Neschopenek přibývá. Firmy mají víc posílat lidi k lékaři, nadšené nejsou

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Vedle vstupních lékařských prohlídek by zaměstnavatelé mohli začít posílat své pracovníky i na různá vyšetření „podporující zdraví“. V Česku totiž roste nemocnost a přibývá neschopenek. Prevence, věří Ministerstvo zdravotnictví, by tento trend mohla zastavit.

S myšlenkou rozšířit takzvané pracovně-lékařské služby o prevenci přichází Ministerstvo zdravotnictví v novele zákona o specifických zdravotních službách.

„Novela výrazně podpoří investice firem do zdraví zaměstnanců. Mimo jiné navrhuje rozšířit definici pracovně-lékařských služeb i o programy podpory zdraví, a tím vytvoří nástroj, který integruje pracovní a civilizační rizika,“ popsal Matyáš Fošum, vrchní ředitel sekce ochrany veřejného zdraví Ministerstva zdravotnictví.

Podle důvodové zprávy ke změně zákona by se pracovně-lékařské služby – známé jako lékařské prohlídky kvůli zdravotní způsobilosti uchazeče o zaměstnání – měly rozšířit o preventivní zdravotní služby, jako je hodnocení vlivu pracovní činnosti, pracovního prostředí a pracovních podmínek na zdraví, provádění preventivních lékařských prohlídek, ale i poradenství zaměřené na ochranu zdraví a ochranu před úrazy až po školení poskytování první pomoci a dohled na pracovišti.

Mluvčí Ministerstva zdravotnictví Jan Řežábek pak shrnuje: „Ideově je cílem, aby zaměstnavatel měl mandát k větší a efektivnější motivaci zaměstnanců k využívání stávajících nástrojů prevence, a to zejména preventivních prohlídek či screeningových programů.“

„Důvodem nezbytnosti změny je systematicky chránit a podporovat zdraví zaměstnanců,“ stojí v důvodové zprávě.

„To v praxi bude znamenat, že firmy si opět budou moci dát tyto investice do péče o zdraví svých zaměstnanců do daňového základu,“ ubezpečoval zaměstnavatele Matyáš Fošum, že péče o zdraví bude pro firmy daňově zajímavá.

Mluvčí Jan Řežábek doplňuje, že se předpokládá daňové zvýhodnění. Ministerstvo financí na to pro Seznam Zprávy reagovalo pouze sdělením, že zákony v přípomínkovém řízení veřejně nekomentuje.

Nápad navazuje na prorůstová opatření, která doporučuje Národní ekonomická rada vlády.

„Zdravotní stav obyvatel České republiky je významně horší než v zemích západní Evropy, což má významný dopad na náklady na zdravotnictví a sociální systém a dále zhoršuje dostupnost a produktivitu pracovní síly,“ vypichuje poslední zpráva NERV s dovětkem, že ze dvou třetin lze dosáhnout zlepšení pomocí prevence.

Jedno z doporučených opatření pak je intenzivnější spolupráce „zdravotních pojišťoven se zaměstnavateli na zlepšení zdravotního stavu zaměstnanců“.

Platforma Academy of Health Care Management ve své analýze argumentuje i tím, že se od roku 2019 do 2023 zvedla pracovní neschopnost kvůli nemocem o 40 procent – vychází přitom z údajů Českého statistického úřadu.

Srovnání nejčerstvějších dat za první čtvrtletí od České správy sociálního zabezpečení takový nárůst nevykreslují. Po covidové pandemii sice počet prostonaných dnů postupně klesá, stále se mírně drží nad úrovní právě roku 2019. Poslední tři roky ovšem roste průměrné trvání pracovní neschopnosti a aktuální data také vykazují nejvyšší míru „porušení léčebného režimu“. Tedy, že nemocní neobstáli během kontroly.

Mluvčí Ministerstva zdravotnictví ještě dodává, že bylo zjištěno, že třetina ekonomicky aktivních obyvatel nedochází na preventivní prohlídky. „Podobný institut je přijat i v řadě jiných ostatních zemích. Příkladem může být Rakousko či Finsko,“ říká Řežábek.

Zástupci podniků ovšem mají vůči nápadu výtky. Zákon měl mimo jiné snížit byrokracii a požadavek na vstupní lékařské prohlídky zvolnit. A najednou novela vkládá paragraf nadepsaný „Opatření k podpoře zdraví“, kde se mimo jiné píše, že „zaměstnavatel je povinen stanovit a vyhodnocovat opatření k podpoře zdraví a zajistit jeho provádění“.

To se ovšem Hospodářské komoře ani Svazu průmyslu a dopravy nepozdává a volají spíš po tom, aby nebyla péče o prevenci takto tvrdě zákonem vyžadovaná.

„Zejména u malých a středních zaměstnavatelů by vhodným řešením bylo ponechat zavedení tohoto institutu na dobrovolné bázi, což ostatně kopíruje aktuální praxi, kdy někteří zaměstnavatelé opatření k podpoře zdraví uskutečňují již nyní, bez potřebné právní úpravy,“ reaguje v připomínce Hospodářská komora.

Ředitelka zaměstnavatelské sekce ve Svazu průmyslu a dopravy ČR Blanka Šafránková ovšem naznačuje, že došlo k posunu a zdravotní prevence by mohla ve finále skutečně být dobrovolná.

„Prozatím ale nejsou vyladěny podoby jednotlivých programů, například v kontextu toho, co konkrétně budou obsahovat, či jak bude přesně vypadat dikce zákona, na jehož základě budou programy poskytovány. V této oblasti zůstává celá řada dalších nejasností, proto se k tématu prozatím podrobněji nemůžeme vyjádřit. Nicméně jsme rádi, že konečně byla nalezena shoda na straně zaměstnavatelských svazů,“ dodává ředitelka ze Svazu průmyslu a dopravy.

Článek jsme rozšířili o reakci mluvčího Ministerstva zdravotnictví.