Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Expremiér Andrej Babiš oznámil vznik nové aliance pro Evropský parlament. Prozatím ji kromě hnutí ANO tvoří Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána a rakouská strana FPÖ Herberta Kickla. Nazývají se Patrioti pro Evropu.
„Změníme evropskou politiku tak, aby znovu sloužila národům a našim lidem. Budeme upřednostňovat národní suverenitu před federalismem, svobodu před příkazy a mír před válkou,“ tvrdí k tomu Andrej Babiš. Všichni tři předsedové požadují mimo jiné více rozhodování na národní úrovni, lepší obranu vnějších hranic před migrací a kritizují Zelenou dohodu pro Evropu (Green Deal).
Ke spolupráci vyzývají i další evropské strany, cílem je založit v Evropském parlamentu (EP) novou frakci. Na to ale budou ještě potřebovat další europoslance. Minimální počet členů je stanoven na 23, musejí ale zároveň být ze sedmi různých členských států. Hnutí ANO bude mít v EP sedm lidí, maďarský Fidesz 11 a FPÖ šest.
Ředitel Institutu pro evropskou politiku Europeum Martin Vokálek pro Seznam Zprávy zhodnotil, že po odchodu z vlivné liberální a proevropské frakce Renew Europe bude nyní mít hnutí ANO velkou potíž prosadit cokoliv.
„Rozhodli se to vykoupit tím, že budou moci na národní úrovni rozjíždět, jak jdou proti zlému Bruselu, proti tradičním stranám,“ popisuje odborník v rozhovoru.
Co znamená Babišem avizovaný vznik aliance Patrioti pro Evropu pro evropskou politiku?
V evropské politice to nic zásadního nezmění. Středopravá koalice Renew, socialisté a lidovci zůstává s nadpoloviční většinou. Tato nová frakce se bude tvořit na okraji politického spektra. Bude pro ně velmi problematické cokoliv prosadit. Jejich koaliční potenciál nebo potenciál ke spolupráci je téměř nulový. Všichni budou vědět, že vznikají na národoveckém, často populistickém, v některých případech silně pravicovém spektru.
A co to znamená pro Andreje Babiše?
Pro domácí politiku zapojených stran je to velmi zásadní krok. I Andrej Babiš totálně odepsal jakékoliv snažení na evropské úrovni. Když bylo ANO v liberální frakci Renew Europe, bylo to ANO, které mělo místopředsedu parlamentu, které bylo v řadě výborů, které skutečně mohlo něčeho dosáhnout. Teď v Evropském parlamentu nic nedosáhnou. Nicméně rozhodli se to vykoupit tím, že budou moci na národní úrovni rozjíždět, jak jdou proti zlému Bruselu, proti tradičním stranám. Že oni jsou alternativa, která jde proti proudu a hájí národní zájmy. Ať už je to cokoliv, protože to si každá ze zapojených stran vykládá trošku jinak.
Babišovi noví evropští partneři mají dlouhodobě blízko k Rusku. Například Svobodná strana Rakouska nyní v zemi figuruje v ruském špionážním skandálu. Posílí s novou frakcí vliv Vladimira Putina v Evropském parlamentu?
Vznik této frakce na národoveckém okraji je pro Rusko extrémně pozitivní. Ještě více to zasekává sekeru do společnosti, ještě více to hloubí v jednotlivých státech příkopy. Například Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána je jedním z největších spojenců Ruska a ruské propagandy v Evropě. V těch jednotlivých stranách má Rusko šiřitele svého vlivu a konexe. Jednotliví politici nové frakce teď budou napomáhat tomu, že Rusko bude spokojené. Neříkám, že je to celé vedeno a motivováno Ruskem, to bych netvrdil. Ale někteří ti politici napojení na Rusko, ať už vědomé, či nevědomé, mít budou. Vidíme, že řada politiků těchto formací používá ruské narativy. Je to jak přes kopírák, když to hlásá Kreml.
Kdo si myslíte, že frakci doplní, aby splnila nastavená kritéria pro vznik?
Musejí sehnat 23 europoslanců minimálně ze sedmi zemí. Mluví se o tom, že to bude Slovinská demokratická strana někdejšího premiéra Janeze Janši ze Slovinska. Polská strana Právo a spravedlnost to sice nebude, ale v Polsku je například šest europoslanců Konfederace, kteří jsou dosti nečitelní a mohou se přidat. A uvidíme, co Slovensko - například Směr. Pak jim už jen stačí hledat jednotlivce v Bulharsku, Rumunsku či jinde v Evropě. Každopádně v europarlamentu, který má 720 členů, to bude zlomek. Jejich schopnost na evropské úrovni bude minimální, ale budou to využívat jako signál domů, do jednotlivých zemí.
Martin Vokálek
- Vystudoval obor mezinárodní politika a diplomacie na Fakultě mezinárodních vztahů VŠE v Praze a MBA program na Zurich University of Applied Sciences ve Švýcarsku a na Fakultě podnikohospodářské VŠE v Praze.
- V současné době je výkonným ředitelem Institutu pro evropskou politiku Europeum, kam nastoupil v roce 2016 jako vedoucí kanceláře a projektů.
- Zajímá se o ekonomické otázky, evropskou bezpečnost a NATO, hybridní hrozby, válečné zločiny a problematiku mezinárodního práva.