Článek
Listopadové volby ve Spojených státech znamenají střet dvou různých pohledů na roli zbraní v americké společnosti. Do souboje o Bílý dům ale zasahuje i rostoucí vliv pravicového extremismu. Ve čtvrté epizodě série Americká jízda podcastu 5:59 mluvíme s novinářem Heathem Druzinem.
Co v dnešní epizodě 5:59 také uslyšíte
- Proč se skupiny křesťanských nacionalistů v letošních prezidentských volbách přiklánějí na stranu Donalda Trumpa.
- Jakou historii má ve Spojených státech křesťanský nacionalismus a co jeho zastánci chtějí prosadit.
- A proč by podle amerického novináře nejspíš Trump během svého druhého mandátu více tíhnul ke krajně pravicovým myšlenkám.
Občanské milice a křesťanští nacionalisté. Dvě hnutí, která v posledních letech ve Spojených státech ukázala své ambice. V řadě záležitostí se mohou lišit, přinejmenším jednu věc ale mají podle amerického novináře Heatha Druzina společnou: lásku ke střelným zbraním.
„Téměř jakékoliv omezení práva na držení zbraně považují za nepřípustné a protiústavní,“ popisuje Druzin ve čtvrtém dílu série Americká jízda podcastu 5:59, která rozebírá podstatné souvislosti letošní předvolební kampaně v USA. Už v listopadu se Američané dozvědí, jestli se do Bílého domu vrátí republikán Donald Trump, nebo jestli zemi vůbec poprvé povede žena, demokratka Kamala Harrisová.
Jednou z otázek, které republikány a demokraty dělí, je právě nastavení přístupu ke střelným zbraním. Druzin přitom poukazuje na to, že většinová americká společnost má poměrně jasno - možnost vlastnit zbraň je z jejího pohledu důležitá. Podle novináře ale průzkumy ukazují i to, že až 70 procent Američanů podporuje přísnější zbraňovou regulaci.
S nastavením amerických zákonů přitom souvisí i fenomén často velmi dobře vyzbrojených občanských milic a domobran. Skupiny jako Proud Boys nebo Oath Keepers o sobě daly v minulých letech v USA vědět, nejvíce pak při útoku na sídlo amerického Kongresu v lednu 2021. Dav stoupenců tehdejšího prezidenta Donalda Trumpa se tehdy pokusil násilnou cestou zvrátit jeho volební porážku.
Právě Trump přitom podle Druzina přispěl k růstu těchto skupin. „Když se v roce 2016 jako prezidentský kandidát vynořil na scéně, začal na veřejnosti říkat spoustu věcí, které od krajně pravicových skupin zněly už řadu let. A když kandidoval a pak se stal prezidentem, získaly tyto názory mnohem větší prostor,“ popisuje novinář, který se dlouhodobě věnuje otázce pravicového extremismu ve Spojených státech.
Dnes už proslulé nepokoje ve Washingtonu byly podle něj „vyvrcholením rostoucího sebevědomí“ pravicových milic. „Bylo to varování, že některé skupiny mohou být velmi nebezpečné. Myslím, že mnoho lidí si tehdy uvědomilo, že tady nejde jenom o partičku kluků, co si hrají na vojáky, ale že někteří z nich to myslí vážně a mohou znamenat skutečnou hrozbu,“ dodává.
Kde se v USA vzal křesťanský nacionalismus
Z nástupu Donalda Trumpa však podle Druzina těžil i další radikální proud: křesťanští nacionalisté.
Historie tohoto hnutí ve Spojených státech je ale výrazně delší. Americký reportér popisuje, že už před druhou světovou válkou křesťanští nacionalisté usilovali o „křesťanštější“ Ameriku. A v současné době jde podle Druzina o „silně protestantské až kalvinistické hnutí“, jehož stoupenci považují Donalda Trumpa za svou šanci k prosazení alespoň některých svých myšlenek do reálné politiky. Potřebují důležitou okolnost - exprezidentův návrat do Bílého domu.
Kdo je Heath Druzin
Heath Druzin je reportérem stanice Boise State Public Radio ve státě Idaho, kde se zaměřuje zejména na politiku a problematiku zbraní. Je zároveň autorem podcastu Extremely American, v němž se dívá do nitra pravicově extremistických skupin a pátrá po příčinách vzestupu křesťanského nacionalismu ve Spojených státech. Série vychází v produkci veřejnoprávní rozhlasové stanice NPR.
Dříve se věnoval reportování o válce v Iráku a Afghánistánu a otázkám, které jsou spojené s válečnými veterány. V Idahu pracoval už mezi lety 2005 až 2008, kdy psal o kriminalitě pro deník The Idaho Statesman.
Vize křesťanských nacionalistů přitom není skromná. „(Chtěli by) proměnit Ameriku v teokratický stát. Nejde jen o nějaký můj odhad - sami mi to řekli, když jsem nimi natáčel rozhovory,“ uvádí Druzin s tím, že mezi záměry křesťanských radikálů patří „radikální proměna americké demokracie“, včetně třeba výrazného omezení práva žen hlasovat ve volbách.
Ještě před několika lety by podobné myšlenky na politické scéně v USA zřejmě sklidily posměch a kritiku. Dnes je ale podle novináře situace odlišná.
„V současné Americe najdete na volených pozicích mnohem více lidí, kteří buď sami sebe označují za křesťanské nacionalisty, nebo jsou alespoň ochotní se jejich myšlenkami zabývat,“ říká Druzin, podle něhož zároveň hlavně v Republikánské straně ubývá politiků, kteří by se tlaku postavili. „Takže podle mě mají křesťanští nacionalisté pravdu - Trumpovo druhé vítězství by pro ně znamenalo příležitost prosadit některé radikální plány a myšlenky.“
„Trumpa by teď už nikdo nekrotil“
O osudu prezidentského souboje mezi Trumpem a Harrisovou se rozhodne 5. listopadu. A podle amerického novináře půjde o hodně - každý z kandidátů prý totiž nabízí Američanům velmi odlišnou vizi dalšího směřování země.
Speciální série podcastu 5:59 Americká jízda
- První díl o rozložení sil mezi Kamalou Harrisovou a Donaldem Trumpem
- Druhý díl o tom, jak soubojem o Bílý dům hýbe spor o interrupce
- Třetí díl o receptech Trumpa a Harrisové pro vypjatou otázku imigrace
- Čtvrtý díl o pronikání pravicového extremismu do americké politiky
- Pátý díl o vlivu prezidentských voleb na další osud Evropy
- Bonusové díly o pravicovém extremismu a dopadech voleb pro Evropu v anglickém originále
Návrat Donalda Trumpa k moci by přitom podle Druzina přinesl „výrazně jiné“ prezidentství, než jaké republikán předvedl v letech 2017 až 2021. Podle Druzina by na Trumpa tentokrát měly mnohem výraznější vliv právě třeba zmíněné skupiny křesťanských nacionalistů. Protiváha vůči nim by ale chyběla.
„Trump se (po vyhraných volbách) v roce 2016 obklopil poměrně umírněnými lidmi, kteří krotili některé jeho krajně pravicové tendence. Ti už tam ale v případě jeho návratu do Bílého domu nebudou,“ míní novinář.
Podle Druzina se totiž Trumpův tým nyní snaží zajistit, aby se do případné druhé prezidentské administrativy dostali jen lidé s krajně pravicovým smýšlením. A to by mělo otevřít cestu do vládní politiky i záměrům, které se zatím objevovaly jen v „extrémních vodách“ americké politiky.
V podcastu 5:59 se také dozvíte, jak důležitým tématem bude ve volbách problematika střelných zbraní nebo do jaké míry se dnes podle novináře Heatha Druzina Američané shodnou na jedné společné identitě. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.
Editor a koeditor: Matěj Válek, Dominika Kubištová
Dabing: Robert Candra
Sound design a hudba: Martin Hůla
Zdroje audioukázek: YouTube - Sky News (@SkyNews), YT - FOX 4 Dallas-Fort Worth (@fox4news)
Americká jízda podcastu 5:59
Prezidentské volby ve Spojených státech rozhodnou o dalším směřování země, výrazné dopady ale budou mít i jinde. Výjimkou není ani Evropa, kde se Ukrajina i díky podpoře ze Západu brání ruské invazi. Má v USA blíže k vítězství demokratka Kamala Harrisová, nebo republikán Donald Trump?
V sérii exkluzivních rozhovorů Americká jízda z dílny zpravodajského podcastu 5:59 moderátorka Lenka Kabrhelová klade otázky novinářům předních amerických médií. Přinášíme analýzu klíčových postav, témat a souvislostí souboje, který sleduje celý svět.
Všechny díly zpravodajského podcastu 5:59 poslouchejte na Podcasty.cz, Spotify, Apple Podcasts a v dalších podcastových aplikacích. Podcast 5:59 můžete sledovat na síti X nebo na instagramu.
Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí nebo na e-mail: zaminutusest@sz.cz.