Stárnutí v Česku stát ekonomicky nezvládne, říká odborník

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Rozvoj medicíny a přístup ke kvalitní zdravotní péči jsou hlavními příčinami toho, že průměrný dožitý věk v Evropě roste. Česko není výjimkou, takzvaná střední délka života činí letos podle Českého statistického úřadu u mužů 77 let a u žen dokonce 83 let.

Úplně jinak však vypadá číslo popisující věk, kterého se v Česku průměrně dožíváme ve zdraví. To znamená bez toho, aby vážné nemoci významně ovlivňovaly to, jak žijeme. V průměru je to zhruba 62 let.

Vyhlídky na stáří prožité v nemoci a celkově špatném zdravotním stavu nejsou pro nikoho lákavé. A nutno podotknout, že jsou také drahé – pro domácí rozpočet i pro ten státní.

Podle Lukáše Knappa, člena představenstva společnosti Global Partner indicie napovídají tomu, že stárnutí v Česku stát ekonomicky ani personálně nezvládne.

„Z ekonomického pohledu vidíme dlouhodobě nárůst výdajů na příspěvky na péči a podobně. Obávám se, že problém bude ale také personální. Česko nebude mít dostatek personálních zdrojů, které by byly schopné zajistit rostoucí poptávku po péči ve stáří,“ uvedl v Byznys Clubu SZ Byznys.

Predikci potvrzuje také vedoucí produktového managementu životního pojištění Kooperativy Štěpán Minařík. „Neexistuje scénář, kdy by situace mohla být do budoucna stejná nebo lepší, než aktuálně je. Demografický vývoj nelze obejít a ten mluví jasně. V mladších generací bude stále méně lidí, které budou pracovat, zároveň bude také méně lidí, kteří se budou moci věnovat domácí péči, například o své rodiče,“ uvedl.

Zajištění na stáří by tak podle ředitele divize Alzheimer Home v Penta Hospitals Ivana Černovského měla stále častěji padat na vlastní zodpovědnost obyvatel.

„Myslím si že zodpovědnost bude stále častěji padat na samotné občany. Měli bychom se na to více individuálně připravovat, snažit se o prevenci,“ uvedl Ivan Černovský.

Zásadním problémem v otázce péče o seniory jsou podle vedoucího produktového managementu životního pojištění Kooperativy Štěpána Minaříka jsou také dostupné kapacity služeb.

„V regionech velmi chybí sociální péče za regulovanou cenu, která je dnes stanovena na 155 korun za hodinu,“ uvedl.

Podle ředitele divize Alzheimer Home v Penta Hospitals Ivana Černovského se kapacitní problém projevuje například i v lůžkové péči. Podle dat Ministerstva práce a sociálních věcí, není v Česku ročně uspokojeno 65 tisíc žádostí o pobytovou sociální službu.

„Jeden člověk samozřejmě těchto žádostí může rozeslat více. Realistický odhad tedy je, že služby, kterou objektivně žadatel potřebuje, se ročně nedočká zhruba 15 až 20 tisíc lidí. Lhůta, než zájemce sociální službu dostane, trvá minimálně měsíce, někdy i více,“ uvedl expert.

Podle člena představenstva společnosti Global Partner Lukáše Knappa nepomáhá ani výrazná nepřehlednost celého systému. „Síť nabízených služeb je dnes pro seniory velmi nepřehledná. Jakmile se klient dostane do problémů, velmi často neví, jaké možnost řešení v konkrétních chvíli má,“ uvedl v debatě SZ Byznys.

Záznam moderované debaty si můžete pustit v úvodu tohoto článku.

Partnerem Byznys Clubu je pojišťovna Kooperativa.