Čím nahradit Čínu a Afriku. Odpověď leží pod zemí i v Česku

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Evropská unie se snaží snížit svou závislost na Číně a dalších dodavatelích strategických surovin, které se využívají mimo jiné při výrobě baterií do elektrických aut, mobilních telefonů nebo při stavbě větrných elektráren.

Letos v březnu vydala Evropská komise nařízení o kritických surovinách (Critical Raw Materials Act, CMRA), které má zjednodušit povolovací procesy pro těžbu a zpracovávání těchto surovin a vybraným projektům zajistit evropské spolufinancování.

Na seznam kritických surovin zařadila Evropská komise 34 surovin, z nichž 17 považuje za strategické. V Česku se podle výkazů České geologické služby vyskytují ložiska osmi z nich, v současnosti se však těží pouze dvě z nich - koksovatelné černé uhlí a živec.

Podle zatím nejnovějšího přehledu zásob a těžby nerostných surovin za rok 2022 se v Česku vytěžilo 864 tisíc tun koksovatelného černého uhlí, jeho produkce však klesá a podle vládních plánů by měla těžba uhlí zcela skončit v roce 2033.

Živce, který se používá hlavně pro výrobu keramiky a glazur, se v Česku předloni vytěžilo 429 tisíc tun, vytěžitelné zásoby této suroviny jsou však mnohonásobně vyšší a dosahují téměř 30 milionů tun. Zhruba 60 procent evropské spotřeby živce přitom pokrývá dovoz, především z Turecka.

V Česku živec těží především dvě společnosti, LB MINERALS z rakouského koncernu Lasselsberger a česká firma KMK Granit. Vzhledem k rostoucí ceně této suroviny, jehož tuna se v současnosti prodává za zhruba 70 eur, tedy o 76 procent více než v předcovidovém období, plánují obě společnosti otevřít nová ložiska. LB MINERALS plánuje těžit živec v bývalém lomu u Borovan na Českobudějovicku, KMK Granit během sedmi až deseti let u obce Potůčky v Krušných horách.

Plány však v obou případech narazily na odpor místních obyvatel, kteří s těžbou nesouhlasí. Místní referendum, které se v Potůčkách konalo spolu s krajskými volbami, zavázalo obecní úřad, aby těžbě všemi dostupnými prostředky zabránil. LB MINERALS naopak doufá, že se místní s těžbou smíří.

„Snažíme se obyvatele přesvědčit, že těžba bude udržitelná a přínosná pro celý region. Díky těžbě se také v samotné lokalitě zachovají unikátní přírodní podmínky, které tam vznikly v důsledku předchozích těžebních aktivit a nyní postupně mizí,“ říká jednatel LB MINERALS Pavel Bárta.

LB MINERALS původně plánovala zahájit těžbu v roce 2026, tento termín však Bárta nepovažuje za pravděpodobný. „Kdy bychom mohli těžbu spustit, teď nedokážu odhadnout. V médiích uváděný rok 2026 nevidím jako reálný,“ dodává.

Zatímco živec a koksovatelné uhlí považuje EU za kritické suroviny, mezi ty strategické zařadila mimo jiné i lithium, mangan, měď, wolfram a grafit, které se vyskytují i v Česku. Ložisko lithia u Cínovce, které se před šesti lety stalo předmětem ostrého politického boje, dostala na starost energetická společnost ČEZ a její dceřiná firma GEOMET.

Pod Cínovcem leží zhruba 125 tisíc tun lithia, které je klíčovou surovinou pro výrobu baterií do elektroaut. Kvůli odporu místních obyvatel se GEOMET rozhodl přesunout plánovaný podnik na zpracování vytěžené suroviny z obce Újezdeček nedaleko Cínovce do areálu odstavené elektrárny v Prunéřově.

„Od změny lokality si slibujeme urychlení povolovacích procesů, které by mohly projekt zdržet. V původně zvažované lokalitě v průmyslové zóně Dukla u obce Újezdeček tak vznikne pouze nádraží, odkud bude putovat ruda po železnici do Prunéřova,“ říká mluvčí společnosti ČEZ Roman Gazdík.

Změna lokality celý projekt zbrzdila. GEOMET nyní předělává studii proveditelnosti, která měla původně vzniknout do konce roku. Na jejím základě se teprve ČEZ rozhodne, zda bude vůbec lithium těžit a zpracovávat. „Finální termín zahájení těžby bude záviset na rychlosti povolovacích procesů. Investiční rozhodnutí ČEZ učiní na základě aktualizované studie proveditelnosti a dalších dokumentů,“ přibližuje Gazdík.

Vláda nicméně plánuje zařadit Cínovec mezi strategická ložiska. „Ministerstvo průmyslu a obchodu připravuje nařízení vlády, kterým bude ložisko lithia na Cínovci stanoveno jako ložisko strategického významu. Tento akt umožní rychlejší osvojení ložiska při stanovení dobývacího prostoru a povolení hornické činnosti. Při nevyřešení střetu zájmů také vznikne možnost odejmout nebo omezit vlastnické právo k pozemku nebo ke stavbě,“ uvádí mluvčí Ministerstva průmyslu Petra Milcová.

Kromě lithia má Česko i evropsky významné zásoby manganu, které leží jako hlušina v haldách zbylých po někdejší těžbě pyritu. Na ložisku obsahujícím zhruba milion tun manganu pracuje firma MANGAN Chvaletice, která letos spustila testovací provoz.

Projekt letos na jaře získal souhlasné stanovisko ohledně vlivu na životní prostředí a v červenci souhlas stavebního úřadu s trvalým provozem ověřovací linky. „Doladili jsme výrobní proces a jsme schopni vyrábět vysoce čisté manganové produkty pro výrobu baterií,“ popisuje ředitel firmy Jan Votava.

Firma, v níž drží většinu kanadská těžařská společnost Euro Manganese a minoritní podíl i Evropská banka pro obnovu a rozvoj, chce letos začít s přípravou plného provozu. „V současné době jsme před podáním dokumentace pro žádost o stanovení dobývacího prostoru a pro územní rozhodnutí pro výstavbu závodu,“ tvrdí Votava. Výstavba by podle něj mohla začít v druhé polovině roku 2026, plný provoz by pak byl zahájen v letech 2028 nebo 2029.

Už letos v srpnu však MANGAN Chvaletice uzavřel smlouvu s irskou společností Femocat, která by měla část produkce odebírat. „Dohodli jsme se se společností MANGAN Chvaletice, že po očekávaném zahájení produkce v roce 2028 budeme ročně kupovat řádově tisíce tun uhličitanu hořečnatého i mangan, což je jejich hlavní produkt. Obě suroviny budeme používat v našem pardubickém závodě pro výrobu katalyzátorů,“ řekl SZ Byznys jednatel společnosti Femocat Tommy Heino.

Společnosti GEOMET i MANGAN Chvaletice požádaly o zařazení svých projektů na seznam strategických projektů Evropské unie. Těch se zatím sešlo na 170. Pokud uspějí, měly by mít snadnější cestu k úředním souhlasům a mohly by také získat evropské finance.

Kromě zmíněných prvků jsou v Česku také menší ložiska grafitu, cínu, wolframu, mědi a dalších surovin. I zde u nich však prospektoři naráželi na nesouhlas obyvatel. Průzkumná společnost GET plánovala například průzkum grafitového ložiska v jižních Čechách, Ministerstvo životního prostředí jí však nedalo povolení.

„My jsme před několika lety podali žádost o stanovení průzkumného území, ale ani jednou nám ministerstvo nevyhovělo,“ říká vedoucí geologického oddělení firmy GET Josef Tvrdý. „Při stanovení jakýchkoli průzkumných území jsou účastníky řízení obce, jejichž obyvatelé samozřejmě nemají zájem, aby se tam prováděla činnost tohoto charakteru,“ poznamenává.

To by se však mělo změnit. Stát v souvislosti s nařízením CRMA připravuje program národního průzkumu ložisek kritických surovin. „Předložení materiálů na jednání vlády předpokládáme na konci října 2024,“ uvádí mluvčí Ministerstva průmyslu Petra Milcová.

„Průzkum je mimo jiné plánován v oblasti českokrumlovského moldanubika (grafit), v oblasti šumavského moldanubika (wolfram), v oblasti Železných hor (fluorit, baryt) a v oblasti zlatohorského rudního revíru (měď, indium, galium),“ uvedla mluvčí.

Celkovou revizi zásob strategických surovin má pak česká vláda poslat Evropské komisi do května 2026. Audit zásob zatím proveden nebyl.