Série selhání na pražském letišti: Jak se to tak ziskové firmě mohlo stát

Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.

Státní firma Letiště Praha, provozovatel Letiště Václava Havla, má za sebou horký červenec, jaký už dlouho nepamatuje.

Na začátku měsíce na letišti zkolabovalo odbavování zavazadel, zajišťované dceřinou firmou Letiště Praha.

Následovalo vyhlášení stávkové pohotovosti jedné z odborových organizací na letišti.

Pomyslnými třešničkami na dortu byl globální výpadek počítačů se systémem Windows, který zasáhl i odbavovací systémy některých dopravců na pražském letišti.

Tento týden navíc přestaly na letišti na několik hodin fungovat informační systémy včetně internetových stránek. Místo digitálních informací se v odbavovacích halách objevily tabule s ručně psanými časy odletů.

Co se vlastně v největším leteckém přístavu v zemi děje?

„Předpokládáme, že za období červen až září projde pražským letištěm téměř sedm milionů cestujících. To je o 800 tisíc víc než v loňském roce. Do letní sezony vstupujeme s větším počtem zaměstnanců a na nárůst provozu se připravují i všichni naši partneři, jako například handlingové společnosti,“ uvedl na konci května v tiskové zprávě Letiště Praha Martin Kučera, člen představenstva zodpovědný za bezpečnost a provoz.

Od vydání této zprávy uběhl měsíc a letiště na začátku července vypadalo všelijak, jen ne připravené na silný nárůst provozu.

Zatímco v celosvětovém kolapsu počítačů s Windows z 19. července bylo letiště jen jedním z bezpočtu zasažených firem, v případě lapálií s kufry cestujících již podnik musel řešit kromě vnějších vlivů také manažerská pochybení na úrovni dceřiné společnosti Czech Airlines Handling.

Je fér říci, že za zpožděné kufry mohl celý soubor činitelů. Část z nich přiletěla zvnějšku a letiště je nemohlo ovlivnit. Byl to hlavně neplánovaný prudký nárůst letů během jednoho dne, kdy k chaosu navíc přispěla stávka leteckých dispečerů v Turecku, oblíbené dovolenkové destinaci českých turistů. Další dynamickou proměnou byly požadavky na odbavení ze strany dopravců, například Smartwings.

Přesto předseda představenstva Letiště Praha Jiří Pos v rozhovoru pro SZ Byznys připustil, že na zavazadlové kalamitě nesou díl viny také manažeři zodpovědní za provoz.

„V Czech Airlines Handling určitě bylo manažerské pochybení,“ řekl Pos.

Do dění se kvůli tomu vložilo Ministerstvo financí coby akcionář Letiště Praha. Zatlačilo na vedení firmy, aby ze situace vyvodilo personální důsledky. Ještě v první polovině července tak padl šéf Czech Airlines Handling Tomáš Svoboda. Na jeho místo od srpna nastoupí Jiří Jarkovský, který již dříve Czech Airlines Handling vedl. Dozorčí rada handlingové firmy byla navíc kromě dosavadní finanční správy posílena také o hlubší kontrolu provozu v Czech Airlines Handling.

Aby letiště situace zvládlo, museli se do odbavování pustit také zaměstnanci z jiných profesí včetně hasičů. Jak je možné, že letišti chyběli lidé pro zabezpečení provozu?

„Nic nenasvědčovalo tomu, že by společnost (Czech Airlines Handling, pozn. red.) nebyla na sezonu připravena. Došlo ke zvýšení počtu zaměstnanců o 250 lidí, další lidé byli zajištěni na sezonu prostřednictvím dohod,“ poznamenal šéf Letiště Praha Pos.

Jenže 1. července řada z těchto nově najatých pracovníků do práce nenastoupila. Týkalo se to hlavně lidí na částečné úvazky.

„Do určité míry na to může mít vliv změna legislativy, kdy i zkrácené úvazky podléhají odvodům a zdanění. Druhým negativním fenoménem je, že se prodloužily termíny pro vyřízení žádosti o spolehlivost,“ poznamenal Pos.

Ověření spolehlivosti je proces, jehož úspěšní absolventi mohou vstupovat na letišti do vyhrazeného bezpečnostního prostoru. Tedy něco, co se na letišti týká většiny zaměstnanců.

Avšak problém s náborem pracovníků mělo letiště již loni. Tedy v roce, kdy se po přestávce vynucené pandemií již začalo opět naplno cestovat. Během koronavirových uzavírek propustilo Letiště Praha kolem 600 lidí. Jenže mezitím se počty cestujících začaly opět blížit úrovni před pandemií.

„Tempu růstu počtu cestujících ne vždy stačilo tempo náboru a výcviku nových pracovníků (zejména v první polovině roku), přesto se (a to především díky akceleraci náboru v posledním čtvrtletí roku) podařilo mírně snížit celkový objem přesčasové práce zaměstnanců,“ připustilo Letiště Praha ve výroční zprávě za rok 2023.

Nabízí se tedy otázka, zda letiště po loňských zkušenostech personální situaci nepodcenilo. Představitelé letiště si stojí za tím, že udělali vše, co mohli. Podniku se však současně jako bumerang vrátily důsledky personální politiky z minulých let.

„Máme k dispozici analýzu, která říká, že Letiště Praha bylo spolu s letištěm Gatwick (mezinárodní letiště nedaleko Londýna, pozn. red.) po nástupu covidu nejradikálnější v redukci počtu zaměstnanců. To znamená, že zvláště pracovníci, kteří byli nuceni odejít, ztratí důvěru ve stabilitu a dlouhodobost a nemají chuť se vracet,“ poznamenal Pos.

Letiště se po pandemii začalo výrazně více než dříve spoléhat na zajišťování pracovníků prostřednictvím dohod o provedení práce, využívaných právě například u sezonních brigádníků. Na jedné straně pro zaměstnavatele představují pružnou možnost vykrývat provoz ve špičkách. Na letišti již ale vědí také o úskalích spolupráce s „dohodáři“.

„Je to otázka vymahatelnosti. Když se dotyčný pracovník ráno vzbudí a řekne si, že dnes se mu do práce nechce, protože si včera prodloužil večer, tak nemáte nástroj, jak ho přinutit, aby do práce přišel,“ podotkl šéf Letiště Praha.

Po kalamitě s kufry na začátku července se ukázalo, že problém s pracovníky souvisí i s jejich odměňováním. Alespoň tak to vnímá část zaměstnanců.

Jedna ze čtyř odborových organizací působících na letišti totiž 8. července vstoupila do stávkové pohotovosti. Mezi hlavními požadavky jsou ty spojené s financemi. Kromě zvýšení mezd jde také o vrácení nadstandardních příplatků za přesčasy, které letiště během pandemie ořezalo na minimum stanovené zákonem.

„Cítíme se podhodnocení,“ řekl v první polovině července Marek Sedlák, místopředseda Odborového svazu pozemní a letecké dopravy, jehož základní organizace na letišti vyhlásila stávkovou pohotovost.

„Od roku 2021 jsme zvýšili mzdy o 16 procent. Zavedli jsme vyplácení třinácté mzdy, což je dalších osm procent, navíc uplatňujeme i sezonní odměnu v případě dosažení určitých kvalitativních parametrů,“ oponuje Pos.

Společnost Czech Airlines Handling v současnosti na svém webu nabízí zájemcům o plný úvazek v nakládce letadel, tedy v profesi vyžadující fyzickou zdatnost, nástupní plat nepřevyšující 35 tisíc korun hrubého.

Při prvním pohledu na čistý zisk Letiště Praha, který byl v minulém roce 1,5 miliardy korun, se nabízí otázka, zda by podnik nemohl být vůči zaměstnancům štědřejší.

Základní problém je však v tom, že zmíněné klíčové profese při odbavování kufrů nezaměstnává samotná společnost Letiště Praha, ale její dceřiná firma Czech Airlines Handling. Zatímco mateřská společnost po covidovém půstu opět dobře vydělává, Czech Airlines Handling je od roku 2020 trvale v minusu.

Navíc ani před pandemií nebyla ziskovost odbavovací firmy nijak závratná.

„Czech Airlines Handling působí ve velmi konkurenčním prostředí,“ poznamenal Pos.

Naráží mimo jiné na fakt, že přímo na Letišti Václava Havla dělá podobné činnosti jako Czech Airlines Handling ještě soukromá firma Menzies Aviation. Jenže ta skončila za minulý rok v plusu 118 milionů korun.

„Menzies je silný konkurent, který těží ze svého globálního působení,“ řekl na adresu společnosti podnikající v 60 zemích Pos.

Ve Skotsku sídlící Menzies nahrává i jiná skladba zákazníků, než má Czech Airlines Handling. Dceřinka Letiště Praha obsluhuje například lety dopravce Smartwings, největších aerolinek na pražském letišti, které ale kvůli charterovým letům s turisty převážejí v sezoně větší množství zavazadel. Proti tomu Menzies poskytuje služby například přepravci Delta Air Lines, spojujícímu Prahu s americkými letišti. Jsou to spoje, které na množství kufrů nejsou tak náročné jako charterové lety s lidmi letícími k moři.

Dalším důležitým faktem podle Pose je, že Letiště Praha nemůže jednoduše vzít svůj zisk a poslat ho do Czech Airlines Handling na nábor nových lidí a lepší odměňování.

„Evropská legislativa tvrdě kontroluje jakoukoliv formu podpory ze strany matky vůči Czech Airlines Handling,“ podotkl šéf představenstva letiště.

Důvodem pro tento typ kontroly je fakt, že Letiště Praha je státem vlastněná firma. Konkurence by pak takovou podporu matky vůči dceřiné společnosti mohla napadnout jako nepřípustnou státní podporu ohrožující hospodářskou soutěž.

V podobné situaci jako Czech Airlines Handling je i další dceřiná firma Letiště Praha, společnost Czech Airlines Technics, která je zaměřena na údržbu letadel. Rovněž její hospodaření je navzdory loňskému vybřednutí z předchozích ztrát napjaté. A stejně jako u své sesterské firmy byla i v případě údržbářského podniku největší slabinou personalistika.

„Největší starosti působí společnosti Czech Airlines Technics personální oblast. V průběhu roku 2023 se společnost potýkala s vysokou odchodovostí leteckých mechaniků, které zlákaly nabídky vyšších mezd ze strany konkurenčních společností. Cílem společnosti Czech Airlines Technics bylo dosáhnout významného meziročního nárůstu počtu kvalifikovaných mechaniků, ale tento cíl se bohužel splnit nepodařilo,“ napsala firma ve výroční zprávě za rok 2023.

Kromě napjatého hospodaření a personálních problémů spojuje obě dceřiné firmy Letiště Praha ještě výhled na možnou změnu většinového vlastníka. V případě Czech Airlines Technics již tendr na strategického investora běží. Jasno o vítězi by mělo být na podzim.

U Czech Airlines Handling zatím o spuštění procesu prodeje majoritního podílu rozhodnuto nebylo. Šéf letiště Jiří Pos ale otevření firmy investorům navrhne v září na dozorčí radě, jíž se budou účastnit také zástupci Ministerstva financí coby akcionáře.

„O záměru Letiště Praha otevřít toto téma víme již nějakou dobu. Letiště s touto úvahou přišlo ještě před ‚krizí‘ s odbavováním zavazadel ze začátku července. Není tedy pro nás jako akcionáře nijak překvapivé, že to chce management letiště řešit. Nicméně začátek diskuze o dalším postupu v této věci bude až na zářijovém zasedání dozorčí rady společnosti,“ sdělila mluvčí Ministerstva financí Michaela Lagronová.

Na co tedy Letiště Praha své zisky využívá?

V současné době platí, že 20 procent z čistého zisku letiště si odčerpá stát ve formě dividendy. Za minulý rok poslalo Letiště Praha do státní pokladny 305 milionů korun.

„Se zbytkem zisku samozřejmě jednak pracujeme na finančním trhu, ale hlavně si zakládáme na schopnosti ufinancovat budoucí rozvoj. A to samozřejmě nejenom z našich zdrojů. Logicky budeme muset jít cestou komerčního zajištění. Ale náš závazek je, aby budoucí rozvoj letiště nestál daňového poplatníka ani korunu,“ řekl šéf letiště v rozhovoru pro SZ Byznys.

V minulém roce podnik snížil své zadlužení. Byl to jeden z vlivů, díky kterým agentura Moody’s na konci roku 2023 zlepšila rating letiště na úroveň Aa3 s výhledem stabilní. To je nejlepší možné hodnocení, které letiště může v současnosti získat.

Hodnocení od ratingových agentur je pro Letiště Praha důležité kvůli tomu, že se firma již začíná připravovat na velký rozvoj Letiště Václava Havla. V první řadě to bude rozšíření terminálů, které chce mít letiště hotové do roku 2032. Podle současných hrubých odhadů si tento projekt vyžádá investici kolem 35 miliard korun. Stranou této sumy je ještě plánovaná výstavba paralelní letištní dráhy, která má začít hned po výstavbě terminálů.

Doplnili jsme informaci, že manažerské po

chybení se týkalo společnosti Czech Airlines Handling.