Článek
Pravidelné prohlídky u praktického lékaře mohou zachránit život, nebo přinejmenším ušetřit řadu zdravotních komplikací. Povědomí o prevenci a hlavně aktivní přístup k péči o zdraví ale v České republice stále pokulhává.
Kdy jít k praktickému lékaři a proč Češi stále podceňují preventivní prohlídky? Jaké chyby jako pacienti dělají a v čem selhává systém? Poslechněte si nový díl podcastu MUDr.ování, tentokrát s předsedou Sdružení praktických lékařů Petrem Šonkou.
Praktický lékař obvykle bývá tím, kdo své pacienty zná nejlépe a za kým s potížemi míříme na prvním místě. Nebo by to tak alespoň mělo být. Stále se stává, že pacienti „bloudí“ po specialistech a často bez vědomí svého praktického lékaře podstupují i zbytečná vyšetření. Možná i kvůli určitému chaosu ve zdravotnickém systému patří Češi k národům, kde mají lidé každoročně nejvíce návštěv u lékařů.
„V podstatě se dá říct, že aby ten člověk dostal to, co od systému potřebuje, tak musí udělat třeba třikrát víc návštěv, než musí udělat Rakušan pro totéž. To ale neznamená, že ti lidé mají lepší péči nebo že se jim zdravotníci více věnují. Naopak si myslím, že mnohdy je to na škodu věci a nezbývá potom tolik prostoru pro věci systematické, jako je prevence,“ říká v podcastu MUDr.ování Petr Šonka, předseda Sdružení praktických lékařů ČR.
S kým jsme si povídali?
MUDr. Petr Šonka je praktický lékař a předseda Sdružení praktických lékařů ČR. Vystudoval Lékařskou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci. Od roku 2003 je praktickým lékařem v Přešticích na Plzeňsku. Působí také v pracovních skupinách nebo odborných komisích Ministerstva zdravotnictví.
Jak často k lékaři?
Právě prevence vážných chorob je v českém zdravotnictví velkým tématem. Mnoho případů kardiovaskulárních chorob, selhání ledvin či onkologických onemocnění totiž bývá odhaleno pozdě.
„Máme asi 50% provyšetřovanost populace, to znamená, že půlka lidí na prevence prostě nechodí. Teď s novým systémem organizace práce pacienty i zveme a občas nás také někdo pošle do háje, že žádnou prevenci nechce,“ říká lékař.
Současně je podle něj nízká i účast přímo na screeningových programech, které mají za cíl včas odhalit nádorová onemocnění. „Asi stále nemáme tak dobře zafixováno, zejména u té starší generace, že je prostě dobré zůstat zdravý. Že je to ekonomicky výhodné a že je to důležitá věc. To povědomí je tady v České republice nižší než v západních zemích,“ dodává.
Magazín Seznam Zpráv
Cestování | Jídlo | Životní styl | Architektura | Historie
Rozvázané ruce
Do ordinace by lidé měli kvůli prevenci zavítat jednou za dva roky a podrobit se tak v podstatě „inventuře zdravotního stavu“. Lékař díky takové návštěvě projde nejen aktuální stav, ale také případná rizika do budoucna. Od letoška se k vyšetřením u praktiků přidal třeba i screening rakoviny prostaty. Kromě toho se zapojují i do pilotního projektu časného záchytu osteoporózy.
Významnou změnou je potom jak pro lékaře, tak pro pacienty zmírnění preskripčních omezení. V praxi to znamená, že praktik může předepsat preparáty, kvůli kterým dřív musel pacienta poslat k ambulantnímu specialistovi.
V Česku je v současné době registrováno přibližně 5000 léků, praktici ale doposud mohli předepisovat pouze polovinu z nich. Teď k nim přibylo dalších přibližně tisíc preparátů.
Podcast MUDr.ování
Rozhovory o zázracích medicíny s těmi, kdo za nimi stojí. Daniela Přádová zpovídá lékaře a odborníky z různých koutů zdravotnictví. MUDr.ování o všech podobách zdraví, aktuálních trendech i přelomových léčebných postupech poslouchejte každou středu na Proženy.cz.
Poslechnout si jej můžete také na Podcasty.cz či v podcastových aplikacích, jako jsou Spotify či Apple Podcasts, kde můžete MUDr.ování i odebírat.