Článek
Růst rozpočtového schodku vláda nezabrzdila ani v květnu. Bilance je pouze o čtyři miliardy korun lepší než v dubnu, kdy výdaje převýšily příjmy o 67 miliard. Pětiměsíční schodek tak už překročil hranici čtvrt bilionu. Pokud se v nejbližší době nic nezmění, míří veřejné finance nadále k ročnímu deficitu 700 miliard.
Bankovní analytici ještě udržují dílčí optimismus. Rozpočtové příjmy mají podle Víta Hradila z Raiffeisen Bank „lepší část roku teprve před sebou,“ protože odcházející pandemie umožní rychlejší růst ekonomiky, a tím také lepší výběr daní. Naopak zpomalí výdaje. Podle Petra Dufka z ČSOB díky tomu, že se ukončí kompenzace podnikatelům za výpadky během pandemie. Proto se může schodek udržet pod hranicí 500 miliard, kterou naplánovala ministryně financí Alena Schillerová.
Ani data Ministerstva financí o plnění rozpočtu za květen však nenabízejí záruky, že se byť uměřený optimismus naplní. Ve srovnání s posledním „předcovidovým“ rokem 2019 se v květnu na daních vybralo o sedm miliard méně, jde tedy o zhruba stejnou částku jako v předchozích měsících. Hlavní příčinou přitom není dopad pandemie, ale zrušení superhrubé mzdy, které snížilo výběr daně z příjmu fyzických osob proti roku 2019 o 44 procent.
Na druhé straně se růst vládních výdajů nezastaví jenom tím, že stát přestane vyplácet podpory podnikatelům. Mimořádné výdaje na boj s pandemií (včetně kompenzací, programů Antivirus a Covid, případně odměn zdravotníkům) si za květen vyžádaly částku 24,6 miliardy.
Podle slov vicepremiéra Karla Havlíčka z pondělní tiskové konference skončí výplata pandemické pomoci definitivně v červenci, samozřejmě za předpokladu, že se koronavirus na podzim nevrátí. V předvolebním období však nelze počítat s dalšími úsporami, naopak není pochyb o tom, že vláda zvýší výdaje na investice. Stát letos za výstavbu utrácí v průměru deset miliard korun měsíčně, to se musí podle rozpočtových plánů v dalším průběhu roku zdvojnásobit.
Na většinu položek, ve kterých výdaje rostou nejrychleji, přitom nebude mít epidemický vývoj žádný vliv. Za prvních pět měsíců roku 2021 se proti loňsku skutečně nejvíce (o 32 miliard) zvýšily podpory podnikatelům. Šestnáct miliard ovšem šlo navíc na učitelské platy, čtrnáct miliard na důchody a další sociální dávky, pět miliard navíc si vyžádaly úroky státního dluhu.
Hlavním paradoxem je zvýšení odvodů zdravotním pojišťovnám za státní pojištěnce o 21 miliard za pět měsíců. Státní dluh se tak zvyšuje zbytečně, přesněji řečeno jen z toho důvodu, aby rezervy pojišťoven vyrostly na dosud nevídaných 75 miliard.
Tuzemské veřejné finance se loňským deficitem 6,2 procenta HDP nevymykaly evropskému průměru. Podle předpovědi Evropské centrální banky bude letošní schodek Česka po Maltě, Itálii a Řecku čtvrtý nejvyšší v Evropě, i když se udrží na úrovni půl bilionu, tedy asi 8,8 procenta HDP. V roce 2022 bude schodek plánovaný na 390 miliard korun (5,9 procenta HDP) – po Litvě nejvyšší.
