Hlavní obsah

Ruská agrese si vybírá svou daň. Může ohrozit životy na opačném konci světa

Foto: Jan Novák, Seznam Zprávy

Největší podíl na znečištění pochází přímo z vedení války. Kyjev po ruském náletu.

Přesun vojenské techniky, výroba munice i rozsáhlé požáry vzniklé v důsledku bojů. V důsledku ruské války na Ukrajině vzniklo za dva roky asi 175 milionů tun oxidu uhličitého, tedy více, než ročně vyprodukuje řada vyspělých zemí.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Přes dva a půl roku trvající ruská válka na Ukrajině nepřinesla jen humanitární krizi a geopolitickou nestabilitu, ale přispívá i ke změně klimatu.

Kromě znečištění životního prostředí a poškození půdy na Ukrajině jsou přímým důsledkem konfliktu značné emise skleníkových plynů.

Poukazuje na to výzkum uskupení Initiative on GHG accounting of war (iniciativa zabývající se započítáváním válečných emisí skleníkových plynů), podle něhož klimatické náklady prvních dvou let války dosahují 175 milionů tun oxidu uhličitého.

To je pro představu více, než ročně vyprodukují velmi industrializované země, jako například Nizozemsko (v případě Česka jde ročně asi o 119 milionů tun uhlíkových emisí). Anebo škoda, jež by na klimatu způsobilo celoroční používání 90 milionů aut.

„Jde o zásadní číslo, když vezmeme v potaz, že zatímco se svět snaží snížit emise uhlíku, aby se vyhnul klimatické krizi, ruská agrese naopak vede k jejich výraznému zvýšení,“ popsal pro Seznam Zprávy autor studie Lennard de Klerk, který se věnuje výpočtům emisí skleníkových plynů.

Co ve válce vytváří emise

Největší podíl na znečištění pochází přímo z vedení války, přičemž palivo používané letadly, tanky či vojenskými nákladními auty představuje 41,9 milionu tun oxidu uhličitého (z toho 9,4 milionu tun připadá na bránící se ukrajinskou armádu).

K emisím notně přispívá rovněž výroba uhlíkově náročných výbušnin, munice, ale i budování obranných zdí podél frontových linií. Opomenout nelze ani palivo spotřebované spojenci při dodávkách vojenského vybavení napadené zemi.

Co dál přinese změna klimatu

Jakým způsobem změny klimatu vedou k častějším extrémům počasí? A co čekat do budoucna? Odpovědi jsme v podcastu 5:59 hledali v dílu s klimatologem Alešem Fardou:

Spotřeba pohonných hmot přitom s každým dalším měsícem války roste, a to jak na frontě, tak v zásobovacím řetězci ozbrojených sil.

Klimatickou daň si válka nevybírá jen bezprostředně, ale dopady budou negativně přispívat ještě dlouho po konci konfliktu. Rozsáhlé emise totiž bude tvořit i rekonstrukce země po škodách způsobených válkou.

Téměř třetina (asi 32 procent) emisí, které vzniknou v souvislosti s válkou, připadá na výstavbu či opravy zničených a poškozených budov, průmyslových zařízení a infrastruktury. Některé rekonstrukce navíc již proběhly a v některých případech byly nahrazené stavby opět zničeny.

Nezanedbatelné množství emisí tvoří také změny v mezinárodní letecké dopravě. Vzhledem k tomu, že se aerolinky musí vyhýbat leteckým prostorům nad Ukrajinou, Ruskem a Běloruskem, volí vzdálenější trasy. V důsledku toho se zvýšily emise nejméně o 24 milionů tun oxidu uhličitého.

Svůj podíl pak má také poškození energetické infrastruktury v obou zemích či emise související s dopravou více než pěti milionů Ukrajinců hledajících útočiště v Evropě, stejně jako pohyb milionu vnitřně vysídlených osob a Rusů prchajících ze země.

Ruská invaze na Ukrajinu přitom ještě přispěla k prudkému růstu vojenských výdajů, zejména v Evropě, a zvýšila poptávku po výbušninách, oceli a dalších uhlíkově náročných materiálech, což nevyhnutelně povede k růstu vojenských emisí.

Finančně se nyní již škody způsobené válkou dají vyčíslit na více než 32 miliard dolarů (730 miliard korun), jak vyplývá ze studie.

Velkou zátěž pro klima ostatně představují války po celém světě. Studie The Conflict and Environment Observatory (CEOBS) uvádí, že armády jsou zodpovědné za 5,5 procenta globálních emisí skleníkových plynů. Dohromady tak tvoří čtvrtého největšího znečišťovatele, před nimi už v žebříčku figurují pouze Čína, Indie a Spojené státy.

Jak experti došli k výsledkům?

Tým vedený odborníkem na hodnocení dopadů válečných konfliktů na klima Lennardem de Klerkem započítal do celkové částky veškeré emise, které vznikly během válčení nebo vzniknou během obnovy země. Odhad také nepočítal jen s emisemi oxidu uhličitého, ale i s ostatními skleníkovými plyny, jejichž množství pak přepočítal na ekvivalent oxidu uhličitého.

Autoři výzkumu tvrdí, že jde o zatím nejkomplexnější zmapování emisí války na Ukrajině. Sami ale zároveň připouští, že kompletní uhlíkovou stopu se ani jim vyčíslit nepodařilo.

Milion hektarů

Ukrajina již dříve čelila v souvislosti se změnami klimatu a přizpůsobení se jim výzvám. Válka nicméně schopnost země reagovat ještě zhoršila, protože poškodila životní prostředí, zničila infrastrukturu a uvrhla velkou část obyvatelstva do ohrožení chudobou a vysídlením, jak upozorňuje ve své studii think-tank Chatham House.

Ruské útoky poškodily také mnoho průmyslových zařízení, což vedlo k nekontrolovatelnému úniku chemických látek. Vedení bojů poškodilo také lesy a přírodní rezervace.

Zásadní škody na životním prostředí zanechaly rovněž požáry, jejichž počet se od začátku invaze výrazně zvýšil. Většina požárů se odehrála v blízkosti frontové linie, ale malé požáry se vymkly kontrole po celé zemi v důsledku přesunu hasičů. Celkem tak kvůli válce byl vypálen asi milion hektarů polí a lesů, což ve výsledku představuje asi 13 procent celkových emisí uhlíku.

Panují také obavy z poškození mořského ekosystému ruskými vojenskými operacemi v Kaspickém moři, které se po invazi na Ukrajinu znásobily. Při odpalování a detonaci raket se do moře dostávají znečišťující látky – chemikálie, úlomky i palivo. Podobné obavy se zmiňují i v případě Černého moře.

Černé moře

  • Černé moře, které omývá břehy dvou zemí Evropské unie – Bulharska a Rumunska – a dále Ukrajiny, Gruzie, Moldavska, Ruska a Turecka, má pro Moskvu strategický a hospodářský význam, zejména kvůli tranzitním trasám, které poskytuje.
  • V Černém moři leží významné energetické zdroje, včetně zásob ropy a zemního plynu. Země jako Rusko, Ukrajina a Turecko mají na těchto zdrojích zájem a aktivně je rozvíjejí, aby uspokojily své energetické potřeby.
  • Černé moře bylo dějištěm mnoha historických bitev a konfliktů a po staletí bylo hlavním ohniskem politických a vojenských aktivit. V současné době jsou v regionu významně vojensky přítomny země jako Rusko, Turecko a NATO, které aktivně usilují o udržení svých strategických zájmů v této oblasti.

V neposlední řadě se ruská armáda záměrně zaměřila na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, což rovněž vedlo k velkým únikům silných skleníkových plynů. Útoky byly nejintenzivnější v prvních měsících války, pokračují ale dodnes.

„Rusko by mohlo nejen klimatu přispět tím, že tuto válku ukončí, ale jak vidíme, to se v blízké době zřejmě nestane. Na Ukrajině se nicméně už teď hodně přemýšlí nad tím, jak obnovit zemi co nejvíce ekologicky, aby nebylo zapotřebí tolik oceli a cementu,“ popsal pro Seznam Zprávy de Klerk.

Klimatickou daň za vedení války si nicméně vybírají i státy globálního Jihu, na něž změny dopadají nejvíce. Značná část emisí způsobených válkou, konkrétně 27 procent, byla vypuštěna ve zbytku světa.

„Emise této války mohou způsobit záplavy v Bangladéši nebo také požáry v Amazonii, ale není možné najít přímou souvislost. Jednoduše válka klimatickou krizi jen zhoršuje, místo aby přispívala k jejímu řešení, a to tvoří největší obavy,“ osvětlil autor studie. „V naší poslední zprávě jsme vypočítali také škody na klimatu a došli jsme k téměř 33 miliardám amerických dolarů.“

Rusko klimatickou krizi záměrně ignoruje

Rusko ke zlepšení klimatu nepřispívá dlouhodobě. Země platí za čtvrtého největšího producenta skleníkových plynů – vypouští 4,6 procenta všech světových emisí. Ty pak v přepočtu na obyvatele patří k nejvyšším na světě: Jsou o 53 procent vyšší než v Číně a o 79 procent vyšší než v Evropské unii.

Přestože se za vlády Vladimira Putina země zavázala k dodržování klimatických cílů, všechny její kroky až doposud poukazují spíš druhým směrem. Na mezinárodním poli Moskva volí cestu minimální spolupráce. Konfliktem na Ukrajině pak podle expertů podkopává celosvětový boj za omezení globálního oteplování na 1,5 stupně Celsia.

Při diplomatických jednáních navíc Moskva dává najevo, že se zdráhá podporovat nové závazky, přísliby a další iniciativy, zatímco ty stávající nejsou plně realizovány, jak upozornila globální síť vědců Carnegie Endowment.

Doporučované