Hlavní obsah

BIS varovala před politikem TOP 09. Šlo o miliardy na zničenou krajinu

Foto: TOP 09

Tomáš Tesař odešel z postu náměstka Ministerstva životního prostředí letos v červenci. Ale ne zcela dobrovolně.

Náměstek ministra životního prostředí Tomáš Tesař prosadil plán, který by podle kritiků ušetřil těžařům miliardy. Tesař chtěl, aby se o měsíční krajinu po hnědouhelných lomech postarala sama příroda. A ne těžaři.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Tomáš Tesař, politik TOP 09, musel odejít z postu náměstka na Ministerstvu životního prostředí kvůli případu rekultivace uzavíraných severočeských hnědouhelných dolů.

Seznam Zprávy už v pondělí napsaly, že před Tesařovým působením na ministerstvu varovala vládu Bezpečnostní informační služba (BIS). Následně zasáhla předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. A Tesař funkci složil –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ oficiálně dohodou.

Podle více zdrojů Seznam Zpráv se informace kontrarozvědky týkaly Tesařova angažmá v obnovení krajiny zničené těžbou hnědého uhlí v Ústeckém kraji.

Podle dlouhodobých plánů, schválených už v 90. letech, ukládali těžaři část výdělků na speciální konto, z něhož pak měli naspořené miliardy použít na rekultivaci. Tedy na to, aby měsíční krajinu nahradila jezera, lesy nebo pole.

Tesař ale jako náměstek prosazoval, aby se o rekultivaci postarala především sama příroda. A odborníci na životní prostředí s tím souhlasili, stejně jako před časem vláda, která loni schválila příslušné kroky.

Nechme to přírodě

Tahle přirozená obnova krajiny by se týkala lomu Československé armády o rozloze jedenácti kilometrů čtverečních, lomu Vršany nebo lomu Bílina, kde těží, či těžila skupina Sev.en miliardáře Pavla Tykače.

Foto: David Neff, Seznam Zprávy

Náměstek Tesař prosadil, aby v lomu ČSA například vzniklo jezero přírodní cestou. A nemuselo se roky budovat a napouštět.

„Konečně se podařilo změnit plány, které byly neudržitelné. Bude v nich významně zastoupena přírodní obměna území, což je ve světě osvědčený způsob. Byli jsme k tomu dotlačeni, protože původní výpočty z 80. let už neplatí,“ vysvětloval loni náměstek Tesař v rozhovoru pro Hospodářské noviny. Změnu zdůvodňoval mimo jiné tím, že kvůli klimatické změně ubývá vody a napouštění jezer by trvalo desítky let.

Podle zastánců původních plánů na rekultivace, především z řad místních lidí, znamenaly Tesařovy kroky hlavně úsporu pro těžaře a jejich fond určený na zahlazení následků těžby.

Spolek Krajina budoucnosti z podkrušnohorské obce Vysoká Pec, ležící v sousedství lomu ČSA, loni na základě podkladů pro rozhodnutí vlády spočítal, že rekultivace by stála mezi osmi až devíti miliardami. Zatímco Tesařův záměr –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ kdy se o většinu postará příroda –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ přibližně dvě a čtvrt miliardy.

„Celá záležitost navrhovaných řešení je jen jednostranně výhodná pro těžební společnosti, ale značně nevýhodná pro stát a hlavně pro obyvatele těžbou postiženého regionu,“ napsal spolek letos v dubnu ministru průmyslu Jozefu Síkelovi (za hnutí STAN). Dokument mají Seznam Zprávy k dispozici.

Tesař argumentoval tím, že těžaři část rekultivačních peněz vloží na konto a z něj budou obce dostávat příspěvky na různé projekty.

Ministr plán podpořil

Ministr Petr Hladík (KDU-ČSL) letos v únoru svého náměstka podpořil a vše označil za takzvanou win-win situaci. To znamená řešení, z něhož budou mít užitek všichni.

„Je to vlastně nejlepší win-win situace, kdy těžařská firma dostojí svým závazkům, příroda se postará o obnovu území a místní obce získají prostředky na svůj rozvoj po ukončení těžby. Půjde o obce, které se nachází ve stejném katastru jako lom ČSA,“ reagoval ministr Hladík (KDU-ČSL).

Pro Seznam Zprávy Hladík odmítl o detailech Tesařova odchodu z ministerstva mluvit. Nechtěl odpovědět ani na otázku, jestli mu informace BIS přišly znepokojivé.

Podle ověřených informací, které Seznam Zprávy napsaly také už v pondělí, prošetřuje Tesařovy náměstkovské aktivity i policie. Není ale jasné, jestli je to rovněž v souvislosti s rekultivacemi.

Doporučované