Komentář: Nestresujme, kdo usedne v Bílém domě. Prezident není všemocný

Komentář si také můžete poslechnout v audioverzi.

Kdybychom chtěli jednoduchým pohledem a nálepkami popsat rozdíl mezi dvěma stranami v USA, tak republikáni představují pravici a demokraté tíhnou k levici. V USA je to navíc spojeno s konzervativností. Takže v politickém spektru konzervativní strany jsou více chápány jako pravicové. Liberálnější jako levicové.

Je důležité si ale uvědomit, že v Americe funguje systém, ve kterém jsou dvě strany dominantní a mají v sobě mají mnoho různých proudů. Středové proudy mezi demokraty, mají k sobě možná mnohem blíže se středovými proudy u republikánů než s extrémními částmi vlastních stran.

V každé straně tak můžeme nalézt lidi s umírněným, nebo extrémním postojem. Dávat si nálepky, říkat, tento je extrémní, to nepomáhá diskuzi a pochopení.

Existuje i takový pohled, že republikáni jsou více probyznysoví než demokraté. Jenže celá Amerika je hodně probyznysová a v podstatě je v ekonomické stránce posunutá vice doprava oproti tomu, co známe u nás a v Evropě. Takže i demokratická strana by u nás určitě patřila spíše k pravému politickému křídlu.

Z některých názorů můžeme mít pocit, že volba Donalda Trumpa bude jakýmsi koncem Ameriky. Nebo naopak volba Kamaly Harrisové bude znamenat nástup komunismu. Takto jsou postavené americké reklamy a v poslední době jsou vidět stále více. Ale tak dramatické to není. Americká demokracie je postavená poměrně robustně na to, aby ji jeden člověk, byť prezident, dokázal výrazně změnit.

Prezident nemá absolutní moc, není to diktátor. A pokud chce prosazovat nějaké zákony, potřebuje k tomu kongres. A při každém jednání narazí tu na zájmy lobbistické skupiny, tu na zájmy odborů.

Kdo se stane prezidentem USA, může být ale paradoxně pro svět mimo USA výrazně důležitější, a může ho to ovlivňovat více než vnitřní politiku USA. Trump bude podle toho, co říká, patrně směřovat spíše k izolaci USA a k menší kooperaci třeba s Evropou, možná menšímu zasahování do konfliktů. Naopak vyostří obchodní válku s Čínou.

Naše expertiza spočívá v pohledu na finanční trhy. Podívejme se tedy na graf vývoje amerických akcií. Jsou tady viditelná období, kdy byl prezident republikán, kdy demokrat, a vidíme i celkové výnosy.

Vidíme, že výnosy amerického akciového trhu v době vlády republikánských prezidentů byly nižší, zatímco výnosy v době těch demokratických byly vyšší.

Ale data z pozorování Fisher Investments ukazují, že výnosy nebyly nutně ovlivněny právě tím, kdo byl prezidentem, ale mnohem větší dopad na akciové trhy mají vnější události, které prezident a jeho vláda úplně neovlivní.

Když po Billu Clintonovi vládl prezident Bush mladší, nastoupil do úřadu v době, kdy za sebou měly finanční trhy velký růst. Pak přišlo splasknutí bubliny, následně nafouknutí hypoteční bubliny a její splasknutí. Hovoří se o mrtvé dekádě, což je jedno z období, které republikánským prezidentům výrazně snižuje dlouhodobou výnosnost. Mnohem více se tedy na chování trhů podepisuje americká centrální banka FED a jí určované sazby, což je věc, která je nezávislá na prezidentovi i vládě.

Prezident tedy zcela neovlivní, jak se bude vyvíjet trh. Může to určitými rozhodnutími popohnat, nějakými zase zkomplikovat. Na straně republikánů to bývá snižování daní, na straně demokratů různé pobídky, balíčky, jako tomu bylo třeba po covidu.

Mnohem důležitější je ale celková situace na trzích, jak se daří firmám, jestli přichází recese a podobné faktory, než to, kdo je zrovna prezident.

I když by čísla mohla naznačovat, že za demokratických prezidentů byly výnosy trhů vyšší, tak ve skutečnosti nejsou pozorování tak podrobná a těžko lze tvořit hodnověrnou statistiku. Z kontextu situace ve volebních období ale vychází, že rozdíly nejsou dány tím, kdo je prezidentem.

Další zásadní okolnost představuje skutečnost, že do toho, jak prezident může ovlivňovat politiku, vstupuje americký kongres. Prezident má jisté pravomoci, ale řada věcí musí projít kongresem a záleží na tom, zda je více demokratický, více republikánský nebo rozdělený.

Kdybychom ale ze statistiky výnosů vyškrtli některá extrémně špatná období, tak by výsledek byl relativně podobný. Z dlouhodobého hlediska tak opět vychází závěr, že příliš nezáleží na tom, kdo aktuálně sedí v Bílém domě.

Uvedená statistika je ale zajímavá v tom, že důležitější než prezident je obsazení kongresu. Ať už je prezident demokratický nebo republikánský, tak pokud mají většinu demokraté, výnosy amerických akcií jsou nejnižší.

Opět je ale nutné říci, že pozorování je málo a statistika není robustní, aby šlo dělat jasné závěry, že výnos bude nadprůměrný, nebo podprůměrný. Přesto je to zajímavý trend a pohled.

Jak už bylo řečeno, republikáni jsou považováni za více probyznysové. V roce kdy, bude zvolen republikánský prezident, tak mohou trhy růst už z pouhého očekávání snižování daní a prosazování probyznysové politiky. Ale realita samozřejmě může být jiná.

Na druhou stranu u demokratů taková očekávání nejsou mimo jiné i proto, že mají nálepku levicové strany. Ale v následujícím období se může reálně stát, že jejich éra vlastně pro podniky nebyla až taková tragédie.

Když se tedy historicky podíváme na průměr volebních roků, kdy prezident vstoupí do úřadu, tak vidíme, že mezi nimi zase takový rozdíl není.

Vidíme tedy, že volby mohou vytvářet určitá očekávání a až realita ukáže, jestli byla správná, nebo ne. Celkově ale data směřují k závěru, že se trhy v průběhu času relativně srovnají a vliv volby je tak opět poměrně nízký.

Na následujícím grafu vidíme statistiku výkonu trhu v jednotlivých letech. První rok po zvolení, druhý, třetí a čtvrtý rok, kdy už má přicházet nová volba.

Z minulosti je vidět, že v každém roce byly výnosy různé a je u nich poměrně velký rozptyl. Nejlépe vychází třetí rok, který má v historii nejméně průšvihů či ztrát, a tak přinesl průměrně nejvyšší výnos. Což platilo i minulý rok 2023. 

Usuzovat ale jednoznačně na to, že některé roky jsou výrazně lepší nebo horší, z historie moc nejde. Když se totiž podíváme na detail, tak v každém období byly nějaké ztráty. I v onom třetím období, které vypadá nejlépe, byl například za prezidenta Roberta Hoovera pokles 40 %.

A jak lze toto vše shrnout? Neexistuje žádná záruka výnosu nebo průšvihu na základě toho, v jakém volebním roce jsme a kdo je u vesla. Nestresujte se proto volbami, dlouhodobě mají na trhy minimální vliv. Mnohem důležitější je celková situace na trhu, zda se firmám daří zvyšovat zisky. To je hlavní motor toho, proč trhy dlouhodobě rostou. Naše strategická a taktická alokace se v důsledku voleb v USA příliš nemění. Volby nejsou něco, co by na naše investice mělo mít vliv. Zaměřme se na fundamenty, na výhled zisků, na férové hodnoty akcií, psychologii trhu a další aspekty.