Nové klima na Floridě: Dřívější migranti se dívají spatra na nově příchozí

Poslední měsíce přinesly ve Spojených státech rekordní množství pokusů o překročení americké hranice z Mexika, historicky nejvyšší jsou i počty zadržených imigrantů. Jak chtějí problematiku přistěhovalectví řešit oba kandidáti na amerického prezidenta? Ve třetí epizodě série Americká jízda o tom mluvíme s reportérem Danielem Riverem z americké Floridy.

Imigrace – jedno z tradičně zásadních témat americké politiky i voleb. Nejvíce ho řeší státy na jihu, jako například Texas, Arizona nebo Florida. Právě v posledně jmenovaném státě podle údajů Celní a pohraniční ochrany USA zaznamenali rekordní počty imigrantů, kteří se do země snaží utéct před válkou, terorismem i chudobou. V červnu podle statistik takových lidí – nejčastěji z Haiti, Kuby, Venezuely a Nikaraguy – bylo 32 tisíc.

To, jak je místní – z velké části také přistěhovalci, kteří se v zemi už usídlili – přijímají, se podle novináře veřejnoprávní rozhlasové stanice WLRN v Miami Daniela Rivera různí. Někteří je vítají s otevřenou náručí, jiní jsou ale zásadně proti tomu, aby na Floridu přicházeli další imigranti. Rivero přitom připomíná, že bez migrace by třeba Miami neexistovalo.

„Více než 60 procent zdejší populace se narodilo mimo území Spojených států. Dominantním jazykem je tu de facto španělština. (…) Vůbec si neumím Floridu bez migrantů a bez Miami jako jejich centra představit,“ popisuje novinář.

Názory Floriďanů – stejně jako dalších Američanů – ale podle reportéra ovlivňují jejich politické preference. Voliči demokratů spíše chtějí, aby se přistěhovalci stali součástí místní komunity. „Pokud je ale někdo nakloněný republikánům, tak se bude na nově příchozí dívat trochu spatra, i když si oni sami nebo jejich rodina prošli tou samou zkušeností.“

U voličů Republikánské strany protiimigrantské tendence v posledních letech – po nástupu exprezidenta a kandidáta do nadcházejících voleb Donalda Trumpa – zesílily. Právě Trump se opakovaně o imigrantech vyjadřuje hanlivě a netají se ani tím, že by miliony z nich chtěl poslat zpátky za hranice. Jeho slova o masových deportacích jsou podle Rivera určena Trumpovým zarytým příznivcům, paradoxně ale i někteří přistěhovalci – ať už z Floridy, nebo odjinud – chtějí dát svůj hlas v nadcházejících volbách právě republikánům. V jejich rozhodování podle novináře hraje zásadní roli, odkud do Spojených států přišli.

„Pramení to z toho, že řada imigrantů pochází ze zemí, kde vládly levicové diktatury, a jsou proto nedůvěřiví k politickému systému, kde má vláda silné postavení. A také ke straně, která je s takovým typem vlády spojována – a to jsou ve Spojených státech v očích imigrantů demokraté,“ vysvětluje Rivero.

Na druhou stranu demokratická kandidátka a současná viceprezidentka Kamala Harrisová se zatím o migrační politice příliš nevyjadřovala. „Doposud nepředložila silnou vizi toho, jak by to pod jejím vedením vypadalo,“ říká novinář. Republikáni jí nicméně vyčítají, že v tomto ohledu selhala už jako viceprezidentka, která dostala za úkol vyjednat s lídry středoamerických zemí snížení počtu imigrantů z tohoto regionu.

V podobné situaci se tak podle Rivera nedá očekávat, že by na poli migrační politiky došlo k zásadnějším změnám. Nestalo se tak ostatně prý už desítky let. Novinář zmiňuje, že ke změnám v této oblasti ve Spojených státech dochází na základě jednotlivých exekutivních rozhodnutí, a ne díky ucelené koncepci.

„V takovém prostředí je těžké dodržovat zákony, protože každých pár dní vyjde nová směrnice a všechno se děje živelně,“ myslí si Rivero. „Podle mě za to může liknavost Kongresu a zákonodárců, kteří by měli přijímat propracované zákony, ale nedělají to. Imigranti, kteří tím procesem procházejí, tak mají smůlu. Jediní, kdo z toho profitují, jsou právníci,“ dodává.

Důvodem neřešení letitého problému ale prý může být i to, že nestabilní situace s přistěhovalci se politikům z řad republikánů i demokratů hodí jako „propagandistický nástroj“ a republikánům i jako „spouštěč zloby“ do předvolebních debat. A podle Rivera tak američtí politici nemají zájem na migrační politice něco zásadního měnit: „Kdyby ten problém vyřešili, už by na něm nemohli sbírat politické body. Potřebují svým voličům nabídnout něco, na co by mohli být naštvaní.“

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jaká je v současnosti situace na jižní hranici Spojených států amerických nebo jestli přistěhovalci skutečně berou práci rodilým Američanům, jak často tvrdí republikánští politici. Poslechněte si v přehrávači na začátku článku.