Hlavní obsah

Lidé tomu nerozumí, říká šéf ovocnářů o kritice odškodného

Hostem Ptám se já byl předseda Ovocnářské unie Martin Ludvík. Video: Seznam Zprávy

Článek

Pěstitelé ovoce mohou získat mimořádnou podporu téměř půl miliardy korun za škody, které jim způsobily jarní mrazy. Pomoc ve středu schválila vláda. Dostanou ji i nepojištění. Proč má stát soukromým podnikatelům pomáhat?

Hostem Ptám se já byl předseda Ovocnářské unie Martin Ludvík.

Ovocnáři letošní škody na úrodě způsobené mrazem označují na jedny z nejhorších za sto let (a odhadují je na 1,3 miliardy korun). Podle předsedy Ovocnářské unie Martina Ludvíka podpora schválená vládou umožní sadařům založit novou úrodu, přežít a vyhnout se kácení sadů. Peníze by měly pokrýt asi jednu třetinu faktických škod.

Mimořádnou podporu ve výši téměř půl miliardy korun schválil kabinet ve středu. Státní zemědělský intervenční fond mezi ovocnáře rozdělí 15 milionů eur (tedy zhruba 378 milionů korun) z unijního rozpočtu a 100 milionů korun, které přidá Česko (ty nepůjdou jen ovocnářům, ale i třeba na zmírnění škod do lesních školek). Zemědělci by měli peníze dostat nejpozději do konce ledna příštího roku.

„Ty peníze bychom stejně odvedli do Evropské unie, vyčerpal by je jiný stát. My jsme na ně měli nárok, splnili jsme parametry a s českým rozpočtem to nesouvisí. Ovocnáři budou čerpat z českého rozpočtu 50 milionů. A díky tomu, že nebudou sklízet normální úrodu, nebudou moct čerpat jiné zdroje, které v podstatě zase v rozpočtu zůstanou, tak ovocnáři nestáli státní rozpočet přímo ani korunu,“ bránil odškodné Ludvík.

Podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) dostanou podporu pěstitelé, kteří evidují minimálně padesát procent škod. Celkem by mělo jít o zhruba 600 subjektů. Při vyplácení kompenzací stát zvýhodní ovocnáře se sjednaným pojištěním. Nepojištění dostanou podporu poloviční.

Jak se letošní mrazy promítnou do cen na tuzemském trhu? Je fér, aby peníze dostali i nepojištění? A jak výnosné dnes je v Česku dělat byznys s ovocem?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 Kolik ovoce letos ovocnáři v Česku sklidí, jaká bude úroda? - Letos předpokládáme, že letošní úroda bude velmi nízká, odhadujeme ji zhruba na úrovni 30 tisíc tun. Běžně se sklízí někde mezi 130 a 150 tisíci tunami, to znamená, že ta letošní úroda a ovoce bude někde na úrovni 25 až 30 procent nějakého dlouhodobějšího normálu.

2:00 Je tedy ta finanční injekce v podobě schválené podpory nutná? - Myslím si, že ano. Je potřeba si uvědomit, že se prakticky téměř výhradně jedná o zdroje Evropské unie. Jsme na společném trhu Evropské unie, máme společnou zemědělskou politiku, která s takovými záležitostmi počítá. Evropská unie má zřízený fond krizí a rizik, u kterého se za určitých podmínek mohou jednotlivé státy pro své pěstitele ucházet o takovou pomoc, zejména u rizik, která jsou buď nepojistitelná nebo těžko pojistitelná. A ta pomoc, o které my se bavíme, byla poskytnuta na základě evropské legislativy a nejenom v České republice, ale také v Polsku a Rakousku.

3:00 Zaznamenal jste emoce, které vládní pomoc vyvolala? Protože se strhla poměrně velká vlna negativních reakcí ze strany lidí, kteří prostě nerozumí tomu, proč vláda posílá půl miliardy korun soukromým podnikatelům, potažmo i takovým podnikatelům, kteří, byť mohli, se nepojistili na škody, o kterých teď hovoří. - Řekla jste to naprosto přesně. Pokud tam emoce jsou, tak hlavně proto, že lidé té problematice nerozumí. Česká vláda neposkytla půl miliardy korun ovocnářům, česká vláda přispěla 100 milionů na kofinancování, z toho 50 milionů vůbec není určeno ovocnářům. To v médiích úplně zaniklo. To je na škody, které byly způsobený mrazem ovocným školkařům a lesním školkařům, které není možné platit z rozpočtu Evropské unie. Takže ovocnáři dostali pouze 50 milionů a paradoxně tuto částku stát ušetřil na jiných podporách, které ovocnáři běžně dostávají.

6:00 My jsme k těm 380 milionům dostali 50 milionů ze státního rozpočtu. A v Polsku, které obdrželo více než 900 milionů z evropských fondů, v úterý vláda schválila 200procentní kofinancování a z vlastních zdrojů přidala dalších 1,9 miliardy korun. Takže polští ovocnáři budou rozdělovat 2,8 miliardy korun, z toho tedy dvě třetiny z národních zdrojů.

6:30 A to znamená co, že bychom vás měli litovat, že jste dostali méně než Polsko? - Já to konstatuji jako fakt. Každý stát se k tomu nějak staví, Polsko je agrární země, která má velmi silnou agrární lobby, podporuje svoje zemědělce, je to pro ně priorita, je to zemědělský stát. V České republice není priorita obecně zemědělství. To nakonec vidíme na výši podpor, které tady jsou. Jsme průmyslová země, a tak to prostě vypadá. A proto k nám také valnou většinu ovoce dovážíme.

6:00 Ale vždyť evropské peníze se taky počítají, jsou to veřejné zdroje. - Evropská unie má tu politiku nastavenou víceméně dotačně hodně pro oblast zemědělství. (…) Ale zcela zásadní je, aby to bylo průřezově, aby se to týkalo všech zemí Evropské unie. My máme největší problém s tím, že kromě rozpočtu, který dává Evropská unie do zemědělství, potom dává poměrně velkou možnost jednotlivým členským zemím finanční prostředky ještě kofinancovat z národních zdrojů. A tady významně prohráváme s velkými agrárními zeměmi, právě jako je Polsko. Takže úplně souhlasím s tím, že společná zemědělská politika a její financování by měla projít nějakou zásadnější reformou.

7:00 Takže podle vás je fér, aby stát podpořil jenom určitý segment soukromých podnikatelů, kterým se nedařilo. - Mně například psal jeden výrobce šál a čepic, že když jsou teplé zimy, tak se mu byznys nedaří, protože lidé nekupují. Takže pokud samozřejmě v jiných zemích Evropské unie jsou tyto jednotlivé segmenty hospodářství podporovány v takových situacích, tak je zcela relevantní, aby i čeští výrobci, aby obstáli na trhu, takovou podporu požadovali. Stejně tak jako dostali podporu rakouští a polští ovocnáři.

7:30 A co jste, pane Ludvíku, tomu výrobci šál a čepic řekl? Řekl jste mu, aby si zasadil jabloně? - Tu příležitost má skutečně dneska každý. A tak jako ovocnáři opouští to svoje podnikání a pěstují o to více obilovin a řepky, protože je to i přes podporu, kterou občas dostanou, podstatně méně rizikové. Tak je to samozřejmě příležitost, aby se tohoto oboru a čerpání těch kompenzací klidně chopil kterýkoliv jiný podnikatel. Máme tady svobodu podnikání.

9:00 A co další výtka, že pomoc od státu dostanou i nepojištění ovocnáři, podnikatelé, kteří se pojistit mohli, ale prostě na tom chtěli ušetřit, a tak to pojištění neuzavřeli a teď natáhli ruku, chtějí pomoc od státu a stát jim tu pomoc dává. Je to fér? - Je potřeba na to odpovědět, abychom si nemysleli, že je možné pojistit úplně každé riziko, které v tom podnikání je. Standardně se pojišťuje riziko krupobití, riziko mrazu je pojistitelné pouze u čtyř druhů. A to jako doplňkové pojištění, a to právě u jablek, hrušek, jahod a borůvek.

11:00 Mohl se, nebo nemohl se každý z těch zemědělců, který teď má nárok na tu dotaci, pojistit, nebo ne? - Proti mrazům se pojistit nemohl, protože většina ovocných druhů u nás pěstovaných komerčně žádná pojišťovna nepojišťuje, tím myslím třešně, švestky, meruňky, broskve a tak dále.

11:30 Proč je tedy podpora rozdělena pro pojištěné a nepojištěné? - Obecně EU při rozdělování těchto prostředků říká, že vyšší kompenzaci a podporu má dostat ten, kdo je zodpovědný, alespoň u těch rizik, která se komerčně pojistí. - Proč by ti nezodpovědní vůbec měli mít nějakou kompenzaci? - To je samozřejmě otázka. Samozřejmě furt jsou to pěstitelé, asi by je stát neměl nechat úplně padnout.

14:10 Vy sám pojištěný jste? - Já pojištěný jsem. - A vám osobně nevadí, že z veřejných peněz pomáháte i vašemu konkurentovi, který chtěl třeba šetřit, nepojistil se a teď natahuje ruce a chce pomoct? - Ale on tu pomoc nedostane stejnou, já v tom problém nevidím. Ten stimul tam je takový, aby se nad tím zamyslel. Takže je to skutečně na něm. V uvozovkách trest a stimul tam je poměrně citelný.

15:30 A není tohle vzkaz, aby to pojištění zrušili? Že jim stejně stát pomůže? - Musíme se podívat na to, že to není standardní dotační nástroj. Takže že by se na to někdo díval takto zjednodušeně, se neobávám.

18:00 Úroda tady bude častěji poškozená klimatickými změnami. Tady se bude dále snižovat objem ovoce, které si dokážeme vypěstovat. A budeme stále více závislí na dovozu. Letošní rok ukáže. Často jsme byli obchodníky ubezpečováni, že ovoce nebo vůbec obecně potraviny dovezeme a že budou třeba i levnější. Tak my to v tom letošním roce budeme rádi sledovat, jak to bude s cenou jablek, a třeba na jaře příštího roku, až tu žádná tuzemská produkce nebude, jak se ty levné dovozy promítnou na spotřebitelských cenách.

21:30 Jaká cena jablek nás letos čeká? - Některé významné ovocnářské země jako Itálie, Francie nebo i oblasti kolem Portugalska, Španělska mají v podstatě normální úrodu. Ten mráz se týkal hlavně České republiky a Rakouska, částečně Polska, které je významným producentem. Ale v Polsku je snížení produkce jenom 25 procent, u nás je 80. Takže to taky není tak dramatické, čili já tady nevidím žádný důvod k tomu, aby ceny jablek extrémně rostly. K nějakému zvýšení asi dojde v řádu korun.

23:00 Pokud by docházelo k nějakému zásadnímu zvýšení cen jablek, tak je třeba se ptát obchodníků, protože česká jablka tu budou maximálně do konce roku. A po Novém roce se nás to v uvozovkách týkat nebude.

25:00 Když teď sledujete napjatá vyjednávání o státním rozpočtu, opravdu si neříkáte, že to třeba není na místě, že zrovna tenhle segment soukromého podnikání dostal půlmiliardovou veřejnou podporu? - Ty peníze bychom stejně odvedli do Evropské unie, vyčerpal by je jiný stát. My jsme na ně měli nárok, splnili jsme parametry a s českým rozpočtem to nesouvisí. Ovocnáři budou čerpat z českého rozpočtu 50 milionů. A díky tomu, že nebudou sklízet normální úrodu, nebudou moct čerpat jiné zdroje, které v podstatě zase v rozpočtu zůstanou, tak ovocnáři nestáli státní rozpočet přímo ani korunu.

Ptám se já, Marie Bastlová

Podcast Marie Bastlové. Hard talk rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Doporučované