Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Rychleji zdoláte delší vzdálenosti a překonáte výškové rozdíly. Což zvýší intenzitu fyzické aktivity a poskytuje intenzivnější kardio trénink než tradiční turistika. Název sportu speed hiking kombinuje dvě slova: speed, tedy rychlost, a hiking – turistiku. Na rozdíl od tradiční turistiky spojuje rychlou chůzi s během na horských nebo lesních stezkách.
Speed hiking je pro každého, kdo by rád při svém pohybu v přírodě viděl co nejvíce. Nic ho však nenutí stále jen běhat do kopců, naopak se lze zastavit na hezkém místě a užít si krásné výhledy nebo třeba dobrý oběd. Je součástí velmi oblíbeného trendu „nalehko“, takže není nic jednoduššího než obout boty, zabalit lékárničku a vyrazit.
Magazín Seznam Zpráv
Cestování | Jídlo | Životní styl | Architektura | Historie
Pro Dominiku Duškovou, aktuální držitelku rekordu na trati Fishermen’s Trailu v Portugalsku a specialistku prodeje z běžeckého obchodu Trailpoint, znamená speed hiking hlavně úsporu času. „Vzhledem k tomu, že je tolik treků a míst, která bych chtěla navštívit, a dovolené není tolik, umožňuje mi to klasické túry projít rychleji. Díky ušetřenému času pak těch túr zvládnu v průběhu roku víc,“ vysvětluje.
Nudnější pasáže třeba po asfaltu rychle přejde a má pak víc času na úseky, u kterých se kochá. „Takže speed hiking bych doporučila všem, které baví rychlý pohyb a trochu bojují s časovými možnostmi. A tomu, kdo si rád dá trochu do těla,“ radí Dušková.
Speciální boty a lehké bundy jsou základ
Důležité je si nejprve vyzkoušet, jakou vzdálenost a jaké převýšení jste schopni za den ujít. Díky tomu se pak budou lehčeji plánovat jednotlivé treky. A také si předem vyzkoušet výbavu, aby bylo jasné, co s sebou vzít, a především, co vám bude vyhovovat a co naopak ne.
Základem jsou dobré boty a funkční oblečení. Boty nesmí tlačit a způsobovat puchýře. Na dobře padnoucí boty se dá spolehnout i v techničtějším terénu a horších podmínkách. Někomu mohou více sedět vyšší kotníkové boty, ale měly by být odlehčené, aby se v nich dalo běhat. Mnoho značek je má přímo označené jako speed hikingové.
Dominika Dušková ale z vlastní zkušenosti radí pořídit si raději běžecké trailové boty. Ty jsou totiž lehké, mají dobrý vzorek, takže skvěle podrží na různých površích. Důležité je, aby dobře seděly okolo kotníku a byly stabilní.
Turistika a běhání: jak se vyznat v pojmech
- Hiking – pěší turistika po nenáročných trasách v horách a přírodě.
- Trekking – delší turistika s přenocováním například v horských chatách a noclehárnách, ale také pod širákem nebo ve stanu.
- Fast packing – běhání v terénu, kdy na rovině a z kopce běžíte, do kopců chodíte.
- Trail running – běhání v horském a přírodním terénu s kopci, kdy převažuje běh před chůzí.
- Ultra running – běhání v jakémkoliv terénu i na silnici, které má vzdálenost delší než maraton (42,195 metru).
Kvůli pocení a častému větru na vrcholcích je vhodné oblečení z rychleschnoucího materiálu, který dobře odvádí pot. Vhodné je oblečení vrstvit, přičemž jako první vrstva je ideální merino vlna, která dobře funguje v létě i v zimě.
Není dobré zapomenout na lehkou nepromokavou bundu, která ochrání před deštěm i chladem, ideálně s vodním sloupcem 10 tisíc milimetrů. Neváží skoro nic a srolujete ji pak do balíčku menšího než pěst.
Chystáte-li se však na cestu v chladnějším období nebo do výšek nad 3000 metrů nad mořem, není od věci přibalit si lehkou péřovku. Bát se o místo a ani o gramy nemusíte, protože moderní péřovky jsou ultra lehké a sbalitelné tak, že nezaberou téměř žádné místo. Když pak začne pršet nebo foukat, stačí si jen na péřovku obléct nepromokavou větrovku.
Moderní vybavení neváží skoro nic
Mezi další důležitou výbavu odbornice řadí turistické nebo běžecké hole. „Ideální jsou ty běžecké, protože jsou skladnější a lehčí – doporučuji ideálně materiál karbon a také ty s nastavitelnou délkou,“ radí Dominika Dušková.
Apeluje také na důležitost práce s holemi, které mají pomáhat k rychlejšímu a snadnějšímu pohybu, avšak málokdo umí využívat jejich potenciál. „Když jdete nebo běžíte po rovině, měl by být pohyb ruky s hůlkou vždy synchronizovaný s protilehlou nohou. Když jdete nahoru, můžete používat hůlky oběma rukama společně a tady je fajn si délku hůlek zkrátit. Když traverzujete, tak jedna hůlka může být delší a druhá kratší, lépe vás to na šikmině podrží,“ radí Dušková.
Důležité je také dostatečné doplňování energie a tekutin. Přeci jen budete provozovat náročnější pohyb než chůzi, a nikdo nechce, aby mu při škrábání se do kopce došla energie. Vhodné jsou na to energetické tyčinky nebo gely, které vám dodají potřebnou energii.
K doplňování tekutin mohou pomoci například takzvané soft flask, které bývají součástí lehkých běžeckých vest. Jsou to speciální měkké lahve, které neváží skoro nic a prázdné nezaberou téměř žádné místo. V horách se dají u potůčků jednoduše znovu naplnit a i díky malému množství materiálu na jejich výrobu znamenají jen minimální dopad na životní prostředí.
Dominika Dušková doporučuje na speed hiking co nejlehčí výbavu. „Pohyb v horách musí být co nejjednodušší, aby si to člověk pořádně užil. S těžkým batohem se přeci jen špatně popobíhá,“ podotýká Dušková. Z výše uvedeného se může zdát, že toho u sebe budete mít hodně, ale i batoh nebo běžecká vesta jsou z ultra light materiálů a batoh by měl stačit ten s objemem do 20 litrů.
Pozor na počasí a pomůcky do nepohody
Na co si dát při provozování speed hikingu pozor? Především nepřecenit vlastní síly a také počasí. Pokud nemáte zkušenosti, snadno se vám může stát, že vám dojdou síly a v těžkém technickém terénu se zraníte. Je třeba myslet i na to, že kromě cesty nahoru vás většinou čeká také cesta dolů, která je mnohdy ještě náročnější a i na to musíte být připraveni.
Kam se vydat na speed hiking
Jestliže se speed hikingem začínáte, zkuste si to nejprve v Česku. Krásné trasy vedou například Brdskou hřebenovkou, pěkně se dá máknout si na Milešovku, na Lysou horu nebo na Ještěd. Výborně na plánování tras fungují například Mapy.cz nebo aplikace Bergfex. Teprve pak se pouštějte do náročnějších a výše položených tras, přičemž není od věci k tomu využít i služby zkušených horských průvodců.
Počasí se dokáže v horách změnit z minuty na minutu, takže vždy je dobré mít plán B. V plánované trase si připravte únikové body, tedy místa, kde si trasu případně při špatných podmínkách můžete zkrátit. A vytipujte i místa, kde se dá případně přečkat bouřka – například nějaký přístřešek, horskou chatu nebo i jeskyni.
Součástí každé cesty by měla být i pořádná lékárnička pro první pomoc. K ní je dobré hlavně při náročnějších trasách přibalit i termofolii neboli izotermickou folii, kterou seženete v každé lékarně. Může vám zachránit život, když se například zraníte nebo když se nečekaně změní počasí.
Zabalíte se do ní a folie pomůže udržet tělesnou teplotu, než bude lepší počasí nebo než dorazí pomoc. Na delší trasy jsou ideální termofolie dvě a malý záchranný bivakovací vak – v tom se dá i v nečekaných podmínkách přespat a udrží také dobře tělesnou teplotu. Je malý, lehký a skladný.
Vždy myslete také na svoji bezpečnost a někomu ve svém okolí dejte informace o své trase a plánech. Lepší je, než se do takových dobrodružství pouštět sám, je jít kvůli bezpečnosti ve dvou. Zvlášť v zahraničí není radno zapomínat na pojištění – existuje speciální varianta na pohyb a sportování ve vysokých horách.
Nezapomeňte ani na mapu, kompas a nabitý telefon – v Česku s aplikací Záchranka a v Alpách třeba SOS Eu Alp. A konečně přibalte i čelovku, která se bude hodit zejména, pokud se výlet nečekaně protáhne do tmy.