Na chvostu Evropy. Čeští zemědělci dostávají na hektar skoro nejméně v EU

Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.

Nižší příjmy a vysoké náklady. Problém, který podle mnohých zemědělců v současné ekonomické situaci zatápí českým farmářům.

Podívali jsme se na nejvýznamnější dotační zdroj z rozpočtu EU, takzvané přímé platby, v rámci kterých ročně plyne k tuzemským farmářům přibližně dvacet miliard korun.

Ze schválených strategických plánů zemědělské politiky do roku 2027 vyplývá, že tuzemští farmáři dostanou každý rok ve veškerých přímých platbách na hektar 227 eur (5745 Kč při současném kurzu).

Příjmy jsou tak osmé nejnižší ze sedmadvacítky. Vyšší příjmy má nejen mnoho starých členských zemí, jako jsou Německo, Itálie a Francie. Lépe je na tom také Polsko (252 eur), Maďarsko (269 eur) nebo Chorvatsko (344 eur), které do Evropské unie vstoupilo až v roce 2013.

V roce 2022 dostávali tuzemští zemědělci podle dat Ministerstva zemědělství ČR v průměru 258 eur na hektar a byli na 17. místě. Propadli se tak o dvě příčky.

Přímé platby tvoří několik složek: základní hektarová platba (BISS), redistributivní platba (CRISS), platby do ohrožených oblastí (ANC), platby na citlivé komodity jako je chmel či telata (CIS), platby na mladé zemědělce a ekoplatby. Poslední dvě platby však srovnání Evropské komise nezapočítalo.

„Nutno připomenout, že platba BISS je pouze jednou složkou obálky přímých plateb. Významným prvkem přímých plateb je celofaremní ekoplatba, která tvoří 30 % této obálky, a která byla za rok 2023 vyplacena na 3,45 mil ha zemědělské půdy z celkových 3, 5 milionů,“ reagovalo ministerstvo zemědělství.

Přímé platby jsou jednou ze součástí dotačních příjmů farmářů. Kromě nich získají další miliardy korun z národních rozpočtů a také z Rozvoje venkova (dříve PRV). Ale nevyrovnanost v přímých platbách napříč EU někteří čeští farmáři vnímají jako největší křivdu.

Zčásti jdou nižší příjmy vysvětlit dlouhodobými rozdíly v platbách mezi starými a novými členskými zeměmi, které se postupně narovnávají. Přesto nedošlo k úplnému srovnání, jak se slibovalo při vstupu Česka do Evropské unie.

„Česká republika byla na 93 procentech průměru, nicméně výrazně níže například ve srovnání s takzvanými starými státy. Přidávalo se pouze státům pod 90 procent. V novém období tak nic nedostala, a naopak se skládala na státy, jako jsou Litva nebo Chorvatsko,“ uvádí Agrární komora ČR.

„Staré země EU jsou opravdu na dotacích zvýhodněny,“ souhlasí místopředseda Asociace soukromého zemědělství Jan Štefl. Podle něj je však třeba si uvědomit, že především dotace na udržení životaschopnosti zemědělských podniků musí do určité míry odrážet i sociálně ekonomickou situaci v každé zemi. „Výše dotačních příjmů musí reflektovat také například situaci v zemích, kde je průměrná mzda i několikanásobně vyšší než v jiných zemích,“ hájí rozdíly mezi zeměmi.

Ministerstvo zemědělství uvádí, že by se rozdíly v přímých platbách měly napříč EU srovnat do konce současného programového období, tedy do roku 2028, ale České republiky se to netýká. Doplácet se bude těm, kteří mají méně než 90 procent průměru EU na hektar, a to není případ Česka. Navíc se bude doplácet jen polovina rozdílu do 90 procent průměru.

V Evropské unii přitom v posledních letech spíše narůstal tlak na přiškrcení zemědělského rozpočtu. Přisadila si k tomu česká vláda, která omezila některé dotační příjmy. Snížila především národní dotace z pěti na 2,5 miliardy korun. V důsledku postcovidového šoku a války na Ukrajině na druhé straně podnikatelům enormně narostly náklady. Ceny agrárních komodit propadly v některých případech až na ceny z devadesátých let. Výsledkem byl hořký koktejl, který vyhnal farmáře do ulic.

Hněv zemědělců musela Fialova vláda odrážet i proto, jak nastavila přímé dotace, jejichž součástí je kritizovaná redistributivní platba. Tedy dotační platba, která v principu vzala peníze středním a větším podnikům, ale naopak pomohla malým farmám. Míru tohoto přerozdělení má Česko nejvyšší ze všech zemí sedmadvacítky. Stanovilo si sazbu 23 procent. S více než dvacetiprocentní sazbou pracuje také Belgie, konkrétně Valonsko, Chorvatsko a Litva. Průměr v EU je 11 procent.

V důsledku toho má Česko nejnižší základní platbu na hektar, takzvanou BISS (dříve SAPS). Dosahuje 67 eur, v drtivé většině zemí je nad sto eury. V Polsku 120 eur, v Německu 147 eur, na Slovensku 104 eur, v Rakousku 189 eur.

Nastavení redistribuce budilo v minulých letech největší vášně a nesouhlas ze strany zástupců větších farem.

„Český zemědělec je letos bez dotací ztrátový. Tím, jak politici nastaví distribuci dotací, rozhodují o životaschopnosti zemědělských podniků různých forem. Současným nastavením redistribuce říkají: my vás nechceme, uvrhujeme vás do nekonkurenceschopnosti. Je to diskriminační, je to špatně pro stát i společnost a vnímáme to jako věc, která nám extrémně vadí,“ vyjádřil se šéf Zemědělského svazu Martin Pýcha.

Asociace soukromého zemědělství tvrdí, že Česko vysokou redistribucí alespoň částečně vynahrazuje fakt, že na rozdíl od jiných zemí vůbec nezastropovalo provozní dotace, tedy přímé platby a národní dotace.

„V EU naopak všechny státy téměř veškeré provozní dotace vyplácejí pouze jenom například na prvních 40 až 300 ha nebo na prvních 25 až 75 kusů dobytka,“ argumentuje Jan Štefl.

Podle studie, kterou letos vypracoval Ústav zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI), nejsou hlavním zdrojem problémů v zemědělství změny ve výplatě dotací. Větší roli mají tržní vlivy – například nízké ceny komodit, drahé energie a další vstupy a posílení koruny. V roce 2023 se v důsledku posílení domácí měny přímé platby zemědělcům snížily o 11 procent.

Autoři studie nicméně připouštějí relativně silný efekt redistribuční platby, což přiznal i ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). „Současné nastavení dotací může u středních a velkých farem působit demotivačně. Určitě to není jediný důvod, problémů je víc,“ řekl Výborný.

Podle Pýchy je však potřeba mluvit kromě příjmů nejen o nákladech, které jsou na straně českých farmářů vysoké, ale také o tom, že mají Češi v mnohém přísnější pravidla, než vyžaduje Evropská unie.

„U přímých plateb plníte pravidla podmíněnosti DZES, které si Česko leckde zpřísňuje. Navíc jsme nejzelenější v EU. Dáváme 60 procent rozpočtu na environmentální věci, a to zemědělcům moc nepomůže,“ namítl Pýcha. Připomněl, že Česko předběhlo EU také v zákazu klecových chovů nosnic, je přísnější v dělení pozemků i omezení použití některých chemických látek.

V textu jsme upřesnili strukturu přímých plateb a dodali vyjádření ministerstva zemědělství.