Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
„V České republice určitě stále chybějí důležitá protipovodňová opatření. V našem blízkém okolí například vodní dílo Skalička, které by podstatně ovlivnilo průtok na Bečvě,“ říká Martin Frgala, starosta dvoutisícové obce Troubky, která se stala nešťastným symbolem záplav v roce 1997. V obci tehdy zemřelo devět lidí a zůstaly z ní trosky.
Někteří čekají, jiné chránit nejde
Samotné Troubky, které leží na soutoku Bečvy s Moravou, na protipovodňovou ochranu čekají už 27 let. Loni se daly věci do pohybu, když obec, Povodí Moravy a Olomoucký kraj podepsaly memorandum o spolupráci, které otevřelo cestu k výstavbě megaprojektu na ochranu malé obce za 600 až 700 milionů korun.
Povodně v ČR 2024
Většina území Česka v polovině září 2024 bojovala s povodněmi a následky živlu. Domácnosti byly evakuovány a řada domů zničena, velká voda usmrtila šest lidí.
Aktuálně: Jak pomoci | Krizové linky | Jak vyřídit pojistku | Co s vytopeným domem | Škody na mapě | Proč povodně přišly
Mohlo by vás zajímat: Co dělat při povodních | Evakuační zavazadlo | Povodňové stupně | Stoletá voda | Tisíciletá voda | Povodně 2002 | Povodně 1997 | Povodně v Evropě | Česko před povodní a po ní | Oběti i škody povodňové historie
V rámci projektu vzniknou okolo Troubek nové hráze, protipovodňové zdi, navýší se současné hráze a kvůli komplikovanému podloží vzniknou i protivztlakové studně, odvodňovací příkopy a další opatření. Výstavba by mohla začít v roce 2027.
Troubky v roce 2022.
„Ideální by bylo, kdyby to stálo už dnes. Doufáme, že povodeň nenastane. Předpověď není pozitivní,“ líčí starosta. Na nejhorší se připravují tamní hasiči, podnikatelé, kteří přivezou písek, i místní, kteří se chystají plnit pytle.
Extrémní srážky hrozí v Jeseníkách, kde se také při minulých povodních kulminovala voda, následně splavená do nižších poloh a měst. V oblasti má podle aktuální předpovědi napršet přes 300 milimetrů na metr čtvereční.
Jedněmi z prvních na ráně jsou obce v okolí Šumperka. Mezi ty rizikové, z nichž některé nemají dokončená protipovodňová opatření, zařadil starosta Miroslav Adámek obce postižené i v roce 1997, například Vikýřovice, Rapotín, Velké Losiny, Sobotín, Jindřichov a Hanušovice.
„Nedokážu posoudit, zda chybí, protože to někdo podcenil. Řada obcí staví už druhou etapu opatření. Pro obce do 250 lidí je to obrovská finanční zátěž a je obdivuhodné, že do toho obce šly. Nikdy nelze stoprocentně ochránit každého. Výkyvy počasí jsou velké, ať už jde o tornádo na jižní Moravě nebo požáry v Hřensku,“ řekl.
Protipovodňová ochrana zatím chybí také v části Brna, riziku záplav je vystaveno 25 tisíc místních obyvatel.
NKÚ: „Přírodních“ protipovodňových opatření je málo
Hospodaření s prostředky na posilování protipovodňové ochrany v letech 2016 až 2018 hodnotil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). V tomto čase rozdělily Ministerstvo zemědělství a resort životního prostředí na účely ochrany každý rok kolem 1,4 miliard korun, což odpovídalo pouhé třetině předpokládaných investic. „Více než polovina opatření, která Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí navrhovaly na léta 2015 až 2021, tak do konce roku 2021 ani nezačne. MŽP se zároveň nedaří prosazovat přírodě blízká protipovodňová opatření. V aktivních záplavových zónách se navíc stavělo,“ konstatoval NKÚ.
Současně dodával, že většina prostředků čerpaných na ochranné protipovodňové stavby putuje z rozpočtu resortu zemědělství.
„Přírodě blízkých stavebních opatření, která podporuje MŽP z peněz EU, je málo. Podle Evropské agentury pro životní prostředí jsou přitom přírodě blízká opatření efektivní i z pohledu nákladů. MŽP se ale nedaří je prosadit. Státní podniky, které mají jednotlivá povodí na starosti, dávají přednost čerpání peněz z rozpočtu MZe na technická opatření, jako jsou například stavby hrází, stabilizační úpravy toků a podobně,“ stojí ve zprávě.
Podle Karla Drbala z Výzkumného ústavu hydrometeorologického T. G. Masaryka je v ČR několik obcí, které se nemohou účinně bránit ani stoleté vodě. „V těchto případech je obtížné přijmout strukturální opatření, protože například výstavba ochranných hrází by ve výsledku znamenala kruhovou ochranu, respektive prstenec hrází,“ popsal. Jak naznačil, jinou možností je ochrana jednotlivých objektů v rizikové zóně – například použití voděodolných materiálů, umístění citlivých technologií elektřiny nebo plynových kotlů výš apod.
Za nerozumné ale označil požadavky na rozvoj některých obcí, které mají zkušenosti s katastrofálními povodněmi. „Jedná se o snahy rozšiřovat rozlohy zastavěných ploch, i když je zřejmé, že jsou a budou vystaveny povodňovému nebezpečí. Uvedené snahy nepovažuju za rozumné,“ uvedl.
Investice za desítky miliard
Vláda ve středu varovala před extrémními dešti a podle některých scénářů by se mohla opakovat situace jako při povodních v roce 1997. V pátek a o víkendu zasáhnou zejména východní polovinu České republiky.
Osmisetletá voda na Moravě v roce 1997 usmrtila padesát lidí. Zaplavila 12,5 tisíce kilometrů čtverečních, zničeno bylo 29 tisíc domů. Škody na majetku dosáhly téměř 63 miliard korun. Voda měla extrémní sílu, brala s sebou až metrové kameny a některé řeky se rozlévaly až do vzdálenosti čtyř kilometrů. Hladina řeky Moravy vystoupala o dva až šest metrů.
V Holasovicích vznikla ochranná hráz na řece Opavě na okraji zástavby. Dokončila se v roce 2021 a stála 106 milionů korun.
Od té doby však Česká republika, i s podporou fondů EU, investovala obrovské prostředky do protipovodňových opatření. Vynaložené částky dosahují řádu desítek miliard korun. Ministerstvo zemědělství uvedlo, že od roku 2002 se realizovalo téměř tisíc protipovodňových opatření za 31 miliard Kč.
Povodí Moravy, jeden z pěti hlavních správců vodních toků, od roku 1999 do roku 2018 investovalo 4,7 miliardy korun a poté započaly další investice za 1,1 miliardy korun. Takzvaná IV. etapa protipovodňových opatření, která má ochránit také jižní zástavbu města Olomouc, se rozjela letos na jaře. Práce skončí v prosinci 2025.
Z velké části například vznikla protipovodňová ochrana Olomouce a další opatření v horní části řeky Moravy. Podle Povodí Moravy už jejich efektivitu potvrdily povodně v roce 2010 a v roce 2020. Část investic mířila do hrází, které mohou zadržet vodu a snížit odtok řek ze stovek metrů krychlových za sekundu na desítky metrů. Zrekonstruovala se například vodní díla Karolinka, Koryčany, Fryšták, Bystřička Vranov, Opatovice a Boskovice.
Vodní dílo Šance na řece Ostravici má 65 metrů na výšku a řadí se k nejvyšším hrázím v ČR. Dílo stálo půl miliardy korun.
Podobné úpravy probíhaly a dál probíhají i v rámci ostatních Povodí. Mimo městská obydlí se okolí některých řek upravuje tak, aby se voda rozlévala v místech, kde nehrozí vysoké škody. Část investic šla do systému přesnější předpovědi počasí a sběru dat z toků a přehrad. Data z měrných profilů se aktualizují každých deset minut.
„Na celém Povodí Odry se situace od roku 1997 extrémně zlepšila. Investovali jsme miliardy korun,“ shrnula Šárka Vlčková, mluvčí Povodí Odry. Mezi největší projekty patří modernizace vodního díla Šance za téměř půl miliardy korun, které chrání například Frýdlant nad Ostravicí.
