Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Česko se po varování meteorologů připravuje na nejhorší záplavy od roku 1997 a 2002. Na některých místech může spadnout až 400 litrů vody na metr čtvereční. Lidé se na povodně začali připravovat dopředu. Dříve se přitom povodně kvůli technickým modelům nedaly predikovat zdaleka tak včas.
Při katastrofě v roce 1997 bylo v Česku pouze 30 hydrometeorologických stanic, které reportovaly každou hodinu profesionálem naměřený srážkový úhrn. Existovali dokonce i dobrovolní pozorovatelé, kteří bydleli poblíž a posbíraná data postupně telefonovali do Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Povodně v ČR 2024
Většina území Česka v polovině září 2024 bojovala s povodněmi a následky živlu. Domácnosti byly evakuovány a řada domů zničena, velká voda usmrtila šest lidí.
Aktuálně: Jak pomoci | Krizové linky | Jak vyřídit pojistku | Co s vytopeným domem | Škody na mapě | Proč povodně přišly
Mohlo by vás zajímat: Co dělat při povodních | Evakuační zavazadlo | Povodňové stupně | Stoletá voda | Tisíciletá voda | Povodně 2002 | Povodně 1997 | Povodně v Evropě | Česko před povodní a po ní | Oběti i škody povodňové historie
„Meteorologické modely v roce 1997 byly v podstatě v plenkách. Meteorologický model Aladin běžel v té době pár měsíců a rozlišení modelů, se kterými v té době byli schopni pracovat, se pohybovalo u nejpodrobnějších modelů někde okolo 15 km². Dneska jsme na 2,5 km, což znamená, že se daleko lépe simuluje spousta jevů a procesů. Staré modely v roce 1997 vůbec neviděly pohoří, protože pro ně byla česká pohoří příliš malá,“ popisuje hydrometeorolog Jan Daňhelka.
Podle Daňhelky dnešní globální modely, které počítají na úrovni celé zeměkoule, dokážou vystihnout řadu efektů. Podle nich je možné určit, které místo bude nejpostiženější.
Trochu jiná situace byla v případě povodní v roce 2002. „V roce 2002 byly dvě povodňové vlny. První povodeň, která zasáhla zejména jižní Čechy, byla opravdu predikovaná s poměrně malým předstihem. Velice rychle došlo k vytvoření tlakové níže nad Rakouskem, a předstih předpovědi byl tedy velice krátký,“ říká hydrometeorolog Petr Šercl z oddělení povrchových vod ČHMÚ.
V případě druhé povodně, která zasáhla Prahu, ale Šercl vidí podobnost se současnou situací. „Bylo možné se připravit a předvypustit nádrže, jako se děje třeba teď,“ dodává.
Dnes hlavně globální a lokální modely
V současnosti je princip prognózy založený na meteorologických předpovědních modelech, které na základě aktuálního stavu atmosféry simulují, co nastane v budoucnu. „Jsou to velice složité a fyzikálně založené počítačové programy. Na začátku se posbírají data, která jsou potřeba, jaký je aktuální stav tlaků. Existují tzv. meteorologické balony, kdy se vezme balon, na který se pověsí sonda, vypustí se a vyletí do nějakých 30 km vysoko. Měří celou svoji cestu a zjišťuje, jaký je tam tlak, rychlost větru, vlhkost a teplota vzduchu,“ popisuje dnešní měření Daňhelka.
Přesnější informace o povodňové situaci pak počítají lokální modely, které se blíže dívají na to, co se děje v Evropě. „ČHMÚ provozuje lokální meteorologický model hladin, který počítá celou Evropu tak, aby Česká republika byla pokud možno uprostřed dění. Co se děje mimo Evropu, si přebírá z globálního modelu a upřesňuje výpočet v daleko větším rozlišení nad Evropou. My dle toho koukáme na to, co to udělá na území České republiky,“ doplňuje Daňhelka.
- Stupeň bdělosti – vyhlašuje se při stoupání vodní hladiny, je potřeba věnovat toku zvýšenou pozornost.
- Stupeň pohotovosti – vyhlašuje se ve chvíli, kdy vzniká sama povodeň, voda na některých místech se rozlévá, ale mimo obydlená území, například na pole. Zasedá povodňová komise.
- Stupeň ohrožení – voda začíná ohrožovat obydlená místa, hrozí nebezpečí ohrožení majetku a životů v místě, kde se voda rozlévá. Může se vyhlásit také ve chvíli, kdy například hrozí protržení vodního díla.
Numerické modely na predikci záplav a povodní se hodně liší. Predikce od přívalových povodní je odlišná od povodně velkoplošné, kdy se dá informace říct s větším předstihem. „My můžeme předpovědět, že budou silné bouřky, které mají potenciál. Říct ale konkrétně, kde se vyskytnou a který vodní tok bude postižený, dokážeme až v okamžiku, kdy už vidíme, že padají srážky v případě velkoplošné povodně,“ říká Daňhelka.
Podle Šercla se na českém území hodně využívá model Aladin, který počítá maximálně na tři dny dopředu, je ale podrobnější. Pro dlouhodobější předpovědi se poté využívá evropský model z Evropského centra v Readingu nebo popřípadě americký model. „Hodně se také využívá pro prognózy třeba německý model Icon, kde je předpověď delší než tři dny. Tyhle velkoplošné modely dokážou velice solidně předpovědět regionální srážky,“ doplňuje.
Důležitá je spolupráce
Daňhelka poté doplňuje, že důležité je ale fungování celého, nejen meteorologického, systému. „Existuje jednak systém zvládání povodní, který je definovaný vodním zákonem. Pak jsou tady samozřejmě instituce krizového řízení a integrovaného záchranného systému, se kterými jsme velice úzce spojeni. Veškeré výstrahy, které vydáváme, nešíříme napřímo, ale směrem k jednotlivým místním povodňovým orgánům a krizovým orgánům,“ říká.
Veřejnost se o povodních a podobných situacích dozvídá nejčastěji přes média. Rovněž je ale možné získávat informace prostřednictvím aplikace, kterou hydrometeorologové připravili. „Máme udělanou aplikaci speciálně cílící na starosty, aby selektivně dostávali některé informace. Starostové se mohou zaregistrovat a dostávají tam potom výstrahy, které se týkají přímo jejich obce. Upozornění dostávají formou SMS zprávy,“ doplňuje Daňhelka.
Podle odborníků ale ty nejzásadnější informace v případě povodní jdou přes složky integrovaného záchranného systému a zástupců ČHMÚ, kteří jsou členy všech krajských povodňových komisí.
„My máme regionální pracoviště celkem v sedmi místech Prahy plus bývalé kraje. Místní lidé se fyzicky účastní zasedání jednotlivých krajských povodňových komisí, kde přinášejí veškeré informace, vysvětlují a interpretují je tak, jak je potřeba na krajské úrovni zasáhnout. Směrem k obcím už nedokážeme tolik dosáhnout, protože těch obcí je příliš mnoho, abychom se k nim dokázali dostat. Ale samozřejmě oni čerpají informace prostřednictvím krajů a my jim dáváme ty výstrahy,“ uzavírá Daňhelka.