Článek
Bohatství národa vytvářejí malé a střední firmy. Pokud to je pravda, pak před Českem stojí nehezká budoucnost.
Ministři financí z řad hnutí ANO nejprve elektronickou evidenci tržeb a digitální pokladny zavedli a pak zase zrušili. Teď bývalá, ale také stínová ministryně Alena Schillerová říká, že EET zavede znovu, jen co vyhraje sněmovní volby v roce 2025. „Ano, pracujeme na tom,“ potvrdila v úterý Novinkám. Pokladny prý budou „naprosto jednoduché, uživatelsky příjemné a nikoho nebudou obtěžovat“.
Ke svému slibu si nevybrala úplně vhodnou chvíli. Deset dnů před ním publikoval Český statistický úřad informace o tom, že už desátým rokem v Česku pokračuje trend úbytku podnikatelů. Ještě v roce 2015 bylo v Česku 180 tisíc podnikatelů, kteří někoho zaměstnávali. O čtyři roky později bylo zaměstnavatelů 160 tisíc a letos jich ve statistikách zůstalo necelých 120 tisíc. A dál jich ubývá. V těchto počtech nejsou zahrnuty OSVČ bez zaměstnanců.
Nejnápadnější událostí, která postupný pád podnikatelského, nebo chcete-li zaměstnavatelského stavu odstartovala – nejprve v sektorech maloobchodu a restaurací –, bylo zavedení EET roku 2016.
Sami dotázaní podnikatelé vliv EET nepřeceňují. Ano, pro někoho mohl být pokus o elektronické registrační pokladny – ve srovnání například s Rakouskem mimořádně nepovedený – skutečně tím finálním důvodem, proč stáhnout roletu.
Hlavní potíž je ovšem spíše v tom, že byrokratický tlak v průběhu let postupně narůstá. Někomu víc vadí, že musí ze svého platit zaměstnancům první tři dny nemocenské. Jiný si postěžuje na datové schránky. Další na zvýšení pokut za špatně vyplněné kontrolní hlášení. Nebo na povinnost výkazů ESG, kterými podnikatel prokazuje, že jeho výrobky plní pravidla udržitelnosti. Nic z toho není pro podnikatele likvidační, ale všechno dohromady v součtu celkem efektivně brání tomu, aby se malé podniky zotavily po ranách z časů covidu a drahých energií.
O tom, že zdejší poměry jsou dost krušné, svědčí evropské srovnání. Třetina podnikatelů vymizela v posledním desetiletí kromě Česka jenom v Litvě, kde firmy nepřekonaly dopady covidových karantén. Víc než desetina podnikatelů se zaměstnanci ubyla ještě v dalších třech státech, ale ve většině zemí se podnikatelské prostředí naopak stihlo zotavit na úroveň před krizí.
Dnes už pokladny a EET mezi podnikateli velké emoce nebudí. Jejich návrat však může být symbolem populistické politiky, která podnikatele upozorní, že špatné časy ještě zdaleka nekončí.
Zároveň s tím vyvstává jedna zneklidňující otázka. Pokud se v uplynulých deseti letech rozšířily stavy zaměstnanců ve veřejné sféře o pětinu, tedy o 150 tisíc, a zároveň svou činnost ukončila třetina (60 tisíc) podnikatelů, pak je opravdu namístě se ptát, kdo bude bující státní sektor a jeho služby financovat.