Brigády už nejsou jen pro studenty. Kdo ovládá jazyk, vydělá si nadprůměrně

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Prodavači, servírky, skladníci či doplňovači zboží nebo třeba prodejci zmrzliny i recepční jsou nyní jedni z nejžádanějších pracovníků.

„Třetina brigád je v gastronomii, což jsou nejčastěji fastfoody v obchodních centrech, ve službách, cestovním ruchu, ubytování nebo ostraze. Další třetina nabídek je ve skladech, dopravě, manuálních pracích ve výrobě a stavebnictví. Mnoho nabídek naleznete i ve zdravotnictví, sociálních službách a vzdělávání,“ říká Jiří Halbrštát, manažer náboru a marketingu v náborové společnosti ManpowerGroup.

Petr Douda z personální společnosti Randstad Česká republika doplňuje, že dalšími žádanými pracemi jsou nyní brigády v zemědělství, kde podniky hledají lidi na sklizeň ovoce a zeleniny. Zájem je i o průvodce na hradech a zámcích, vedoucí letních táborů, kurýry a řidiče.

„Meziměsíční nárůst počtu brigád ze strany firem je přibližně 12 procent z přelomu dubna a května a na podobný růst to vypadá i za červen. Poptávka ze strany uchazečů stoupla z dubna na květen o 15 procent a opět to za červen vypadá na podobný nárůst,“ vypočítává Martina Ryšková, projektová manažerka portálu Fajn-brigady.cz.

Zajímavé podle ní je, že v letošním roce pokračuje podle interních dat trend, že se na letní brigády hlásí nejenom studenti, ale také větší procento lidí, kteří jsou starší 25 let. „V dřívějších letech byla markantní většina brigádníků ve věku 18 až 25 let, nyní se tento strop posunul a druhou největší skupinu uchazečů tvoří právě lidé do 35 let. Typicky může jít o vysokoškoláky nebo i otce či matky na rodičovské dovolené, případně pracující starší osoby, které si chtějí přivydělat,“ domnívá se Ryšková.

Podle Tomáše Ervína Dombrovského, který pracuje jako analytik pracovního trhu pro skupinu Alma Career (dříve LMC), vlastnící například pracovní portály Jobs.cz a Prace.cz, je navíc celkem běžné, že i běžný zaměstnanec si přivydělává jako brigádník u jiné či stejné firmy, pro niž zároveň pracuje.

„Jedenáct procent zaměstnanců v ČR má při své práci na hlavní pracovní poměr uzavřenou i nějakou další DPP či DPČ (dohodu o provedení práce / dohodu o pracovní činnosti), z nich téměř 70 procent pouze u jiné firmy, ale skoro třetina, tedy čtyři procenta zaměstnanců v ČR, má uzavřenou DPP/DPČ i u firmy, v níž mají hlavní pracovní poměr. Takže to není neobvyklé,“ konstatuje Dombrovský.

V porovnání s minulým rokem si dnes brigádníci vydělají v průměru více peněz. Samotný rozsah mezd činí podle Jany Jáčové, zakladatelky a šéfky české účetní firmy UOL Účetnictví, která zpracovává účetní výkazy více než 3500 firmám, spolkům či živnostníkům, 110 až 300 korun za hodinu. Záleží samozřejmě na druhu práce, lokalitě, dni v týdnu, ale například i na vzdálenosti od města a naléhavosti firmy sehnat náhradu za vlastní pracovníky na dovolené. Obecně jsou však nejvyšší výdělky v Praze a nejnižší ve Zlínském kraji.

„Co se týče druhu práce, nejlépe honorované jsou administrativní pozice se znalostí cizích jazyků, kterých je ale velmi málo. Dobře honorované jsou i pozice ve výrobě se směnným provozem,“ popisuje například své zkušenosti Jitka Kouba, marketingová ředitelka personální společnosti Grafton Recruitment.

Podle Ryškové z portálu Fajn-brigady.cz jsou vysoce ceněné odborné pozice vyžadující praxi nebo speciální dovednosti, například lektoři jazyků či specifické manuální pozice. Vyšší výdělky brigádníci získají také tam, kde existuje silná konkurenční poptávka po brigádnících, což nemusí být na specifickou práci jen ve velkých městech.

„Nejvíce si vydělají brigádníci na specializovanějších pozicích, kde je potřeba již prokázat nějaké znalosti. Například máme brigádu v e-shopu, kde hledáme lidi jen na neděli, a to s němčinou. Zde si vyděláte 250 korun. Sazba zohledňuje také dostupnost pracoviště. Například logistická centra na periferii Prahy hledají brigádníky za 200 korun, což je více, než platí firmy na podobné pozici uvnitř města. Pokud firma hledá narychlo větší množství brigádníků, také musí nabídnout zajímavou odměnu, aby místa obsadila,“ doplňuje zase své zkušenosti Halbrštát z ManpowerGroup.

Průměrné výdělky se podle něj meziročně zvýšily zhruba o deset korun. Podle Martiny Le Papouškové, manažerky pro netechnický nábor a dočasné zaměstnávání personální společnost Hays Czech Republic, se navýšení výdělků zvedlo mnohem více, a to jen za několik posledních měsíců.

„Současné ohodnocení kvalifikovaných brigád se s blížícím se létem podle očekávání zvýšilo a aktuálně se pohybuje v rozmezí 180 až 250 korun v závislosti na náročnosti pozice. Je tam patrné navýšení oproti minulému roku i vůči začátku letošního roku, kdy uchazeči byli ochotni pracovat za 160 korun. Dnes takové nabídky odmítají,“ říká Papoušková. Zdůrazňuje však, že Hays má největší zkušenosti s kvalifikovanými brigádami, tedy těmi lépe hodnocenými z kancelářských profesí, a tak její data nemusí odpovídat průměru tuzemského pracovního trhu.

Podle portálu Fajn-brigady.cz, který eviduje údaje za celou republiku, se v relativním vyjádření zvedly meziročně průměrné mzdy brigádníků o pět procent na 157 korun. „Myslet je však opět potřeba na to, že průměr výrazně zvedá hlavní město Praha,“ dodává Ryšková.

Brigádníci si však přilepší také díky tomu, že se změnila legislativa. „Ohledně hodinové mzdy letos hraje ve prospěch brigádníků novela zákoníku práce. Dle ní mají nárok na dovolenou, kterou si po ukončení brigády mohou nechat proplatit,“ upozorňuje Kouba z Grafton Recruitmen.

Na druhou stranu firmy podle Doudy z Randstadu více dbají na to, aby brigádníky zaměstnávaly (a především platily) pouze po dobu, kdy je skutečně potřebují. Dříve přitom často brigádníky nabíraly s předstihem, aby měly jistotu, že se je podaří sehnat a zaměstnance na dovolené nahradit.