Lidé chtěli ničit. V Británii nešlo o protesty, říká novinářka

Británie se vyrovnává s nejhorší vlnou protiimigrantských a krajně pravicových násilných nepokojů za poslední léta. Roznítily je fámy a dezinformace, které začaly po sociálních sítích kolovat po vražedném útoku, při němž v jednom britském přímořském městě zemřely tři malé dívky. Jakou politickou dohru nepokoje budou mít?

Británie se jen pomalu vzpamatovává z pouličního násilí, které zasáhlo hned několik anglických měst, jako třeba Southport, Plymouth, Sunderland nebo severoirský Belfast. Přestože média často nepokoje označovala za protest, reportérka americké stanice CNN Ivana Kottasová, která žije a pracuje v Londýně, říká, že šlo spíše o „pouliční bouři“.

Záběry televizí jí dávají za pravdu: Extremisté zapalovali auta, na policisty házeli kameny, cihly, zápalné lahve či petardy nebo je fyzicky napadali. Ve městě Rotherham dav rozlícených lidí vtrhl do hotelu pro afghánské imigranty a následně ho zapálil. Úřadům se ale podařilo přistěhovalce včas evakuovat do bezpečí.

V posledních dnech už je ale situace klidnější. Podle Kottasové se zdá být klíčovým dnem minulá středa, kdy pravicoví extremisté ohlásili desítky protestů po celé Anglii, nakonec se ale na ulici neobjevili.

„Nedošlo k tomu, protože napříč Británií do ulic vyšly tisíce lidí protestovat proti rasismu,“ říká v podcastu 5:59 Kottasová s tím, že účastníci proimigračních manifestací vytvořili „jakési lidské štíty“, aby chránili objekty žadatelů o azyl. Právě migranti se totiž často stávali terčem běsnění krajně pravicových skupin.

Nepokoje vyvolal případ vraždy tří holčiček ve věku od šesti do devíti let v přímořském městě Southport. Na taneční lekci inspirované slavnou americkou zpěvačkou Taylor Swift je ubodal 17letý muž. O jeho totožnosti nebo úmyslu ale policie nepodala v souladu s britskými zákony o nezletilých žádné bližší informace. Pouze uvedla, že se nejednalo o teroristický čin.

Nedostatek podrobností ale poměrně záhy vytvořil prostor pro nejrůznější fámy a dohady. „Vzniklo jakési informační vakuum, do kterého se okamžitě vložily různé dezinformační kampaně. Začala se šířit informace o tom, že útočník byl muslim, že to byl imigrant a že přijel nedávno do Británie na člunu z Francie přes kanál La Manche,“ vysvětluje reportérka CNN s tím, že všechny tyto informace později úřady vyvrátily.

To už ale bylo pozdě. Ještě téhož dne se tragédie chytila dezinformační scéna, která vyprovokovala krajně pravicové skupiny v zemi. V Southportu poblíž místa tragédie se tak brzy shromáždil dav a vydal se směrem k místní mešitě. Do cesty se mu ale postavila policie a došlo na tvrdé střety. Násilné protesty se poté rozšířily do desítek anglických měst, zatčeny byly stovky lidí. Přes sto policistů si odneslo z ulic zranění.

První protestující už i díky krokům nového britského premiéra Keira Starmera stanuli před soudy a vyslechli si tresty. Na veřejnost se tak začaly dostávat informace o sociálním a ekonomickém pozadí násilníků.

„Zajímavá je statistika policie z minulého týdne, kdy policisté řekli, že 70 % lidí, kteří byli během těch nepokojů zatčeni, jsou lidé, kteří již byli v minulosti trestaní. To vám dá takový náhled do toho, kdo byli ti nejvíc agresivní účastníci,“ poznamenává novinářka.

Podle dostupných informací byl hlavním strůjcem nepokojů muž jménem Tommy Robinson, který má také kriminální minulost. V době protestů se přitom v Anglii vůbec nenacházel, v současnosti by měl pobývat na Kypru. Na sociálních sítích ale začal šířit nejrůznější dezinformace a konspirační teorie o vraždě v Southportu a jejím pachateli. „Stal se takovým hlavním symbolem těch nepokojů,“ doplňuje Kottasová.

Vedle stoupenců Robinsona, kteří si říkají English Defence League – tedy britské krajně pravicové islamofobní organizace –, se na vlně násilí v Británii podle reportérky podílely i další figury extrémní pravice nebo třeba fotbaloví chuligáni. K protestům se podle zahraničních médií měli přidat i velmi mladí lidé, nebo dokonce děti. „Nebyly to ale protesty nespokojených občanů, byly to prostě násilnosti a pouliční bouře lidí, kteří chtěli ničit,“ zdůrazňuje Kottasová.

S uklidněním situace se podle ní teď rozhoří ostrá politická debata ohledně původce těchto nepokojů. „Samozřejmě teď zpětně se z toho bude postupně stávat politické téma,“ domnívá se novinářka.

Podle ní se ozvou hlasy, které vládní labouristy a jejich migrační politiku označí za „měkčí“ a zřejmě poukážou na rozhodnutí vlády premiéra Keira Starmera zrušit vydávání žadatelů o azyl do Rwandy. „Na druhou stranu zase budou hlasy, které řeknou: No, konzervativci byli u moci 14 let a toto je vyvrcholení frustrace některých částí obyvatelstva,“ dodává Kottasová.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jaký postoj k nepokojům zastává nedávno zvolený ministerský předseda Velké Británie Keir Starmer nebo jak moc utrpělo renomé země, která byla vnímána jako tolerantní k migrantům. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.