Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Katastr nemovitostí čelí dlouhodobě neoprávněnému stahování dat o vlastnících pomocí robotů. Děje se to v době, kdy v Česku bují byznys s podíly na nemovitostech. Spekulanti s podíly jsou schopní ve velice krátkém čase po vzniku podílu oslovit spoluvlastníky s nabídkou na odkup.
„S vytěžováním údajů z našich aplikací se stále potýkáme. Bohužel ale máme omezené možnosti obrany. Není jednoduché rozlišit, kdy uživatel našich internetových aplikací pracuje v souladu s provozními podmínkami a právními předpisy a kdy je porušuje, tj. vytěžuje údaje o vlastnících a účastnících řízení roboticky,“ uvedl předseda Českého úřadu zeměměřického a katastrálního Karel Štencel.
Informace v katastru jsou veřejné a lidé mají na nahlížení do něj právo. Musí ale dodržovat stanovená pravidla a postupy a mezi ně nepatří hromadný sběr pomocí robota, tedy programu, který brouzdá sítěmi a ve velkém vytěžuje data.
Kvůli robotickému „vykrádání“ katastru plánoval ČÚZK v roce 2021 vypnutí anonymního nahlížení do databáze. Po tlaku veřejnosti ale od záměru upustil. Přetěžování aplikace se rozhodl zabránit zavedením testu Captcha, který má odlišit roboty od lidí, lidé ho znají jako ono „označte na obrázku auto,“ nebo jiné varianty.
„Rozsah vytěžování po zavedení Captcha klesl, ale postupně se opět zvyšoval a aktuálně je v podstatě shodný s dobou před zavedením Captcha. Plyne z toho jednoduchý závěr, že Captcha není pro robotické vytěžování překážkou,“ podotkl šéf ČÚZK Štencel.
To ukazují i data, která úřad poskytl. Vrcholem robotického vytěžování katastru byl rok 2021. Před třemi lety za květen čelil katastr rekordním 92 milionům dotazů. Po zavedení Captcha testu začal skutečně počet dotazů klesat. Od konce roku 2022 ale zátěž katastrální aplikace opět roste. Letos v březnu se pak množství dotazů vyšplhalo na 77 milionů. Kapacita katastrální aplikace je přitom 70 milionů měsíčně.
ČÚZK se snaží zátěž způsobovanou automaty dále omezovat. Například nedávným nasazením modernějšího programu, který by měl rozpoznat, jestli se do katastru dívá člověk, nebo robot.
„Nemohu podrobně vysvětlovat všechny mechanismy ochrany údajů katastru, protože bych tím ‚vykradačům‘ poskytl cenné informace. Rozhodně půjde o kombinaci opatření, z nichž některá budeme zavádět bez předchozího upozornění, jiná předem oznámíme,“ řekl předseda ČÚZK Karel Štencel.
„Kromě toho pevně věřím, že se Úřadu pro ochranu osobních údajů podaří dotáhnout k rozhodnutí řízení o přestupku, které aktuálně vede. Vytváření databází osobních údajů bez souhlasu osob je protizákonné a vedle ztěžování přístupu k údajům je potřeba využít i dalších možností, které zákon dává, to je například pokut za přestupky,“ dodal šéf ČÚZK.
K nárůstu robotického vytěžování katastru došlo po roce 2020, kdy po zrušení předkupního práva spoluvlastníků začal rychle růst spekulativní byznys s podíly na nemovitostech. Bez informací z katastru by se firmy nabízející odkupy podílů neobešly. Takto za ně robot prochází ohromné množství dat a hledá to, co potřebují, třeba právě lidi spoluvlastnící nemovitosti.
Redakce SZ Byznys oslovila všechny relevantní hráče v tomto oboru mimo jiné s dotazem, jakým způsobem získávají z katastru data. Ti, kteří odpověděli, si stojí za tím, že všechna katastrální data získávají v souladu se všemi pravidly.
„Určitá data nakupujeme od katastru. Další data nakupujeme od jiné firmy, která data dodává. Všechno jsou to legální data,“ řekl například Přemysl Kubáň, majitel společnosti Viagem zaměřené na pozemkové podíly.
