Obří družstvo se brání nájezdu miliardáře Tesaře, povolalo právní esa

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Jsme připraveni na všechno,“ říká Martin Střasák, ředitel družstva ZD Morašice, a má na mysli příběh, který se už přes rok odehrává o šest kilometrů dál v Dolním Újezdě. V obci pod Litomyšlí sídlí jedno z největších tuzemských družstev, které hospodaří na více než devíti tisících hektarech.

Podnik se snaží „odspodu“ získat do svého vznikajícího zemědělského panství podnikatel ve vodní energetice Jaromír Tesař, majitel skupiny Energo-Pro, který je jedním z nejmovitějších Čechů.

Do zemědělství se s velkým zápalem pustil až v posledních letech. Pomáhá mu v tom jeho bratr Petr Tesař a také podnikatel Libor Šváb, majitel stavební firmy na výkopové a demoliční práce Švábstaf, který též vybudoval Farmu Pohledy na Svitavsku.

Tesař se Švábem postupně získal kontrolu nad společnostmi Agronea Polička, ZOS Jedlová, Terra Alfa a ZS Vítějeves. Zemědělská aktiva má i v Bulharsku. Dohromady tyto firmy obhospodařují 18 tisíc hektarů, mluví se však o tom, že cílí až na 35 tisíc hektarů. Tím by se za současného stavu stal třetím největším aktérem tuzemského agrobyznysu po Agrofertu a JTZE neboli zemědělské společnosti investiční skupiny J&T.

Tomu by se významně přiblížil nákupem největšího zemědělského podniku na Svitavsku ZD Dolní Újezd s téměř deseti tisíci hektary a pěti tisíci kusy skotu. Vlastnicky je družstvo v rukou 540 převážně drobných podílníků.

Většina z nich patrně odolává nabídkám na výkup podílů, podle předsedy představenstva ZD Dolní Újezd Jiřího Jeřábka přislíbilo prodej podílu jen kolem 17 procent družstevníků.

Oficiálně však toto číslo nikdo nepotvrdil. Ve smlouvě o smlouvě budoucí, jejíž znění má redakce k dispozici, stojí, že se podíl převede až ve chvíli, kdy k tomu dá nabyvatel příkaz. Družstevníci, kteří svolili k budoucímu prodeji, se zároveň podpisem smlouvy zavázali k mlčenlivosti a druhé straně udělili plnou moc k rozhodování na členské schůzi i k výkonu veškerých členských práv.

Vedení ZD Dolní Újezd však souhlas s prodejem podílů za stávající situace odmítá dát a v pozadí se rozehrála právní bitva, do které družstvo na svou stranu povolalo renomovanou právní kancelář Havel & Partners.

Družstvo mluví o nátlaku ze strany najatých obchodníků, kteří údajně obcházeli domy a přesvědčovali členy družstva k prodeji podílů pomocí manipulací a šíření nepravd.

„Donesly se k nám informace, že mají mít pokyny, aby obchodníci současným vlastníkům podílů tvrdili, že je stávající představenstvo už několik let okrádá, a měli vyvolat dojem, že se děje něco nekalého,“ líčí atmosféru šéf družstva Jeřábek. Podle něj měli obchodníci neveřejný seznam členů, kterým při pochůzkách dávali časově neomezené nabídky.

Tato obvinění Jaromír Tesař prostřednictvím mluvčí skupiny Energo-Pro Hany Hikelové odmítá. „Nevím o tom, že by byl ze strany Petra Tesaře vyvíjen na členy družstva nátlak nebo šířeny nepravdy. Naopak máme informace, že toto je činěno ze strany členů představenstva družstva vůči členům družstva,“ dodala bez podrobností.

Obchodníci s vizitkami společnosti Agronea Polička zpočátku nabízeli při domovních obchůzkách za podíl kupní cenu 500 tisíc korun, což bylo podle Jeřábka pod reálnou hodnotou. Dnes je to 1,5 milionu korun, přičemž tržní cena je podle předsedy přibližně uprostřed. To podnik oceňuje zhruba na 2,1 miliardy korun.

Mluvčí odmítla, že by se Petr Tesař pokoušel firmu získat pod cenou. Naopak tvrdí, že představenstvo v minulosti získávalo od družstevníků podíly za cenu, která byla několikanásobně nižší než jejich hodnota.

V pozadí pokusů o převzetí se tak odehrává právní souboj, v němž se obě strany zároveň obviňují, že nehrají fér. Družstvo se obává situace, kdy Tesař v zemědělském podniku získá na svou stranu větší počet podílníků a bude mít sílu na to, aby mohl změnit představenstvo i stanovy.

K tomu obecně není v těchto případech nutné získat vlastnicky v podniku 51 procent.

„Když na valnou hromadu přijde například pětina akcionářů a nebude usnášeníschopná, představenstvo musí svolat náhradní schůzi, na níž už rozhodují ti, kdo přijdou. Potom lze s dostatečným množstvím plných mocí manažersky ovládnout, mít přístup k informacím a pracovat na změně stanov ve svůj prospěch,“ popsal Milan Bílek, ředitel Patria Corporate Finance, který se také zabývá akvizicemi a fúzemi v zemědělství a potravinářství.

Někteří zemědělci v regionu jsou přesvědčeni, že podobný scénář, který se odehrává v Dolním Újezdě, nastane brzy i u nich. „Připravili jsme se na to změnou stanov. Ale na rovinu, takové síle peněz se dá bránit jen těžko,“ naráží šéf ZD Sloupnice Jaroslav Vaňous na kapitálovou výbavu Jaromíra Tesaře, jehož velmi úspěšná skupina Energo-Pro ovládá ve světě už přes 50 vodních elektráren a loni měla hrubý provozní zisk (EBITDA) v přepočtu 8,2 miliardy korun.

ZD Sloupnice je moderní družstevní podnik se silnou živočišnou výrobou, chovem skotu a prasat, vlastní sítí řeznických prodejen, minimlékárnou a rostlinnou výrobou na třech tisících hektarech.

V napětí je také zhruba stejně velké družstvo Růžový palouček v nedalekých Morašicích u Litomyšle. „Změnili jsme stanovy tak, aby na členskou schůzi nesměl nikdo vyjma členů, a omezili jsme také možnost udělování plných mocí. Samotný prodej podílů ale mají v rukou lidé,“ říká ředitel Martin Střasák.

Na trhu je v současnosti obrovské množství farem na prodej. Kolem středně velkých podniků o stovkách až tisících hektarech krouží největší jména tuzemského agrobyznysu. Během covidových let své latifundie kromě Tesaře rozšířila skupina Agrofert, Rabbit CZ, Úsovsko, skupina JTZE či GES Group majitele TV Prima Ivana Zacha.

Před třemi lety bylo možné prodat za velmi atraktivní ceny. V současnosti se už kupec hledá mnohem hůř.

„V letech 2021 a 2022 se farmy prodávaly za perfektní ceny. Tato vlna opadla kvůli změně dotační politiky v kombinaci s výrazným poklesem cen zemědělských komodit. Tyto dva faktory byly pro investory smrtícím koktejlem,“ uvádí Milan Bílek z Patria.

Na trhu se hromadí farmy k prodeji také kvůli přirozenému stárnutí generace zemědělců, kteří podniky transformovali a řídili od začátku 90. let. Mnozí nenašli pokračovatele v mladé generaci a firmu prodávají. Snazším cílem pro nájezdníky jsou podniky z roztříštěnou majetkovou strukturou. Přitom je podle Bílka zjevné, že na tomto stavu vydělávají kupci, kteří se mnohdy pokoušejí farmy vykoupit za zlomek skutečné ceny.

„Zemědělské podniky se od doby transformace výrazně zhodnotily. Jen nárůst ceny půdy od 90. let byl z pěti korun za metr čtvereční až na 35 až 40 korun. Jenomže v bilancích podniků to vůbec není vidět a někteří podílníci stále věří nabídkám na úrovni nominální hodnoty akcií nebo i pod ní, ale tato hodnota nemá s tržní hodnotou nic společného,“ dodal Bílek.