Hlavní obsah

Výzkum „zvratu osudu“ přinesl trojici vědců Nobelovu cenu za ekonomii

Andrea Sáenz de Viteri
Ekonomka, Fakulta podnikohospodářská VŠE
Foto: Profimedia.cz

Daron Acemoglu, Simon Johnson a James Robinson byli oceněni za zkoumání vlivu tzv. institucí na ekonomickou prosperitu.

Letošní Nobelovu cenu za ekonomii akademici udělili za zkoumání vlivu tzv. institucí na ekonomickou prosperitu. Trojice oceněných dokazuje, nakolik je pro prosperitu společnosti zásadní podpora demokracie a inkluzivního vládnutí.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

V pondělí udělila Královská švédská akademie věd letošní Nobelovu cenu za ekonomii trojici výzkumníků působící na amerických univerzitách. Daron Acemoglu, Simon Johnson a James Robinson ji dostali za zkoumání vlivu tzv. institucí na ekonomickou prosperitu.

Instituce, tak jak je chápou ocenění ekonomové, zahrnují nejen organizace a úřady, ale i formální a neformální pravidla a normy, jako jsou zákony, předpisy a kulturní zvyklosti, které ovlivňují fungování společnosti. Instituce tak logicky ovlivňují také ekonomické aktivity ve společnosti, protože určují, jakým způsobem a do jaké míry lidé spolupracují, soutěží, obchodují nebo akumulují majetek.

Ekonomické modely vliv institucí na hospodářský růst a rozvoj dlouho opomíjely. Do kurzu se analýza vlivu ekonomických a politických institucí na nejrůznější společenské jevy dostala zhruba před dvaceti lety a od té doby za bádání v této oblasti obdržela Nobelovu cenu celá řada osobností, včetně první laureátky Nobelovy ceny za ekonomii Elinor Ostrom, která studovala, jak komunity spravují společné zdroje.

Do obdobné kategorie vědců lze zařadit i letos oceněné Acemoglua, Johnsona a Robinsona. Jejich práce je průkopnická v hloubce porozumění komplexních vztahů mezi institucemi a ekonomickou prosperitou lidských společenství či státních zřízení. Vedle mnohých vědeckých článků se jim navíc podařilo své závěry představovat i širší veřejnosti prostřednictvím čtivých knih, které se staly bestsellery, například „Proč národy selhávají: Původ moci, prosperity a chudoby“ či „Úzký koridor: Státy, společnosti a osud svobody“.

Že se Acemoglu, Johnson a Robinson stali laureáty Nobelovy ceny za ekonomii, není nijak překvapivé a dle mnoha ekonomů bylo zejména v případě Darona Acemoglu jen otázkou času, než se tak stane.

Mezi jejich nejvýznamnější díla patří výzkum dlouhodobého vlivu koloniální minulosti na politickou a ekonomickou prosperitu. Autoři popisují tzv. „zvrat osudu“, tedy častý jev, kdy se z bohatých kolonií staly vlivem koloniální nadvlády chudé regiony a z chudých kolonií prosperující. Rozhodující slovo měly dle jejich zjištění rozdílné typy institucí, a ne geografické faktory a klima, jak argumentují dřívější teorie.

Nobelovy ceny 2024 na Seznam Zprávách

Nobelova ceny za fyziologii a lékařství

Původní zpráva: Laureáty se stali Američané Victor Ambros a Gary Ruvkun, a to za objev microRNA, velmi malých molekul ribonukleové kyseliny (RNA). MicroRNA „hrají klíčovou roli v genové regulaci“.

Pohled experta: O jak významný počin jde, pro Seznam Zprávy popsal Pavel Martásek, vědecký ředitel výzkumného centra Biocev. Udělená cena je podle něj příkladem toho, že háďátko obecné z kmene hlístice, které se skládá z přibližně 1000 buněk, pomáhá odkrývat základní tajemství o tom, jak funguje lidské tělo.

Nobelova cena za fyziku

Podle letošních laureátů je „zvrat osudu“ daný tím, že v bohatších a hustěji osídlených oblastech kolonizátoři obvykle zaváděli „extraktivní“ instituce, jejichž cílem bylo omezovat moc a přístup většiny místních obyvatel ke zdrojům, čímž zamezili společnosti prosperovat.

Naproti tomu v řídce osídlených chudých koloniích, jako byla například Severní Amerika či Austrálie, evropští osadníci zavedli „inkluzivnější“ instituce, které podporovaly investice, chránily vlastnická práva a podporovaly širší politickou participaci. Tyto instituce jsou spojeny s širším hospodářským rozvojem - což jsou charakteristiky, které přetrvávají dodnes.

Acemoglu, Johnson a Robinson rovněž vytvořili teoretické rámce, které vysvětlují, proč některé instituce přetrvávají a jak se mohou v čase vyvíjet. Identifikují tři hlavní složky utvářející politické instituce: konflikt o rozdělení zdrojů mezi elitami a masami, schopnost mas se mobilizovat a problém závazku, který elitám ztěžuje udržení moci při skutečné reformě systému. Tento model vysvětluje nejen to, proč dochází k demokratizaci, ale také to, proč některé země mají problémy s přechodem od extraktivních k inkluzivním institucím, což vede k přetrvávající ekonomické nerovnosti a pomalejšímu růstu.

Letošní Nobelova cena za ekonomii je oceněním hlubokého nadšení a neúnavného bádání, které významně posunulo obor ekonomie i politologie kupředu. Navíc vybavuje lidstvo nástroji, které mu umožňují pochopit minulost a vytvořit lepší budoucnost. Práce Acemoglua, Johnsona a Robinsona dokazuje, nakolik má pro prosperitu společnosti zásadní význam podpora demokracie a inkluzivního vládnutí.

Související témata:
Nobelova cena za ekonomii

Doporučované