Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Hrubá stavba suterénu je už prakticky hotova. Na ni by mělo navázat i budování nadzemního podlaží. Palety s cihlami jsou již na pozemku připraveny.
Tak v tuto chvíli vypadá rozestavěné kasino v Dolním Dvořišti, jen pár stovek metrů od hraniční čáry s Rakouskem. V obci považované za jihočeské Las Vegas jde už o pátý podobný palác hazardu (viz interaktivní mapa s analýzou vlastnických poměrů). Ten nový je výjimečný v tom, že vyrůstá bez stavebního povolení.
Případ v minulých dnech otevřela jihočeská regionální televize JČ1, ovšem hlavní aktéři se ke zjištěným skutečnostem v reportáži nevyjádřili.
Za projektem stojí místní podnikatel Václav Lattner, někdejší spolumajitel dalšího ze zdejších kasin Imperator, které má teď rakouské a německé majitele.
„Jsem trošku bandita,“ připustil Lattner v rozhovoru pro Seznam Zprávy, že nepostupuje standardně. Své jednání ospravedlňuje tím, že stavební řízení trvá v Česku neúměrně dlouho a jemu kvůli liknavosti úřadů utíkají peníze. Nařčení ohledně černé stavby je prý přitažené za vlasy.
„Ta stavba je plně v souladu s územním plánem Dolního Dvořiště, mám už k dispozici i všechny vyjadřovačky, zdrželo nás ale jednání ohledně přístupové cesty,“ uvedl Lattner na svou obhajobu.
Zde je interaktivní mapa Dolního Dvořiště s vyznačením všech kasin:
Ať si to dá dohromady
Nicméně de iure se o černou stavbu skutečně jedná, jak sdělil i místně příslušný stavební úřad v Kaplici. „Stavba kasina v Dolním Dvořišti je realizována bez povolovací listiny,“ potvrdila na dotaz redakce Tereza Stašáková, referentka z tohoto úřadu. Jak také uvedla, byla již vydána listina k zastavení prací a úřad v souladu se zákonem zahájil řízení o odstranění stavby, dále je prý s aktéry vedeno přestupkové řízení.
O tom, že jde o černou stavbu, nepochybuje ani starosta Dolního Dvořiště Ivan Kůta.
„Protože to nemá stavební povolení, tak je to černá stavba, která je v současné době, pokud vím, zastavena,“ podotkl. Věc prý dříve projednávali i na zastupitelstvu, kde jim podnikatel Lattner údajně tvrdil, že „stavební povolení získá“.
Ačkoliv se mu to dosud nepovedlo, žádný jiný zásadnější problém první muž příhraniční obce nevidí. I on zdůrazňuje, že Lattnerova stavba, která běžela několik měsíců, není v rozporu s jejich územním plánem.
„Já jsem mu (Lattnerovi) už také vytkl, ať si to dá dohromady, ale to je všechno, co s tím můžeme dělat. Řeší to stavební úřad v Kaplici, my k tomu žádné kompetence nemáme,“ uvedl v rozhovoru starosta Kůta.
Ačkoliv se na pozemku stále nacházejí stavební stroje, už několik posledních dnů je stavba pozastavena. Dělníci zmizeli.
Směna s tchyní
Avšak role obce Dolní Dvořiště při přípravě tohoto kasina byla patrně větší, než byl starosta v počátku ochoten připustit. Ke stavbě – vědomě, či nevědomě – totiž poskytla své pozemky.
Z dokumentů uložených v katastru lze vyčíst, že vše začalo v červnu 2022, kdy jistá Zdeňka Pařízková z obce Hlinice (což je, jak se nyní ukázalo, Lattnerova tchyně) odkoupila v inkriminované lokalitě více jak hektarový pozemek od původního majitele z Prahy, a to za 12,4 milionu korun.
Jen pár měsíců poté (loni v únoru) obec Dolní Dvořiště s touto ženou vyměnila zhruba polovinu jejího pozemku za dva jiné, přímo v sousedství tranzitní silnice do Rakouska. Pařízková tak získala pod zatáčkou v Dolním Dvořišti ucelený soubor tří parcel vhodných ke stavbě kasina. A krátce poté se už projekt – v režii jejího zetě – naplno rozběhl.
Seznam Zprávy se zajímaly, zda vedení obce v době směny vědělo, co se na pozemcích chystá. „Když jsme tu nabídku od paní Pařízkové dostali, tak ještě ne. V průběhu směny už asi ano, ale přesně si to už nevybavuji,“ uvedl nejistě starosta Kůta.
Starosta: Zajásal jsem
Šéf místní samosprávy je přesvědčen, že směna byla výhodná oboustranně. „Když jsem ten její pozemek viděl, tak jsem zajásal. Přesně se nám hodil v lokalitě, kde by měly vyrůst nové rodinné domy,“ popsal starosta své pocity.
Podnikatel Lattner tvrdí, že obec na směně vydělala, získala prý lepší pozemek – o něco větší, který oproti původním dvěma není zatížen trasou vedení vysokého napětí.
Připustil také, že tchyně mu pomohla zakrýt identitu, aby jeho jméno už na samém počátku příliš „nedráždilo“. Hlavně konkurenci. V samotné obci prý ale žádný výraznější odpor proti novému kasinu necítí, pokud se prý nejedná právě o lidi pracující pro konkurenční kasina.
„Podnikám tady už 25 let, jsem tu největším soukromým sponzorem fotbalu, podporuji rybáře i další spolky,“ vyjmenovává dlouholetý podnikatel z oblasti hazardu svůj přínos pro místní společenství. I s většinou zastupitelů má prý Lattner velmi dobré vztahy.
Kvůli tomu všemu chce dle svých slov udělat maximum pro to, aby provoz nového kasina obyvatele Dolního Dvořiště neobtěžoval. Proto byla tak dlouhá jednání ohledně přístupové cesty, kdy vhodný (státní) pozemek má teď Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových převést zdarma na obec.
Přilepšení? 130 milionů za rok
Dolní Dvořiště je jednou z českých obcí, které z hazardu dlouhodobě profitují, jak dokládá graf za rok 2022 (viz níže), kdy si městečko se zhruba 1400 obyvateli „přilepšilo“ o více než 130 milionů korun. Výnos na jednoho občana za jediný rok byl asi 93 tisíc korun. Nejvíce v rámci ČR ovšem vydělala malá příhraniční obec Chvalovice na Znojemsku s 684 obyvateli, která díky kasinům a hernám získala přes 240 milionů korun.
To bylo ale ještě v časech, kdy obce z podobných provozoven těžily více než stát. Výnosy z daně z technických her se do loňska rozdělovaly tak, že stát obdržel jen 35 % a plných 65 % příslušné obce dle počtu povolených zařízení.
Od letošního ledna jde do státního rozpočtu 55 %, přičemž obce s povolenými automaty obdrží „jen“ 22,5 % (podle počtu povolených herních míst). Zbylých 22,5 % se pak rozdělí mezi všechny obce a města v republice v závislosti na počtu obyvatel. Část daňového výtěžku tak jde i těm, které hazard na svém území zakázaly. Jako je třeba Praha.
„Dělám to kvůli penězům“
Dolní Dvořiště se hazardu zbavit nehodlá. Starosta obhajuje tento přístup právě finančními benefity. „Výtěžek teď bude ale menší, zhruba čtvrtina toho, co jsme měli dříve,“ uvedl Ivan Kůta. Jemu i většině dalších obyvatel prý kasina nijak zvlášť nevadí, a tudíž jim prý až na výjimky nevadí ani to, co se právě staví.
„Kdyby ta stavba byla někde přímo v obci nebo v blízkosti, tak bych i já měl problém, ale toto je už mimo obec. Nevím, proč by to mělo lidem vadit. Obec z toho má nějaký příjem a může si z toho něco dovolit. Dáváme lidem dotace na opravy a údržbu baráků, můžeme tady něco tvořit, něco stavět,“ vyzdvihl Kůta údajné přednosti.
Podle „starého“ zákona je legalizace snazší
Zpětná legalizace černých staveb byla až doposud poměrně běžná. Pokud by se podobný případ posuzoval podle dosud platné legislativy a stavebník dodal všechny potřebné podklady, má dle právníků, s nimiž Seznam Zprávy případ probíraly, poměrně výraznou šanci, že dodatečné stavební povolení získá. Od 1. července ale začala platit novela stavebního zákona, která přináší jistá zpřísnění. Bude tedy záležet, podle jaké verze se kauza nakonec bude posuzovat a jak se nová pravidla osvědčí v praxi.
Seznam Zprávy hovořily i s jedním z odpůrců stavby. Podivil se mimo jiné nad tím, jak je možné bez povolení postavit na zelené louce velkokapacitní kasino s dopadem na místní infrastrukturu, jako je čistička odpadních vod, či sousední zástavbu rodinných domků. Mluvil i o náklonnosti místních úřadů. Nicméně do otevřeného konfliktu jít nechce. „Stěžovat se bojí každý, včetně mě,“ prohlásil muž.
Stavitel nového kasina Václav Lattner je optimista. Věří, že navzdory probíhajícímu řízení o odstranění „černé“ stavby nakonec získá dodatečné stavební povolení. A je už dopředu smířen i s tím, že bude muset zaplatit pokutu.
Jeho nové kasino bude moci těžit i z právě budované dálnice D3, která dále zvýší „nasávací schopnost“ výrazně převažující rakouské klientely. „Dělám to kvůli penězům,“ nezastírá podnikatel, proč se stavbou tolik spěchá.
