Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Maďarská vláda bude usilovat o příspěvek na obranu od bank, energetických firem a nadnárodních společností. Každá nadnárodní společnost, která v současných válečných podmínkách dosáhne dodatečného zisku, musí zaplatit příspěvek do státního fondu na obranu, uvedl šéf kanceláře premiéra Viktora Orbána Gergely Gulyás.
Zisky maďarských bank vzrostly, protože centrální banka, stejně jako jinde v Evropě, zvýšila úrokové sazby kvůli prudkému růstu spotřebitelských cen, jenž byl částečně způsoben zvýšením cen pohonných hmot v souvislosti s válkou na Ukrajině. Úrokové sazby v Maďarsku stále patří k nejvyšším v Evropské unii. Zisky energetických firem pak podpořilo zvýšení cen elektřiny.
Orbánova vláda bojuje s rozpočtovým deficitem, který výrazně překračuje limity EU. V posledních čtyřech letech činil schodek v průměru téměř sedm procent hrubého domácího produktu (HDP).
Současná opatření mají být součástí protiválečného akčního plánu, uvedl Gulyás po zasedání vlády. Maďarsko podle něj letos také zachová daň z neočekávaného zisku pro maloobchodníky a nadnárodní firmy, místo toho aby ji postupně rušilo, jak se očekávalo. Část těchto peněz má jít do obranného fondu. Stát podle něj také zdaní devizové transakce bank a zvýší transakční poplatky.
Největším zdrojem příjmů země je firma MOL, která provozuje rafinerie v Maďarsku, na Slovensku a v Chorvatsku. Firma většinu potřebné ropy dováží z Ruska ropovodem Družba. Daň z neočekávaných zisků zavedená v loňském roce odčerpala téměř veškerý zisk firmy z levnější ruské ropy.
Od invaze Ruska na Ukrajinu v roce 2022 Maďarsko stále odmítá posílat Kyjevu zbraně a udržuje úzké hospodářské vztahy s Moskvou. Orbán se minulý pátek setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a v pondělí se sešel s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Návštěvu označil za ukrajinskou mírovou misi, uvedla agentura Reuters.
