Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Britská elektrárna Drax je bezemisní. Zároveň ale produkuje víc CO2 než jakákoliv jiná elektrárna v celém Spojeném království. Obě tyto odporující si tvrzení jsou pravdivé a nepravdivé zároveň. Záleží na úhlu pohledu.
Zařízení s výkonem 2,6 GW totiž vyrábí energii z dřevěných pelet. Při jejich spalování se sice uvolňuje CO2. Provozovatelé elektrárny ale bezemisnost výroby zdůvodňují tím, že stromy, ze kterých palivo pochází, během svého růstu navážou stejné množství uhlíku, jako se uvolní při jejich pálení.
Elektrárna je tak považována za uhlíkově neutrální a dostává dotace na čistou energii od britské vlády. Od roku 2012 podle Guardianu takto dostala už sedm miliard liber. Vláda navíc momentálně posuzuje návrh elektrárny na prodloužení dotačního programu i po jeho skončení v roce 2027.
V budoucnu Drax také plánuje nainstalovat technologii pro zachytávání uhlíku, a stát se tak nejen uhlíkově neutrální, ale dokonce první „uhlíkově negativní“ elektrárnou.
Podle autorů reportu nezávislého think tanku Ember něco takového nedává smysl.
Drax byl podle nedávno publikované zprávy Emberu suverénně největším producentem CO2 z celé Velké Británie. Elektrárna ležící v okrsku North Yorkshire vyprodukovala víc CO2 než další čtyři nejpotentnější elektrárny v zemi a čtyřikrát víc než poslední zbývající aktivní uhelná elektrárna v Británii, která má kapacitu přes 2,1 GW.
„Pálení dřevěných pelet může být pro životní prostředí stejně špatné jako pálení uhlí. Podpora biomasy dotacemi je drahou chybou,“ řekl k tomu jeden z autorů reportu Frankie Mayo. „Je to drahý risk pro britskou energetickou soběstačnost, který nezapadá do cesty k nulovým emisím,“ dodal.
Mluvčí společnosti provozující elektrárnu označil report Emberu za „chybný“. Zpráva podle něj „ignoruje široce a mezinárodně přijímaný“ způsob pro počítání emisí uhlíku. Podobně i mluvčí britské vlády uvedl, že think tank „zásadně zkresluje způsob“, jakým se měří emise z biomasy.
V příběhu elektrárny Drax se zrcadlí mnohaletý širší spor o to, jak nakládat s energií z biomasy. O tom, že jsou-li stromy znovu vysazeny, lze dřevo počítat jako obnovitelný zdroj, už v roce 1992 rozhodl Kjótský protokol. Současná praxe ale podle kritiků neodpovídá svému účelu a má negativní dopady na lokality, kde se dřevo těží (v případě Draxu pochází z USA), i na vývoj klimatu.