnou svého druhu na světě. Založena byla na Novém Světě v roce 1712, její historie je ale pravděpodobně ještě starší. Kvůli vytěžení okolních lesů a následnému nedostatku paliva se dílna musela v historii několikrát stěhovat. Budova brusírny se vzorkovnou a strojním vybavením včetně vodní turbíny je od roku 2014 chráněná jako národní kulturní památka.
Sklářská dílna, umístěná v srdci Krkonoš, je nejen stále fungujícím výrobním závodem, ale také atraktivním turistickým cílem. Během prohlídek mohou návštěvníci vidět celý proces výroby od foukání skla přes ruční dekorování až po finální leštění. V nabídce je také možnost vyzkoušet si foukání skla.
Součástí areálu jsou muzeum s historickými i moderními exponáty, ale i hotel, pivní lázně nebo cukrárna. Jedinečný zážitek spojující sklářské umění s tradičním pivovarnictvím pak nabízí zdejší minipivovar a restaurace Novosad a syn.
- Více informací: oficiální webové stránky.
Sklárna Rückl, Nižbor
Sklářský rod Rücklů založil od poloviny devatenáctého století v Čechách hned několik výrobních provozů. Ten nižborský, umístěný v blízkosti nové železnice z Prahy do Rakovníka, přibyl do rodinného podnikatelského impéria v roce 1903. Sklárna se specializuje na výrobu bohatě zdobeného broušeného křišťálu a její produkty jsou pro jedinečný design a mistrovské řemeslné zpracování uznávány po celém světě.
Firma přežila mnohá nevlídná období - za války ji zachránila výroba skleněných součástek do Messerschmittů, po roce 1945 byl podnik znárodněn a veškerá broušená či jinak zušlechtěná produkce byla označena za přežitek buržoazie a zrušena.
Po roce 1989 navíc stát zamítl potomkům původních majitelů restituční žádost. Pravnuk zakladatele tak neměl jinou možnost, než areál za desítky milionů od státu odkoupit. Od roku 2017 se však po vstupu investora Martina Wichterleho podařilo značku naplno oživit a díky spolupráci s významnými jmény jako Rony Plesl či Kateřina Handlová je úspěšná i na poli současného designu.
Návštěvníci mají v areálu možnost absolvovat komentovanou prohlídku výrobních prostor, která je seznámí s jednotlivými fázemi výroby křišťálových předmětů. Součástí je i ukázka precizního ručního broušení a rytí. Nebo si pod odborným dohledem můžete práci skláře sami vyzkoušet. Sklárna nabízí programy pro školy i firmy a v průběhu roku pořádá pro veřejnost i různé tematicky zaměřené akce.
- Více informací: oficiální webové stránky.
Zajímavosti o českém sklářství
- V roce 2023 se tuzemská ruční výroba skla stala součástí nehmotného kulturního dědictví UNESCO.
- Počátky českého sklářství lze datovat zhruba do přelomu 12. a 13. století. V té době se vyrábělo především takzvané lesní sklo, typické svou zelenkavou barvou.
- Za dob Rudolfa II. působil na císařském dvoře Caspar Lehmann, který jako první použil k broušení skla diamant, a bývá tak považován za otce českého broušeného křišťálu. Takzvaná Lehmannova číše z roku 1605 je nejstarším skleněným, signovaným a datovaným předmětem nalezeným v Čechách.
- K populárním skleněným produktům patří také česká bižuterie, typická pro Jablonecko. S odvětvím je pevně spojeno jméno Daniela Swarowskiho, který se narodil roku 1862 v Jiřetíně pod Bukovou a po setkání s Františkem Křižíkem vyvinul stroj na broušení skleněných krystalů. Společnost se sídlem v Rakousku, nesoucí jeho jméno, dnes působí ve 40 zemích světa a její produkty jsou symbolem luxusu.
- Počátkem 19. století vynalezli sklář Jakob Wagner a hrabě Jiří František August Buquoy unikátní černé sklo, zvané hyalitové. Mělo napodobovat obsidián a bylo velmi ceněno - daly se v něm totiž například uchovávat léky. Jeho vynálezci však přesné složení nikomu neprozradili a dodnes jej nikdo nedokáže vyrobit ve srovnatelné kvalitě.
Sklárna Ajeto, Lindava
Historie lindavské sklárny sice nesahá do hluboké minulosti, rozhodně jí však nechybí mnoho zajímavých momentů. Spoluzakladatelem značky byl v 90. letech 20. století známý designér Bořek Šípek, podle jehož návrhů se tu dodnes vyrábí například ceny Thálie. Zdejší výrobky si ale odnáší například i vítězové slavného závodu Tour de France.
Od roku 2017 je sklárna součástí firmy Lasvit, přičemž většina realizací této světově úspěšné designérské značky svítidel vzniká právě v lindavském areálu. Sklárna Ajeto je známá svou otevřeností k experimentům a modernímu designu a zaměřuje se primárně na individuální a zakázkovou výrobu.
Návštěvníci areálu mohou nahlédnout do výrobních prostor, kde se skláři a umělci věnují výrobě jedinečných skleněných děl. Sklárna nabízí i interaktivní programy, při kterých si můžete vyrobit třeba půllitr, vázičku nebo jiný skleněný objekt na přání. Odpočinout si a občerstvit se pak můžete v originální sklářské krčmě s výbornou kuchyní, kterou doplňuje park se skleněnými sochami.
- Více informací: oficiální webové stránky.
Další tipy na výlet za českým sklem
- Sklárna Koulier v obci Oflenda se specializuje na výrobu foukaných, především vánočních ozdob. Na prohlídkový okruh navazuje tvůrčí dílna, v níž si můžete zkusit vytvořit ozdoby podle vlastních představ.
- Floriánova huť v Častolovicích je malá soukromá sklárna, sídlící v roubené chalupě. Oživuje především dílo Josefa Rindskopfa, který byl na přelomu 19. a 20. století považován za sklářského gurua.
- Sklářský skanzen v Tasicích možná znáte ze seriálu Jaroslava Dietla „Synové a dcery Jakuba skláře“. Unikátní soubor budov je národní kulturní památkou.
- Sklárna ve Svojkově se zaměřuje na výrobu věrných replik historického skla. Prozkoumáte zde taje tradičního sklářského řemesla od raného středověku až po pozdní baroko.
- Sklářská osada Kristiánov patřila nejvýznamnějším hutím, po požáru v roce 1887 však již nebyla obnovena. Z areálu se dochoval jediný původní dům, v němž je dnes umístěna poutavá expozice.
- Novotný Glass Studio je malá rodinná sklárna v Novém Boru, kterou vybudoval světoznámý sklářský mistr Petr Novotný. Podle návrhu Bořka Šípka přestavěl někdejší mateřskou školku na areál spojující výrobní prostor s restaurací a muzeem moderního skla.