Otázky a odpovědi: K čemu je zelená přirážka za litr benzinu a půjde zrušit?

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Už během léta má do Parlamentu doputovat dlouho odkládaný rest, týkající se polozapomenuté a nově objevené směrnice o emisních povolenkách. Nafta a benzin mají kvůli ní zdražit minimálně o dvě koruny za litr.

Sice až od roku 2027, ale některé přípravné pasáže mají fungovat už příští rok. U nich termíny začínají hořet, a tak politici nyní vymýšlejí, jak s horkým bramborem naložit. Jeho základ vznikl v roce 2022 za českého předsednictví, finální text prošel v EU bez velkého rozruchu loni.

Ač současná vláda pomáhala směrnici dojednávat, nyní ji ministr financí a další koaliční politici chtějí zase rušit. Což ale nebude tak jednoduché, protože norma je napsaná, vytištěná a závazná, takže ústup je možný jedině po dohodě napříč celou Evropou. Co vlastně doopravdy říká a jak to s ní v Česku nejspíš dopadne?

Úprava se týká emisních povolenek, zavedených v EU už v roce 2005. Fungují jako pokuty nebo odpustky za vypouštění skleníkových plynů do atmosféry. Za tunu CO2 se aktuálně platí do společné kasy 65 eur, týká se to ale jen velkých emitentů, jako jsou elektrárny, továrny nebo od roku 2012 aerolinky.

Logika je podobná jako u spotřebních daní: exhalace jsou škodlivé, a když se finančně zatíží, na trhu se snáz uchytí čistší technologie a ještě se vyberou peníze na jejich rozjezd. Množství dostupných povolenek navíc rok od roku klesá, aby velcí producenti své exhalace tlumili. Od roku 2027 se mají povolenky vztahovat i na dopravu a vytápění, a to včetně malospotřeby. Tedy na každého, kdo zavítá s autem k čerpací pumpě nebo topí doma plynem, aby za emise platili všichni.

Pro nově zřízené povolenky směrnice počítá se stropem 45 eur za tunu CO2. To je oproti dnešní ceně pro elektrárny a průmysl sleva, ale pořád půjde o citelnou přirážku. Přesná výše poplatků pro koncové spotřebitele ve směrnici není, dá se ale vypočítat podle emisní náročnosti jednotlivých paliv. Nové motory vypustí tunu CO2 zhruba po každých 500 litrech paliva, takže pro motoristy přirážka po rozpočítání vychází na 2,25 Kč za litr. U zemního plynu má jít o 200 korun za megawatthodinu, tedy zhruba o deset procent navíc k dnešním cenám. V obou případech je potřeba ještě přičíst 21procentní DPH. A také inflaci – strop 45 eur platí v cenách roku 2020 a už teď je v EU o pětinu dráž.

Zatím ano, schvalování probíhalo v letech 2022 a 2023. Směrnice vznikají tak, že členské státy EU domluví politické zadání, Evropská komise text připraví a pak ho schvaluje rada ministrů coby orgán zastupující vlády jednotlivých zemí a europarlament. Norma ETS2, což je zkratka pro rozšířený režim povolenek (oproti stávajícímu ETS1 pro elektrárny, průmysl a aerolinky), se začala rodit už za Babišovy vlády v návaznosti na závazek stáhnout do roku 2050 uhlíkovou stopu EU na nulu.

Hlavní politická jednání o ETS2 se vedla za českého předsednictví a loni na jaře schvalovací proces skončil. V rozhodující době ke konci roku 2022 tuto tematiku přehlušily jiné body, hlavně drahý plyn nebo konec spalovacích motorů. Teď ale už jde o hotovou legislativu a státy by ji správně už jen měly přepsat do vlastních zákonů. To se mělo stát do letošního června, proto se nyní o směrnici znovu mluví.

V tomto konkrétním bodě těžko. Dobře zvládnuté předsednictví platí za jeden z úspěchů Fialovy vlády. Opět se ale ukazuje, že kvůli uznání ale odkývala i věci, kterých se bojí. Proto ex post bojovala o zmírnění zákazu spalovacích motorů a nyní se nehlásí ani k ETS2. „Myslím, že máme vyvinout iniciativu napříč Evropou, ať se to úplně zruší, nebo odsune o řadu let,“ říká nyní k zdražení benzinu ministr financí Zbyněk Stanjura a podobně mluví i jiní koaliční předáci, o opozici nemluvě.

Zvrátit hotovou směrnici lze ale jedině tak, že se na úpravě znovu shodne celá Evropa. V tomto případě by stačila běžná většina 15 z 27 států a většina europarlamentu, i to je ale hodně vzhledem ke skutečnosti, že pro směrnici hlasovalo 24 z 27 zemí a ústup by vyžadoval názorovou otočku z roku na rok.

Green Deal je dnes zkratkou s mnoha významy, nejčastěji jde o zastřešující pojem pro všechno, co Evropa schválila nebo chystá v rámci snah o dekarbonizaci a útlum fosilních zdrojů. Teď po eurovolbách a ustavení nové Evropské komise mohou nastat dílčí změny, volby ale nepřinesly v evropské politice zas tak velký obrat. Komisi dál povede Ursula von den Leyenová coby tvář Green Dealu.

Rozhodující hlasy jí dodali v europarlamentu Zelení, kteří sice početně zeslábli, ale dál si udržují vliv. Naopak ODS nebo ANO, což jsou doma hlavní kritici zelené unijní politiky, zůstávají v evropské politice spíš na periferii. V hlavním proudu EU zelené cíle nikdo nezpochybňuje. Dojde-li k revizím, tak spíš v oblastech, kde ještě není nic závazně odhlasováno, třeba u nových norem pro stavbu a opravy budov. Sahat do hotové legislativy bude mnohem těžší.

Mezi vědci – ale i mezi státy na půdě OSN – je dnes jasná shoda, že současná spotřeba fosilních paliv zamořuje atmosféru neudržitelnou měrou. Když se nasčítá produkce skleníkových plynů za všechny roky dozadu, svět je dnes na desetinásobku oproti období před druhou světovou válkou. Nejčastěji používané odhady říkají, že tímto tempem lze pokračovat už jen deset let. Pak lidstvo riskuje, že se globální oteplování překlopí do nevratného poškození zemského klimatu.

V EU doprava stojí za čtvrtinou všech emisí a je i velkým zdrojem znečištění měst. V energetice a průmyslu, kde už povolenky fungují, klesly emise během dvou dekád na polovinu. Daní za to je zdražování, jenže rozkymácení počasí může v budoucnu přivodit mnohem větší škody, nehledě na jevy, jako je masová migrace. Pádnou námitkou je, že Evropa sama planetu nezachrání. Třeba Češi ale pořád patří v přepočtu na hlavu mezi 30 největších emitentů na světě. Tlak na úklid před vlastním prahem je v EU tažen pragmatickou úvahou, že někdo musí začít, jinak se zbytek světa nepřidá.

U aut je potíž v tom, že za spalovací motor není adekvátní náhrada. Elektrárnu nebo teplárnu lze přebudovat z uhlí na plyn, domy se zateplují a vybavují tepelnými čerpadly. Ale v dopravě lze přejít leda k elektromobilům, kde jsou pořizovací náklady vysoké a  technologie je pořád ještě na začátku. Nebo k menšímu pohodlí v podobě MHD, cyklistiky nebo pěší chůze. Ceny jízdného lze z výnosů za prodané povolenky dotovat. Pro individuální dopravu ale zpoplatnění emisí přinese hlavně zdražení. Povolenky v nákladní dopravě zvednou ceny i jinde.

Hrozí také nerovný rozklad nákladů v neprospěch venkova, kde se provoz obejde bez aut hůře než ve městech. Cena povolenek je navíc nevyzpytatelná, což v Česku v energetice vedlo k tomu, že se do větších investic zatím pouštěli spíš jen vizionáři. Totéž se může opakovat v dopravě. Panuje-li shoda na tom, že za emise je správné platit pokutu, srozumitelnějším a údernějším opatřením mohlo být zvýšení spotřebních daní.

Výhledově ano. Přirážka dvě až tři koruny za litr benzinu a nafty je vypočtena z povolenky 45 eur a s touto cenou směrnice počítá jen pro roky 2027 a 2028. Dál text říká toto: „Vzhledem k tomu, že cílem mechanismu je zajistit stabilitu v prvních letech nového systému obchodování s emisemi, měla by Komise posoudit jeho fungování a to, zda by měl pokračovat i po roce 2029.“

Za pět let se konají další eurovolby a po nich se komise bude měnit, radikální změny tedy sotva nastanou hned. Výhledově ale přirážka růst může, v souladu s ústředním principem celého manévru – tedy vytlačovat spalovací motory z trhu a odmazávat uhlíkovou stopu. Složitější je to i s částkou 45 eur pro roky 2027 a 2028. Nejde o tvrdý strop, s povolenkami se bude jako dnes volně obchodovat a směrnice jen dává Evropské komisi za úkol, aby v případě zdražení vydala povolenek víc a tím cenu regulovala.

Už teď jich jde většina na zelená opatření, v Česku třeba na zateplování, na programy typu Oprav dům po babičce nebo na podporu investic do obnovitelných zdrojů. Do roku 2030 má jít o 250 miliard korun, dalších 350 miliard má Česko dostat z unijního Modernizačního fondu, zřízeného v rámci solidárního přerozdělení výnosů do chudších zemí s větší fosilní závislostí. Spuštění ETS2 bude spojeno se zřízením dalšího zdroje peněz jménem Sociální klimatický fond, kam má jít z povolenek za celou EU přes dva biliony korun.

Zastánci Green Dealu argumentují, že Česko se k postupnému snižování emisí tak jako tak upsalo už za vlády Andreje Babiše, takže paliva by stejně muselo zdražit. Jinak by cílů pro rok 2030 nedosáhlo a teď k tomu navíc dostane nové unijní fondy jako bankomat. Odpůrci namítají, že půjde o složité centrální plánování, kdy na jedné straně se velké peníze od občanů a firem vyberou, aby se jim vzápětí přes fondy složitě vracely.

Uvidí se během léta. Přepis do českého zákona – takzvaná transpozice – se má nakonec odehrát pokoutně formou poslaneckého návrhu k jiné novele, která už ve Sněmovně leží. Tak vypadala koaliční dohoda na začátku prázdnin, k záměru se už přihlásil poslanec za ODS Václav Král, který často lobbuje za velké teplárny a má snahu srovnat jim hřiště s lokálním vytápěním, kde se dnes povolenka neplatí.

Transponovat směrnici je ale složitější legislativní počin. S Králem na něm spolupracuje Ministerstvo životního prostředí a to doposud pracovalo s předpokladem, že v rámci koalice platí dohoda transponovat letos jen nejnutnější pasáže. Konkrétně povinnost pro distributory paliv, aby od příštího roku evidovali svůj odbyt a začali státu nahlašovat, kolik povolenek budou po roce 2027 potřebovat. Se samotným zpoplatněním emisí se mělo počkat až na pozdější dobu, pro případ, že by se v EU směrnice ještě předělávala. O tom, co teď bude obsahem novely, se v koalici dál jedná. „Až v srpnu uvidíte ten text, bude to jasnější,“ uvedl v polovině července k podrobnějším dotazům poslanec Král.