Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Soudce zlínského krajského soudu Pavel Dvorský písemně odůvodnil, proč letos v červenci zamítl obnovu řízení v kauze vraždy seniora Miroslava Sedláře ve Slopném na Zlínsku. Za tu už téměř 12 let ve vězení sedí dva muži – Maroš Straňák a David Šimon. A celou dobu svoji vinu popírají.
Jejich odsouzení stojí na pachových stopách a výpovědích recidivistů – bratranců Rakašových.
Reportérky Seznam Zpráv v šestidílné investigativní podcastové sérii Slopné: Kdo je vrah?, která získala Novinářskou cenu, přinesly nová zjištění. Ta zpochybňují předchozí odsuzující rozsudky. Podle soudce Dvorského ale tyto důkazy nestačily.
Redakce zanalyzovala zamítavé stanovisko a poukázala na deset bílých míst případu i mezery v soudcově argumentaci.
1. Věrohodnost svědka
Za nejzásadnější informaci, kterou odsouzení ve svých návrzích na obnovu řízení předložili, soudce Pavel Dvorský označil nahraný hovor reportérek Seznam Zpráv s korunním svědkem obžaloby – Ludvíkem Rakašem (dnes Menclem).
Rozhovor, přestože byl pořízen tajně, soudce Dvorský připustil. Podle něj v tomto případě převažuje veřejný zájem nad ochranou Menclovy osobnosti.
Mencl v roce 2014, kdy byla dvojice odsouzena, před zlínským krajským soudem svědčil, že se mu Straňák k vraždě ve vazbě přiznal.
Reportérkám však v létě 2023 řekl, že se mu Straňák nepřiznal nikdy – a že čin naopak popíral.
Při procesu o obnovu řízení Mencl letos opět otočil s tím, že naopak lhal reportérkám – a to, aby se jim pomstil, udělal si z nich srandu, naštval je, zamotal jim hlavu.
A soudce Dvorský mu uvěřil. Podle něj sice Menclovy argumenty „budí z hlediska přirozeného lidského chování pochybnosti“, u „různých lidí se ale mohou různit myšlenkové pochody“.
Dvorský svůj závěr o tom, že se Straňák Menclovi k vraždě přiznal, opírá o několik argumentů.
Poslechněte si podcastovou sérii Slopné: Kdo je vrah?
- První díl o vraždě, která se v obci Slopné v roce 2011 odehrála
- Druhý díl o odsouzených Maroši Straňákovi a Davidu Šimonovi
- Třetí díl o pachových stopách, které byly jedním z klíčových důkazů
- Čtvrtý díl o klíčovém svědectví dvou bratranců
- Pátý díl o DNA slovenského bezdomovce na zakrvácené kukle
- Šestý díl o napojení zavražděného seniora na slovenské mafiány
2. Co se o vraždě vědělo
Tvrdí například, že Mencl v roce 2014 před soudem mluvil o věcech, které nebyly do té doby „ve veřejném prostoru“ – o tom, že došlo k ulomení části spouště pistole při útoku na oběť nebo že se kukla použitá na místě činu nalezla na poli. A to podle soudce znamená, že mu tyto informace pravděpodobně řekl dnes odsouzený Straňák.
Soudcovo zdůvodnění ale neodpovídá realitě. Záběry na místo, kde policisté kuklu nalezli, už před Menclovou výpovědí zveřejnila například Česká televize.
O odhozené kukle na poli se navíc hovořilo i při veřejných soudních líčeních. Stejně tak se už před Menclovou výpovědí na soudu diskutovalo odlomení části zbraně. O tom při veřejných soudních procesech mluvil jak soudní znalec, tak vyšetřující komisař. Tyto informace tedy byly součástí veřejného prostoru.
Soudce Dvorský v usnesení tvrdí, že Mencl novinářkám lhal o tom, že se mu Straňák nikdy nepřiznal – protože dle soudce Mencl nejspíše lhal i v jiných částech rozhovoru.
3. Mluv, a půjdeš domů
Ludvík Mencl reportérkám loni sdělil, že proti Straňákovi vypovídal proto, aby šel z vězení domů dřív. Vzkaz o tom, že má ve věci vypovídat, mu měl podle jeho slov předat advokát Menclova bratrance – Milana Rakaše.
I Rakaš totiž proti Straňákovi svědčil. Mencl novinářkám řekl, že mu bylo řečeno, že má „vypovídat tak, aby šel už na půlku domů dřív“.
Podle soudce Mencl neměl jasné instrukce a nemohl vědět, jak přesně má vypovídat. Mencl přitom letos před soudem přiznal, že těsně před vlastním svědectvím sledoval v televizi ve vězení reportáž, kde jeho bratranec Milan proti Straňákovi svědčil. To přitom v roce 2014 explicitně vylučoval.
Podle soudce je zásadní, že Mencl se ke svědectví nepřihlásil, ale soud si ho v roce 2014 předvolal. Jenže Mencl šel na soud svědčit až devět dní po bratranci. A i podle jeho slov, které řekl policistům, jež ho loni kvůli jeho možné křivé výpovědi vyslýchali, se o tom, že půjde svědčit, během těchto devíti dnů ve vězení vědělo.
4. Instrukce od advokáta
Soudce Dvorský rovněž považoval za lež, že by Mencl mohl dostat vzkaz o křivém svědectví od bratrancova advokáta – vězeňská služba prý nezaznamenala mezi Menclem a obhájcem jakýkoli kontakt. „Pokud lhal v takto podstatné věci, je významně zvyšována pravděpodobnost, že novinářkám lhal i v jiných věcech,“ píše soudce.
Sám soudce ale následně svá vlastní slova zpochybňuje. Mencl totiž několik měsíců před svědeckou výpovědí s dnes již zesnulým advokátem podepsal plnou moc – a Dvorský nedokázal vysvětlit, jak k tomu přes jejich údajně nulový kontakt došlo.
Přitom sám Mencl před soudem i policisty řekl, že za ním daný advokát ve vazbě skutečně byl – a že jej zastupoval. „On vždycky přišel a řekl – tady nemáte co dělat (myšleno ve věznici – pozn. red.), půjdete domů,“ hovořil o obhájci před policisty Mencl s tím, že se jednalo o advokáta „Milanova otce – společného pro všechny“.
A že jej v jeho trestní věci, ve které byl odsouzený společně s bratrancem Milanem, instruoval, aby nevypovídal.
Na závěry policistů, kteří řekli, že Mencl při rozhovoru s redaktorkami lhal, se přitom Dvorský v usnesení odvolává. Menclova slova, která před nimi pronesl o advokátovi, ale nezmiňuje.
Soudce se ani nepozastavil nad tím, že Mencl letos před soudem tvrdil, že si už na to, co mu řekl odsouzený Straňák nepamatuje – že jen ví, že v roce 2014 mluvil pravdu. Na policejním výslechu, tři měsíce před jeho výpovědí před Dvorským, nicméně Mencl policistům řekl, že mu Straňák říkal, že zavražděný důchodce Miroslav Sedlář při útoku spadl ze schodů.
To ale Mencl neuvedl ani před soudem v roce 2014. Navíc, o pádu ze schodů souvisejícím s vražedným útokem tehdy nezmiňovali ani soudní lékaři. Zavražděný senior podle nich z žádných schodů nespadl.
5. Možné nucení ke křivé výpovědi
Dvorský se rovněž v usnesení nevěnuje možnosti, zdali nemohl být Ludvík Mencl při svém letošním svědectví před soudem někým ovlivněn. Přitom právě o tom před soudem svědčil nový svědek případu – Erik Grodl.
Na Grodla, bývalého blízkého známého Menclova bratrance Rakaše, upozornily Seznam Zprávy. Muž na líčení mimo jiné vypověděl, že potom, co se Rakaš dozvěděl o Menclově svědectví pro novinářky, svěřoval se Grodlovi s tím, že za bratrancem musí jet a situaci vyřešit.
„Nadával na Ludvu, že už prostě neunesl to, kam až se to dostalo a řekl, jak to bylo,“ řekl Grodl s tím, že mu Rakaš sdělil, že Ludvík Mencl novinářkám řekl pravdu. „Rakaš je strašně nebezpečný člověk,“ dodal před soudem Grodl.
Rakaš je navíc dnes obviněn z nabádání ke křivé výpovědi. Podle svitavských policistů chtěl donutit křivě svědčit právě Grodla – a to v kauze podvodu, za který je nyní Rakaš nepravomocně odsouzený.
Jak vyslýchali klíčové svědky
- Ludvíka Mencla si jak soud, tak detektivové z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) předvolali na výslech až poté, co Seznam Zprávy uveřejnily nahrávku, ve které Mencl tvrdí, že si usvědčující svědectví proti Maroši Straňákovi s bratrancem Milanem Rakašem vymysleli.
6. Svědectví duchovních
I s Rakašem redaktorky loni pořídily rozhovor. Ten sice opakoval, že se mu Straňák ve vazbě k vraždě důchodce přiznal, jak ale vyšlo najevo při následném soudním líčení v únoru 2024, v dalších věcech lhal.
To ale pro soudce Dvorského, jenž sám konstatoval, že Rakašova výpověď byla „v mnohém nepřesvědčivá“, není podstatné.
Rakaš například tvrdil, že svou výpověď proti Straňákovi konzultoval po telefonu s biskupem. Na opakované dotazy soudce i obhajoby, s jakým biskupem, řekl, že věc s biskupstvím konzultovat chtěl, ale nedovolal se.
„To, že Milan Rakaš v souvislosti s podáním svědecké výpovědi volal na biskupství, lze považovat za okolnost smyšlenou,“ zkonstatoval Dvorský v usnesení.
Rakaš rovněž říkal, že se Straňák s tím, že důchodce zavraždil, svěřoval i vězeňskému duchovnímu. Ten si ale na nic podobného nevzpomíná. „Je to okolnost, která se nejeví příliš pravděpodobnou,“ pokračoval soudce.
Při rozhovoru s redaktorkami Rakaš dále uváděl, že při svém prvotním výslechu ohledně vraždy ve Slopném mu policisté a žalobce říkali „o všech důkazech“, které měli proti odsouzeným – o pachových stopách nebo údajné lokaci telefonů.
Když se ho však na to soudce ptal letos v únoru, Rakaš odvětil, že to naopak on říkal vyšetřovatelům. „To jsem neřekl, a pokud jsem to podle té nahrávky (novinářkám) řekl, tak jsem to řekl. Takže jsem třeba v tu chvíli takhle lhal,“ reagoval Rakaš.
Soudce Dvorský má pro Rakašovo vymýšlení vysvětlení. Při rozhovoru s reportérkami byl podle něj Rakaš ve „značně afektovaném stavu“ a nechoval se racionálně. Před soudem se poté dle Dvorského snažil své výroky „za každou cenu obhájit“.
To, že Rakaš před soudní síní médiím řekl, že se Straňák nepřiznal jemu, ale že „to říkal všem“, Dvorský vysvětloval tak, že před kamerou se lidé mohou vyjadřovat jinak, než by bylo běžné.
Že Milan Rakaš hovoří o Straňákově přiznání pravdu, soudce argumentoval svědectvím svitavského kněze, který letos před soudem řekl, že se s ním Rakaš v roce 2014 radil o tom, zdali má jít svědčit „v závažné věci“ na soud.
Seznam Zprávy ovšem zjistily, že ten samý kněz se za Rakaše přimlouval i nedávno před svitavským soudem, kde byl Rakaš nepravomocně odsouzený za podvod.
Univerzální svědek - farář
- Jako svědek v případech okolo Milana Rakaše opakovaně vystupuje svitavský farář Václav Dolák.
7. Komplot a chvástání
To, že Rakaš proti Straňákovi vypovídal v roce 2014 křivě, tvrdil ovšem redaktorkám i Mencl. Podle něj tak bratranec činil proto, aby šel z vězení dříve domů. A že jeho propuštění z věznice bylo součástí dohody s někdejším dozorovým žalobcem kauzy – Leem Foltýnem.
Jak Mencl, tak Rakaš později před soudem jakékoli dohody s žalobcem odmítli.
V této věci ale vypovídal i Erik Grodl. Ten svědčil, že mu Rakaš řekl, že si výpověď proti Straňákovi vymyslel a že se na snížení trestu dohodl právě s žalobcem.
Milan Rakaš se z vězení dostal zhruba o čtyři roky dříve, než mu skončil trest – těsně předtím, než vypovídal v případu vraždy ve Slopném. Z vězení ho pustili kvůli zdravotním problémům po prodělané bandáži žaludku.
Soudce nicméně Grodlovým slovům nepřikládal váhu. Podle něj se mohl Rakaš slovy o dohodě se žalobcem prostě „chvástat“.
Podle Dvorského totiž „podle výsledků dokazování nelze přiznat sebemenší pravděpodobnostní hodnotu závěru, že by k tvrzené spolupráci mezi státním zástupcem a svědkem Milanem Rakašem skutečně došlo“.
Soudce svůj závěr vyvozuje z toho, že by za takovým „komplotem“ musela stát celá řada lidí – žalobci počínaje a soudci a lékaři konče.
8. Foltýnovy přímluvy
Soudcovy závěry ale zpochybňuje několik faktů. Ludvík Mencl například před soudem i policisty opakoval, že bratranec Rakaš volal žalobci Foltýnovi už z vězení: „Milan mi říkal, že bude vypovídat, ale až bude z vězení doma.“
Podle soudce Dvorského ale není pravděpodobné, že by tehdy žalobce Foltýn nějakou dohodu s Rakašem měl. „Zejména pak proto, že otázka doby skutečného výkonu trestu (Rakaše – pozn. red) byla zcela mimo jeho pravomoc,“ píše v odůvodnění.
Foltýn se ale, jak připustil i sám Dvorský, v Rakašově přerušování zbytku trestu nestandardně angažoval. A ve prospěch Rakaše intervenoval.
Foltýn přitom vždy popíral, že by se za Rakaše jakkoli přimlouval nebo že by po něm Rakaš přímluvu za nižší trest požadoval.
Jak se ale na soudu ukázalo, nic z toho nebyla pravda.
Foltýn v Rakašův prospěch intervenoval, a to v průběhu dvou let, hned několikrát – a to i přímo u žalobců, kteří řešili Rakašovu trestnou činnost. Obracel se na ně vždy poté, co jej oslovil Rakašův advokát s prosbou, ať se za jeho klienta přimluví.
Dopisy ve prospěch Rakaše
- Rakašův advokát Petr Šáda v jednom z dopisů Leu Foltýnovi například píše: „Dovoluji si proto požádat, abyste vyrozuměl státní zástupkyni, aby se postupovalo, jak bylo dohodnuto.“ Co je myšleno poslední větou, však z dopisu ani z dalších Foltýnových přípisů není zřejmé.
- K některým ze Šádových přípisů totiž ručně připisoval „vyřízeno telefonicky“.
„Postup státního zástupce Lea Foltýna budí pozornost, neboť na příslušné (z pohledu soudu drzé) požadavky advokáta, které jdou přinejmenším za hranici advokátní etiky, nemělo být ze strany státního zástupce vůbec reagováno, anebo na ně mělo být reagováno tak, že by se v souvislosti s nimi vůči advokátu ohradil a tyto výslovně odmítl, a to třeba i za případného podání podnětu příslušnému orgánu České advokátní komory ke kárnému postihu advokáta,“ komentoval Foltýnovu korespondenci Dvorský.
Podle Dvorského ale Foltýn i tak nedělal nic nezákonného a Rakaše svými přípisy pouze „pomyslně ocenil“ za to, že „pomohl k objasnění trestní činnosti“.
9. Opomenuté důkazy
Soudce Dvorský se příliš nevěnoval zjištění Seznam Zpráv o tom, že se podle nového svědka odsouzená dvojice v době spáchání vraždy ani neznala.
Svědek redakci označil přesně den, kdy Straňáka se Šimonem seznamoval – a ten se shoduje s výpisy telekomunikací, podle nichž kontakt mezi odsouzenými započal až měsíc po vraždě ve Slopném. Podle soudce to, že kontakt neprobíhal, neznamená, že se neznali.
Dvorský rovněž zhodnotil, že pachové stopy, na základě nichž byli muži (spolu s výpověďmi bratranců Rakašových) odsouzeni, jsou validním důkazem. A to i přesto, že se až do roku 2018 v Česku prováděly značně nespolehlivým způsobem. Což později uznalo i policejní prezidium a metodiku změnilo.
Expert, jenž prováděl výzkum policejních psů pro Ministerstvo vnitra, přirovnal výsledky pachové identifikace do roku 2018 k hodu mincí či loterii.
10. Slovenská stopa
Redakce Seznam Zpráv navíc přinesla řadu nových důkazů, které ukazují na jiný příběh polozapomenuté vraždy.
Redakce zjistila, že zavražděný muž nelegálně upravoval zbraně pro slovenskou mafii – a právě kukla, kterou útočníci použili, nesla DNA jednoho z členů slovenské zločinecké skupiny.
Přestože soudce Dvorský reportérky ohledně slovenské stopy vyslýchal, při obnově se zjištěními nezabýval.
„Jelikož tyto skutečnosti nespadají do předmětu návrhů odsouzených na povolení obnovy řízení, soud se – v mezích jeho pravomoci vymezené předmětem povolovacího řízení – těmito skutečnostmi blíže nezabýval,“ napsal soudce.
Usnesení soudce Dvorského je nepravomocné. Proti jeho červencovému verdiktu si oba odsouzení podají stížnost k Vrchnímu soudu v Olomouci.
Podcastová série Slopné: Kdo je vrah?
Reportérka Adéla Jelínková a fotografka Christine Havranová víc než rok pátraly po okolnostech vraždy, která se odehrála v roce 2011 v obci Slopné na Zlínsku. Soud poslal za brutální ubití staršího muže do vězení dva mladíky, kteří i po 11 letech za mřížemi stále tvrdí, že jsou nevinní. Oba dostali výjimečné tresty v délce přes 20 let.
Autorky podcastu mluvily s vyšetřovateli případu, s odsouzenými Marošem Straňákem a Davidem Šimonem i svědky. Především ale přicházejí s novými důkazy a vyvracejí některá původní svědectví – což zásadním způsobem mění pohled na případ vraždy ve Slopném tak, jak jej předkládali právě kriminalisté, žalobce nebo soudy.
Příběh navíc v detailech přináší mrazivé souvislosti o českém justičním systému. Odpykávají si trest za vraždu ve vězení skutečně ti praví pachatelé?
Šestidílná investigativní série Slopné: Kdo je vrah? vyšla v podcastu 5:59. Poslouchejte na Podcasty.cz, Spotify, Apple Podcasts a v dalších podcastových aplikacích. Podcast 5:59 můžete sledovat na síti X nebo na instagramu.
Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí nebo na e-mail: zaminutusest@sz.cz.