Článek
Následuje obsah vložený z jiného webu. Zde jej můžete přeskočit.Přejít před obsah vložený z jiného webu.
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová představila složení své druhé „evropské vlády“. Do poslední chvíle ale řešila komplikace, např. výměnu francouzského kandidáta na eurokomisaře nebo nedokončený nominační proces ve Slovinsku. Termín oznámení už jednou odkládala.
Členy týmu jí v souladu s evropským právem určily členské státy, německá politička jim ale přiřadila tzv. portfolia, tedy oblasti evropských politik, za které budou jednotliví eurokomisaři zodpovědní. V její moci je i slučování některých dosavadních portfolií a vytváření nových.
Von der Leyenová od počátku usilovala o vyrovnaný počet žen a mužů v nové Evropské komisi, a žádala proto státy, aby jí vždy navrhly jednoho kandidáta a jednu kandidátku. To splnilo pouze Bulharsko. Například Slovinsko ale navrhlo ženu poté, co se původně nominovaný muž kandidatury vzdal. Konečný poměr tak je 16:11 ve prospěch mužů.
Celý tým musí ještě schválit Evropský parlament, což se očekává v průběhu října.
NOVÁ EVROPSKÁ KOMISE
Předsedkyně a místopředsedové
| NĚMECKO |
| Ursula von der Leyenová (65), předsedkyně |
| Vede Evropskou komisi od prosince 2019 jako první žena v této funkci. Začátkem letošního března získala oficiální nominaci Evropské lidové strany (EPP) pro kandidaturu na druhý mandát. Letos v červenci ji Evropský parlament v tajné volbě potvrdil na postu předsedkyně EK na další pětileté období. V prosinci 2013 se stala první ženou v čele německého ministerstva obrany. Vystudovala ekonomii a medicínu. Členkou německé Křesťanskodemokratické unie (CDU) je od roku 1990. V letech 2003 až 2005 byla poslankyní dolnosaského sněmu a ministryní zemské vlády. V letech 2009 až 2019 zasedala ve Spolkovém sněmu, v letech 2009 až 2013 byla ministryní práce a sociálních věcí, předtím od roku 2005 v první vládě Angely Merkelové ministryní pro rodinu, seniory, ženy a mládež. |
Ursula von der Leyenová.
| ŠPANĚLSKO |
| Teresa Riberaová (55), místopředsedkyně pro čistou, spravedlivou a soutěživou tranzici |
| Od ledna 2020 byla tato právnička a univerzitní profesorka čtvrtou místopředsedkyní španělské vlády, od července 2021 poté třetí místopředsedkyní vlády. Od roku 2018 je ministryní životního prostředí. V letech 2014–2018 byla ředitelkou Institutu pro udržitelný rozvoj a mezinárodní vztahy se sídlem v Paříži. V letech 2008–2011 zastávala funkci státní tajemnice pro změnu klimatu. Je členkou socialistické strany (PSOE), která se řadí k evropským socialistům (S&D). |
Teresa Riberaová.
| FRANCIE |
| Stéphane Séjourné (39), místopředseda pro prosperitu a průmyslovou strategii |
| Právník a politik hnutí Obnova francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, v letech 2021 až 2024 ho vedl. V letech 2019 až 2024 byl europoslancem, v letošních parlamentních volbách byl zvolen do francouzského Národního shromáždění. V lednu 2024 byl jmenován francouzským ministrem zahraničí. Nominaci na post eurokomisaře získal, když ze své funkce odstoupil původní nominant, dosavadní francouzský eurokomisař Thierry Breton, údajně kvůli osobním sporům s von der Leyenovou. |
Stéphane Séjourné.
| RUMUNSKO |
| Roxana Mînzatuová (44), místopředsedkyně pro lidi, dovednosti a připravenost |
| V minulosti byla poslankyní rumunského parlamentu a několik měsíců v roce 2019 působila na postu ministryně pro evropské fondy. Po několika letech strávených v soukromém sektoru byla letos zvolena do Evropského parlamentu. |
Roxana Mînzatuová.
| FINSKO |
| Henna Virkkunenová (52), místopředsedkyně pro technologickou suverenitu, bezpečnost a demokracii |
| V minulosti vedla několik finských ministerstev a od roku 2014 je poslankyní Evropského parlamentu, kde patří do EPP. Je členkou Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví. |
Henna Virkkunenová.
| ESTONSKO |
| Kaja Kallasová (47), místopředsedkyně, vysoká představitelka pro zahraniční a bezpečnostní politiku |
| Od ledna 2021 do července 2024 byla jako první žena premiérkou Estonska. V minulosti byla poslankyní estonského parlamentu a v letech 2014–2018 byla europoslankyní za Alianci liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE), dnes Obnova Evropy. Právnička Kallasová získala podporu prezidentů a premiérů zemí EU pro pozici šéfky unijní diplomacie. V této funkci by měla být zároveň i místopředsedkyní Komise. Její otec je bývalý estonský premiér Siim Kallas. |
Kaja Kallasová.
| ITÁLIE |
| Raffaele Fitto (55), místopředseda pro kohezi a reformy |
| Od října 2022 je ministrem pro evropské záležitosti, v minulosti byl europoslancem a místopředsedou frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR) a v letech 2008 až 2011 ministrem pro regionální záležitosti. |
Raffaele Fitto.
Řadoví eurokomisaři
| BELGIE |
| Hadja Lahbibová (54), eurokomisařka pro připravenost, zvládání krizí a pro rovnost |
| Od července 2022 je ministryní zahraničí. Bývalá novinářka loni čelila výzvám k rezignaci kvůli tomu, že udělila víza ruským a íránským delegacím, aby se mohly zúčastnit sjezdu starostů v Bruselu. Na obě země se přitom vztahují mezinárodní sankce. |
Hadja Lahbibová.
| BULHARSKO |
| Ekaterina Zacharievová (49), eurokomisařka pro startupy, výzkum a inovace |
| Vystudovaná právnička pracovala v letech 2017 až 2021 jako ministryně zahraničí. Předtím byla dva roky ministryní spravedlnosti. Do politiky vstoupila v roce 2009, kdy se stala ministryní regionálního rozvoje. |
Ekaterina Zacharievová.
| ČESKÁ REPUBLIKA |
| Jozef Síkela (57), eurokomisař pro mezinárodní partnerství |
| Ekonom a nestraník za STAN je od prosince 2021 ministrem průmyslu a obchodu ve vládě Petra Fialy. Působil 30 let v bankovnictví ve střední a východní Evropě, začínal v rakouské Creditanstalt a po fúzi s Bank Austria se stal ředitelem jejího korporátního bankovnictví v Česku. Poté byl i členem představenstva rakouské Erste Group. Působil mimo jiné jako ředitel Slovenské spořitelny, ukrajinské Erste Bank a vybudoval korporátní bankovnictví v České spořitelně. STAN patří v novém parlamentu do nejsilnější frakce, Evropské lidové strany (EPP). |
Jozef Síkela.
| DÁNSKO |
| Dan Jörgensen (49), eurokomisař pro energetiku a bydlení |
| Od roku 2022 je ministrem pro rozvojovou spolupráci a globální klimatickou politiku. V minulosti byl i ministrem energetiky a klimatu nebo zemědělství. V letech 2004–2013 byl poslancem Evropského parlamentu, jeho sociální demokraté se řadí k evropským socialistům (S&D) |
Dan Jörgensen.
| CHORVATSKO |
| Dubravka Šuicová (67), eurokomisařka pro Středomoří |
| Od roku 2019 je místopředsedkyní Evropské komise a komisařkou pro demokracii a demografii. V letech 2013 až 2019 byla europoslankyní. V letech 2001–2009 zastávala post starostky Dubrovniku. Její Chorvatské demokratické společenství (HDZ) je součástí EPP. |
Dubravka Šuicová.
| IRSKO |
| Michael McGrath (48), eurokomisař pro demokracii, spravedlnost a vládu práva |
| V letech 2022 až 2024 byl ministrem financí za stranu Fianna Fáil, která se řadí k liberálům (Obnova Evropy). V letech 2020 až 2022 působil jako ministr pro veřejné výdaje a reformy a od roku 2007 je poslancem irské dolní parlamentní komory. |
Michael McGrath.
| KYPR |
| Kostas Kadis (56), eurokomisař pro rybolov a oceány |
| V letech 2007 až 2008 byl ministrem zdravotnictví, v letech 2014–2018 ministrem školství a kultury a v letech 2018–2023 vedl ministerstvo zemědělství, rozvoje venkova a životního prostředí. |
Kostas Kadis.
| LITVA |
| Andrius Kubilius (67), eurokomisař pro obranu a vesmír |
| Zatím nebyl oficiálně navržen, jeho jméno zmiňují servery politico.eu nebo euractiv.com, uvedla ČTK. Vědec a zkušený politik, který byl v letech 1999–2000 a 2008–2012 litevským premiérem. Od roku 2019 je europoslancem. Vedl také středopravicovou stranu Vlastenecký svaz – Litevští křesťanští demokraté, která se na evropské úrovni řadí k EPP. |
Andrius Kubilius na fotografii z roku 2017.
| LOTYŠSKO |
| Valdis Dombrovskis (53), eurokomisař pro ekonomiku a produktivitu |
| Bývalý premiér z let 2009–2014 a bývalý europoslanec byl v letech 2014 až 2019 eurokomisařem pro euro a sociální dialog. V roce 2014 byl dokonce kandidátem lidovců (EPP) na funkci šéfa Evropské komise. Od července 2016 měl na starosti také portfolio finančních služeb. V roce 2019 se stal místopředsedou Evropské komise zodpovědným za „ekonomiku, která funguje pro lidi". V roce 2020 převzal i oblast obchodu. |
Valdis Dombrovskis na fotografii z roku 2018.
| LUCEMBURSKO |
| Christophe Hansen (42), eurokomisař pro zemědělství a potraviny |
| V letech 2018–2023 působil jako europoslanec za EPP a v letech 2022 až 2023 byl kvestorem Evropského parlamentu. Od roku 2019 zastával funkci koordinátora EPP ve Výboru pro mezinárodní obchod byl také zpravodajem Evropského parlamentu pro dohodu o obchodu a spolupráci s Británií po brexitu. |
Christophe Hansen.
| MAĎARSKO |
| Olivér Várhelyi (52), eurokomisař pro zdravotnictví a dobré podmínky zvířat |
| Bývalý diplomat Várhelyi je od roku 2019 eurokomisařem pro sousedství a rozšíření. V minulosti pracoval na různých vedoucích postech na několika ministerstev, od roku 2015 byl maďarským velvyslancem při EU. Je nestraník. |
Olivér Várhelyi.
| MALTA |
| Glenn Micallef (34), eurokomisař pro mezigenerační spravedlnost, mládež, kulturu a sport |
| V letech 2020 až do letošního roku byl šéfem kabinetu maltského premiéra Roberta Abely. V minulosti pracoval na ministerstvu zahraničních věcí, před nástupem do funkce šéfa premiérova kabinetu, dělal Abelovi poradce pro evropské záležitosti. Je členem Labouristické strany, která se řadí k evropských socialistům (S&D). |
Glenn Micallef .
| NIZOZEMSKO |
| Wopke Hoekstra (48), eurokomisař pro klima, uhlíkovou neutralitu a čistý růst |
| Bývalý nizozemský ministr a někdejší zaměstnanec ropné společnosti Shell Hoekstra se stal eurokomisařem pro klima loni v říjnu poté, co z funkce kvůli kampani ve vnitrostátních volbách odstoupil Frans Timmermans. Hoekstra byl od roku 2022 šéfem nizozemské diplomacie a vicepremiérem, předtím byl ministrem financí. Tři roky vedl Křesťanskodemokratickou výzvu (CDA), která patří do EPP. |
Wopke Hoekstra.
| POLSKO |
| Piotr Serafin (50), eurokomisař pro rozpočet, boj s podvody a veřejnou správu |
| Od loňského prosince je polským stálým zástupcem při EU. V orgánech Evropské komise se tento ekonom a právník poprvé objevil v roce 2010, kdy byl jmenován zástupcem vedoucího kabinetu tehdejšího polského eurokomisaře pro finanční plánování a rozpočet Janusze Lewandowského. Poté byl například státním tajemníkem na ministerstvu zahraničí a v roce 2014 nastoupil na pozici vedoucího kabinetu tehdejšího předsedy Evropské rady Donalda Tuska, který je nyní premiérem. V letech 2020–2023 byl ředitelem odboru dopravy, telekomunikací a energetiky na Generálním sekretariátu Rady Evropské unie. Tuskova Občanská koalice (KO), vítěz letošních eurovoleb v Polsku, patří do EPP. |
Piotr Serafin.
| PORTUGALSKO |
| Maria Luís Albuquerqueová (56), eurokomisařka pro finanční služby a unii úspor a investic |
| Bývalá portugalská ministryně financí v letech 2013 až 2015. Vystudovala ekonomii na univerzitě v Lisabonu, kde následně i přednášela. Po porážce své strany ve volbách v roce 2015 ve funkci skončila a začala pracovat v soukromé sféře – v britské společnosti Arrow Global, která se zabývá správou pohledávek. |
Maria Luís Albuquerqueová
| RAKOUSKO |
| Magnus Brunner (52), eurokomisař pro vnitřní záležitosti a migraci |
| Od roku 2021 je ministrem financí. V minulosti byl poslancem Spolkové rady, horní parlamentní komory, za Rakouskou lidovou stranu (ÖVP), která se na celoevropské úrovni řadí k EPP. Byl také státním tajemníkem na ministerstvu životního prostředí a šéfem rakouského tenisového svazu. |
Magnus Brunner.
| ŘECKO |
| Apostolos Tzitzikostas (45), eurokomisař pro udržitelnou dopravu a cestovní ruch |
| Od roku 2013 působí jako guvernér řeckého regionu Střední Makedonie. V letech 2017–2020 byl místopředsedou a v letech 2020–2022 předsedou Evropského výboru regionů. Nyní je členem tohoto orgánu EU, ve kterém jsou zastoupeny místní a regionální orgány ze všech 27 členských států EU. Patří k evropským lidovcům. |
Apostolos Tzitzikostas.
| SLOVENSKO |
| Maroš Šefčovič (58), eurokomisař pro obchod, ekonomickou bezpečnost, meziinstitucionální vztahy a transparentnost |
| Bývalý diplomat je součástí unijní exekutivy od roku 2009. Nejprve zastával post komisaře pro vzdělání, kulturu a mládež. Poté byl v letech 2010–2014 místopředsedou Evropské komise a komisařem pro institucionální vztahy a administrativu. Po eurovolbách v roce 2019 si zachoval funkci místopředsedy EU a jako komisař dostal na starost interinstitucionální vztahy a prognostiku. Loni dostal na starost také Zelenou dohodu (Green Deal). V minulosti zastával řadu vedoucích funkcí na slovenském ministerstvu zahraničních věcí a v roce 2019 neúspěšně kandidoval v prezidentských volbách na Slovensku s podporou strany Směr-sociální demokracie (Směr-SD) současného premiéra Roberta Fica. |
Maroš Šefčovič.
| SLOVINSKO |
| Marta Kosová (59), eurokomisařka pro rozšíření |
| Původně vrcholová plavkyně a sportovní novinářka se později vydala na diplomatickou dráhu, zastávala post velvyslankyně ve Švýcarsku a v Německu. V roce 2022 neúspěšně kandidovala na slovinskou prezidentku. Na eurokomisařku ji Lublaň vybrala až po odstoupení Tomaže Vesela, zatím to ale neschválil výbor slovinského parlamentu, bez kterého se nominace neobejde. Slovinská opozice ji viní z vazeb na jugoslávskou tajnou policii, což Kosová odmítá. |
Marta Kosová.
| ŠVÉDSKO |
| Jessika Roswallová (51), eurokomisařka pro životní prostředí, odolnost vody a pro soutěživou a cirkulární ekonomiku |
| Vystudovaná historička a právnička je od října 2022 ministryní pro evropské záležitosti a pro severskou spolupráci. Umírněná koaliční strana, jejíž je členkou, patří k evropským lidovcům. |
Jessika Roswallová.
