Babišova frakce v europarlamentu je dominantně proruská, říká expert

Manévr hnutí ANO na unijní scéně má podle vedení strany umožnit lepší prosazování zájmů v Evropě. Kritici však tvrdí, že „přestupem“ do nové frakce Patrioti pro Evropu – kterou ANO dokonce spoluzaložilo – nejsilnější tuzemská opoziční strana napomáhá ruským zájmům. Co se od Patriotů dá očekávat? A jak velký vliv budou mít?

V centru unijní moci se po nedávných eurovolbách přeskupují politické tábory. Rošády se přitom účastní i přední hráči české opozice. Hnutí SPD v čele s Tomiem Okamurou tak ohlásilo, že se stranou Alternativa pro Německo (AfD) vytvářejí novou frakci, v níž hodlají mimo jiné bojovat proti islamizaci Evropy.

Pozornost napříč sedmadvacítkou si ale získal hlavně projekt Patrioti pro Evropu, který se tento týden stal třetí největší frakcí v Evropském parlamentu. A vedle francouzského Národního sdružení (RN) Marine Le Penové nebo maďarského Fideszu Viktora Orbána patří do frakce i hnutí ANO Andreje Babiše. Složení Patriotů přitom v Česku přitáhlo pozornost k otázce, do jakých politických vod se teď nejsilnější tuzemská opoziční strana vlastně vydala.

„Stále si zřejmě plně neuvědomujeme, jak dalekosáhlé důsledky to může mít pro pozici České republiky,“ říká k manévru ANO expert na dění v Evropské unii Viktor Daněk, který působí jako zástupce ředitele Institutu pro evropskou politiku Europeum. V rozhovoru pro podcast 5:59 Daněk dodává, že právě start Patriotů pro Evropu je pro něj tím „nejzásadnějším“ výsledkem červnových evropských voleb.

Nejde totiž jen o unijní politiku a současné rozložení sil. Analytik poukazuje také na Babišovy domácí ambice. „Pokud se Andrej Babiš vrátí do vlády, bude na Česko pohlíženo prizmatem toho, jaké frakce je (hnutí ANO) členem. A jestliže je ta frakce dominantně proruská, bude na Českou republiku zbytek Evropy v jednoduché zkratce prohlížet jako na součást proruského politického proudu v Evropě,“ podotýká Daněk, který v minulosti sledoval unijní záležitosti také coby bruselský zpravodaj Českého rozhlasu.

Právě na údajnou blízkost Patriotů k Rusku a současné politice Moskvy poukazují kritici celého projektu. Expremiér Babiš a jeho spolustraníci ale možnost prokremelských sympatií důrazně odmítají. Hnutí ANO podle nich při vytváření frakce hledalo partnery především se stejným názorem na fungování EU, nikoliv na Rusko. Za hlavní cíle působení v Patriotech pak Babiš uvedl „obranu suverenity národních států“, řešení nelegální migrace a revizi tzv. Green Dealu.

Ani podle analytika Daňka nelze Babiše označit za „proruského“ politika. Ukazuje to prý třeba jeho postoj k ruské stopě v kauze Vrbětice v době, kdy byl Babiš předsedou vlády. Jenže hnutí ANO ve frakci není samo. „Jeho spojenci (v Patriotech) jsou zcela zjevně proruští, s doložitelnými vazbami na Rusko. Marine Le Penová má na Rusko dokonce finanční vazby, totéž (rakouští) Svobodní,“ říká expert, podle něhož je zároveň patrné, že většinu členů frakce tvoří krajně pravicové strany.

Celkové zabarvení Patriotů je přitom důležité i z pohledu toho, do jaké míry budou schopni ovlivňovat dění v Evropském parlamentu. V evropské politice totiž platila zásada, že umírněné síly si drží od spolupráce s krajní pravicí odstup. Teď je pravděpodobné, že stejný přístup se bude týkat i nového bloku s hnutím ANO.

„Ta frakce je početná a v mnoha směrech bude obtížné ji ignorovat. Přesto nebude mít vliv,“ míní Daněk s tím, že kolem Patriotů v europarlamentu nejspíše vznikne jakýsi ochranný val či „hygienický rozestup“. A ten se projeví i na akceschopnosti hnutí ANO. „Realita je taková, že paradoxně teď budou schopni prosazovat ještě méně ve vlastní frakci, než kdyby zůstali u liberálů,“ uvádí analytik s odkazem na frakci Renew Europe, ze které ANO v červnu oznámilo svůj odchod.

V určitých ohledech přesto může členství v Patriotech dávat jejich aktérům smysl. Skutečné úsilí podle Daňka může mířit „za Evropský parlament“ – k voličům v jednotlivých státech. Třeba i pro hnutí ANO prý bude jednoduší být ve frakci mimo hlavní proud evropské politiky, pokud je cílem ANO „ostřelovat“ Evropskou unii a vystupovat především jako kritický hlas. Když totiž nic neprosadíte, nemusíte ani před veřejností nic obhajovat.

Z pohledu experta institutu Europeum takový přístup ukazuje na „trend, kdy si Andrej Babiš zjevně chce jít pro hlasy na krajní pravici“ – tedy do prostoru, kde jsou v Česku momentálně rozdrobené síly. A zároveň expremiér prohlubuje spojenectví s Orbánem, které začalo zesilovat už v závěru Babišova působení v čele vlády. Právě maďarský lídr se teď podle analytika Daňka snaží táhnout vznik Patriotů, aby se tak vymanil z izolace na evropské scéně. „Ta nová frakce je orbánovská, založení vlastní frakce podle mého soudu jen potvrzuje dlouhodobou ‚orbánizaci‘ unijní politiky hnutí ANO,“ dodává analytik Daněk.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, proč je možné považovat vznik třetí nejsilnější frakce v Evropském parlamentu také za neúspěch její klíčové osoby – Viktora Orbána. Nebo také to, jakým vývojem prošla evropská politika Andreje Babiše. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.